Mykénské sídlo u Ag. Andreas: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[File: Southern part of the Mycenaean wall, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153558.jpg|thumb | + | [[File: Southern part of the Mycenaean wall, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153558.jpg|thumb|left|[[commons: File:Southern part of the Mycenaean wall, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153558.jpg|Jižní část mykénského valu. Archeologický areál u Ag. Andreas na Sifnu, pohled z vnější cesty (od jihu).]]]] |
| − | [[File: Gate II, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153575.jpg|thumb | + | |
| + | [[File: Gate II, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153575.jpg|thumb|right|[[commons: File:Gate II, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153575.jpg|Okolí jižní brány (Brány II) mykénského valu. V popředí zbytky staveb z řecké archaické a pozdější doby. Archeologický areál u Ag. Andreas na Sifnu.]]]] | ||
Když mineme muzeum, jdeme kus cesty podél vnější strany hradeb. Pocházejí z pozdních fází pozdní doby bronzové, z 13. a 12. století před n. l. Velikost hradeb svědčí o tom, že to tu Achájci neměli jednoduché, stejně pak brzy vzali za své. Potom si můžeme prohlédnout různé části hradeb a zbytky bran zevnitř. K vidění je i mykénská cisterna a části domů. Starokykladské pozůstatky z rané doby bronzové neuvidíme, můžeme jen tušit, že nějaká pevnůstka nebo svatyňka bývala asi na vršku kopce. Většina viditelných základů staveb pochází až z řecké archaické doby, včetně svatyně, ale často navazují na mykénské zdi. Nechodí sem moc lidí, takže máme příležitost se v klidu procházet sice dost špatně zachovaným a nikoli slavným, zato poměrně velkým řeckým městem rané archaické doby, uvnitř mykénských hradeb. | Když mineme muzeum, jdeme kus cesty podél vnější strany hradeb. Pocházejí z pozdních fází pozdní doby bronzové, z 13. a 12. století před n. l. Velikost hradeb svědčí o tom, že to tu Achájci neměli jednoduché, stejně pak brzy vzali za své. Potom si můžeme prohlédnout různé části hradeb a zbytky bran zevnitř. K vidění je i mykénská cisterna a části domů. Starokykladské pozůstatky z rané doby bronzové neuvidíme, můžeme jen tušit, že nějaká pevnůstka nebo svatyňka bývala asi na vršku kopce. Většina viditelných základů staveb pochází až z řecké archaické doby, včetně svatyně, ale často navazují na mykénské zdi. Nechodí sem moc lidí, takže máme příležitost se v klidu procházet sice dost špatně zachovaným a nikoli slavným, zato poměrně velkým řeckým městem rané archaické doby, uvnitř mykénských hradeb. | ||
Aktuální verze z 27. 2. 2018, 23:11
Když mineme muzeum, jdeme kus cesty podél vnější strany hradeb. Pocházejí z pozdních fází pozdní doby bronzové, z 13. a 12. století před n. l. Velikost hradeb svědčí o tom, že to tu Achájci neměli jednoduché, stejně pak brzy vzali za své. Potom si můžeme prohlédnout různé části hradeb a zbytky bran zevnitř. K vidění je i mykénská cisterna a části domů. Starokykladské pozůstatky z rané doby bronzové neuvidíme, můžeme jen tušit, že nějaká pevnůstka nebo svatyňka bývala asi na vršku kopce. Většina viditelných základů staveb pochází až z řecké archaické doby, včetně svatyně, ale často navazují na mykénské zdi. Nechodí sem moc lidí, takže máme příležitost se v klidu procházet sice dost špatně zachovaným a nikoli slavným, zato poměrně velkým řeckým městem rané archaické doby, uvnitř mykénských hradeb.
Víc fotek z areálu je v albu.
Souvisle číst: Pláže s kulturou (Vathy a Platys Gialos na Sifnu)
Zpátky na obsah kapitoly SIFNOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
