Ano Meria na Folegandru: Porovnání verzí
Řádka 13: | Řádka 13: | ||
[[Kategorie: Lidová architektura na Kykladách|Folegandros]] | [[Kategorie: Lidová architektura na Kykladách|Folegandros]] | ||
[[Kategorie: Komíny proti větru|Folegandros]] | [[Kategorie: Komíny proti větru|Folegandros]] | ||
+ | [[Kategorie: Jídlo a pití na Kykladách|Folegandros]] |
Verze z 12. 3. 2017, 10:38
Stránka ve vývoji
Na severovýchodním hřebu ostrova je oblast vesniček a samot zvaná Ano Meria („Horní Díly“). Dala by se najít hezčí cesta do těchto končin, ale kvůli času jsme zvolili autobus, a to až na konec. Ocitli jsme se v pěkném zapadákově, s výhledem na moře obě strany. Mino obydlený pruh na vršku je okolí dost málo obydlené , v holé krajině stojí jen bílé kapličky a nějaká torza samot. Sousední ostrov Sikinos je odtud vidět skoro všude.
Cesta zpátky po silnici nebyla příliš rušena automobilovým provozem, zato jsme potkali popa na mezku i s dětmi, které ovšem šlapaly po svých. Domy mají schodiště na střechu a komíny zajištěné vůči působení větru velkými hrnci nebo zvláštním tvarem jejich vršku. Místy tu začínají pokusy o cestovní ruch, restaurace u silničky láká na místní kulinářskou specialitu. Ta spočívá v tom, že na Ano Meria už kdysi dávno vynalezli nudle (matsata)! Našinci to přijde být spíše veselé, ale v kontextu jihovýchodní Egeidy to skutečně je specialita. Míjíme kostelíky a větrné mlýny, navštívili jsme rázovité etnografické muzeum, a už se před námi objevuje Chóra. Když mineme i odbočku k pláži Angali, nabývají pokusy o turistické destinace na intenzitě i nápaditosti.
Pokračovat v souvislém čtení: Folklorní muzeum na Folegandru