Lokalita Ag. Andreas: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[File: Eastern entrance to Archaeological site of Ag. Andreas, Sifnos, 153569.jpg|thumb|256 px|left|V popředí zbytky staveb z rané archaické doby a něco málo i z pozdní doby bronzové, v pozadí kostel Ag. Andreas a před ním východní vchod do archeologického areálu. Sifnos.]] | + | [[File: Eastern entrance to Archaeological site of Ag. Andreas, Sifnos, 153569.jpg|thumb|256 px|left|[[commons: File:Eastern entrance to Archaeological site of Ag. Andreas, Sifnos, 153569.jpg|V popředí zbytky staveb z rané archaické doby a něco málo i z pozdní doby bronzové, v pozadí kostel Ag. Andreas a před ním východní vchod do archeologického areálu. Sifnos.]]]] |
| − | [[File: Church of Ag. Andreas on Sifnos, bell tower, 153602.jpg|thumb|256 px|right|Zvonice kostela.]] | + | [[File: Church of Ag. Andreas on Sifnos, bell tower, 153602.jpg|thumb|256 px|right|[[commons: File:Church of Ag. Andreas on Sifnos, bell tower, 153602.jpg|Zvonice kostela.]]]] |
Jen asi 3 km jižně od Apollónie, ovšem na vršku vysokém 430 metrů, bylo poměrně nedávno odkryto mykénské sídliště. Přesněji: Na místě starokykladského osídlení tu stávalo městečko mykénské kultury, po nějaké pauze pak znovu řecké město geometrické a archaické doby. V 8. století před n. l. prý dokonce konkurovalo městu na nynějším Kastru, v 6. století před n. l. však jeho význam klesl, až zaniklo. | Jen asi 3 km jižně od Apollónie, ovšem na vršku vysokém 430 metrů, bylo poměrně nedávno odkryto mykénské sídliště. Přesněji: Na místě starokykladského osídlení tu stávalo městečko mykénské kultury, po nějaké pauze pak znovu řecké město geometrické a archaické doby. V 8. století před n. l. prý dokonce konkurovalo městu na nynějším Kastru, v 6. století před n. l. však jeho význam klesl, až zaniklo. | ||
Místo našel už roku 1899 [https://en.wikipedia.org/wiki/Christos_Tsountas Christos Tsountas], ale k vykopávkám došlo až v pozdním 20. století. Dnes je z toho přímo vzorový archeologický areál, doplněný malým muzeem. Navíc je odtud z výšky 427 m nad mořem vidět jak na dlani celá střední a jihovýchodní část ostrova. Krom výhledů tam toho k vidění zase až tolik není, leč příjemné i poučné to přesto je. Areál má dvě brány. Jedna je u kostela Agios Andreas (svatého Ondřeje) u východního okraje areálu. Kostelík sám o sobě není žádná vzácnost, ale celkem roztomilá stavba s elegantní zvonicí a s pláckem pro poutníky, na kterém si lze odpočinout. Východním svahem sem vede dobře stavěná cesta, místy s mnoha schody, od silnice, která je o 160 metrů níž. Zastavuje tam autobus linky z Apollónie do Vathy. Hlavní brána je vchodu u muzea, kam se dá dojet taxíkem po nové silnici, která vede až nahoru na kopec z druhé strany. (Aby se to nepletlo, tak totéž místo se jmenuje taky ''Kastrou tou Ai Dria'' nebo ''Agios Drias'' či prostě ''Drios''.) | Místo našel už roku 1899 [https://en.wikipedia.org/wiki/Christos_Tsountas Christos Tsountas], ale k vykopávkám došlo až v pozdním 20. století. Dnes je z toho přímo vzorový archeologický areál, doplněný malým muzeem. Navíc je odtud z výšky 427 m nad mořem vidět jak na dlani celá střední a jihovýchodní část ostrova. Krom výhledů tam toho k vidění zase až tolik není, leč příjemné i poučné to přesto je. Areál má dvě brány. Jedna je u kostela Agios Andreas (svatého Ondřeje) u východního okraje areálu. Kostelík sám o sobě není žádná vzácnost, ale celkem roztomilá stavba s elegantní zvonicí a s pláckem pro poutníky, na kterém si lze odpočinout. Východním svahem sem vede dobře stavěná cesta, místy s mnoha schody, od silnice, která je o 160 metrů níž. Zastavuje tam autobus linky z Apollónie do Vathy. Hlavní brána je vchodu u muzea, kam se dá dojet taxíkem po nové silnici, která vede až nahoru na kopec z druhé strany. (Aby se to nepletlo, tak totéž místo se jmenuje taky ''Kastrou tou Ai Dria'' nebo ''Agios Drias'' či prostě ''Drios''.) | ||
| + | <br /> | ||
| + | <br /> | ||
Pokračovat v souvislém čtení: [[Muzeum u Ag. Andreas]] | Pokračovat v souvislém čtení: [[Muzeum u Ag. Andreas]] | ||
Verze z 29. 4. 2017, 13:46
Jen asi 3 km jižně od Apollónie, ovšem na vršku vysokém 430 metrů, bylo poměrně nedávno odkryto mykénské sídliště. Přesněji: Na místě starokykladského osídlení tu stávalo městečko mykénské kultury, po nějaké pauze pak znovu řecké město geometrické a archaické doby. V 8. století před n. l. prý dokonce konkurovalo městu na nynějším Kastru, v 6. století před n. l. však jeho význam klesl, až zaniklo.
Místo našel už roku 1899 Christos Tsountas, ale k vykopávkám došlo až v pozdním 20. století. Dnes je z toho přímo vzorový archeologický areál, doplněný malým muzeem. Navíc je odtud z výšky 427 m nad mořem vidět jak na dlani celá střední a jihovýchodní část ostrova. Krom výhledů tam toho k vidění zase až tolik není, leč příjemné i poučné to přesto je. Areál má dvě brány. Jedna je u kostela Agios Andreas (svatého Ondřeje) u východního okraje areálu. Kostelík sám o sobě není žádná vzácnost, ale celkem roztomilá stavba s elegantní zvonicí a s pláckem pro poutníky, na kterém si lze odpočinout. Východním svahem sem vede dobře stavěná cesta, místy s mnoha schody, od silnice, která je o 160 metrů níž. Zastavuje tam autobus linky z Apollónie do Vathy. Hlavní brána je vchodu u muzea, kam se dá dojet taxíkem po nové silnici, která vede až nahoru na kopec z druhé strany. (Aby se to nepletlo, tak totéž místo se jmenuje taky Kastrou tou Ai Dria nebo Agios Drias či prostě Drios.)
Pokračovat v souvislém čtení: Muzeum u Ag. Andreas
