Dionýsova plavba na kylixu v Mnichově: Porovnání verzí
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Černofigurový kylix nalezený ve Vulci, v jižní Itálii, ale vyrobený nejspíš v Athénách, protože jej maloval vázový malíř Exekiás, kolem roku 530 př. n. l. | Černofigurový kylix nalezený ve Vulci, v jižní Itálii, ale vyrobený nejspíš v Athénách, protože jej maloval vázový malíř Exekiás, kolem roku 530 př. n. l. | ||
| − | Zobrazení asociuje mýtus, který známe z [[Homérský hymnus na Dionýsa| ''Homérského hymnu na Dionýsa'']] a z pozdějšího zpracování ve sbírce mýtů zvané ''Blibliothéka'', připisované Appolodórovi (ač pochází až z 2. století n. l.) | + | Zobrazení asociuje mýtus, který známe z [[Homérský hymnus na Dionýsa| ''Homérského hymnu na Dionýsa'']] a z pozdějšího zpracování ve sbírce mýtů zvané ''Blibliothéka'', připisované Appolodórovi (ač pochází až z 2. století n. l.). Právě tutu vázovou malbu má na mysli Karl Kerényi v knize ''Mytologie Řeků'', když tento mýtus vykládá (I, XV, 5; česky s. 199). |
| + | |||
| + | Dionýsa zajali na pobřeží etruští piráti, jenže ten se jejich lodi zmocnil. Loď prý jela z Ikarie na Naxos. V ''Homérském hymnu na Dionýsa'' je ovšem popisováno zjevení maldého boha, zatímco na této malbě je Dionýsos vousatý, což ale bývá na takovýchto zobrazeních obvyklé. (Na Naxu má Dionýsos významnou svatyni v [[Dionýsova svatyně v Yria|Yria]] a navíc se tam oženil s Ariadnou, kterou zrovna opustil Théseus.) | ||
---- | ---- | ||
Zpátky na [[Kykladské sbírky muzeí mimo Kyklady]]<br /> | Zpátky na [[Kykladské sbírky muzeí mimo Kyklady]]<br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | <strong style="color: #008000">Souvislé čtení knížky:</strong> Zpátky na exkurz [[Dionýsova plavba]] | + | <strong style="color: #008000">Souvislé čtení knížky:</strong> Zpátky na exkurz [[Dionýsova plavba]], nebo dál na exkurz [[Homérský hymnus na Dionýsa]] |
Verze z 31. 3. 2017, 10:15
Dionýsova plavba: Dionýsos na lodi, plující mezi delfíny. Na stěžni roste sedm vinných hroznů, kolem lodi je 7 delfínů.
Černofigurový kylix nalezený ve Vulci, v jižní Itálii, ale vyrobený nejspíš v Athénách, protože jej maloval vázový malíř Exekiás, kolem roku 530 př. n. l.
Zobrazení asociuje mýtus, který známe z Homérského hymnu na Dionýsa a z pozdějšího zpracování ve sbírce mýtů zvané Blibliothéka, připisované Appolodórovi (ač pochází až z 2. století n. l.). Právě tutu vázovou malbu má na mysli Karl Kerényi v knize Mytologie Řeků, když tento mýtus vykládá (I, XV, 5; česky s. 199).
Dionýsa zajali na pobřeží etruští piráti, jenže ten se jejich lodi zmocnil. Loď prý jela z Ikarie na Naxos. V Homérském hymnu na Dionýsa je ovšem popisováno zjevení maldého boha, zatímco na této malbě je Dionýsos vousatý, což ale bývá na takovýchto zobrazeních obvyklé. (Na Naxu má Dionýsos významnou svatyni v Yria a navíc se tam oženil s Ariadnou, kterou zrovna opustil Théseus.)
Zpátky na Kykladské sbírky muzeí mimo Kyklady
Souvislé čtení knížky: Zpátky na exkurz Dionýsova plavba, nebo dál na exkurz Homérský hymnus na Dionýsa
