Aigialí a okolí: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 7: Řádka 7:
 
Ormos Aigialí (Aigialé, Egiali, Ejali) je přístav na severu Amorgu, pojmenovaný podle zálivu pod stejnojmennou vesnicí. Trvale tam bydlí asi 500 lidí, v létě mají hosté početní převahu. Nově je tu všechno přestavěné na klidnější výletní místo Athéňáků, asi kilometr od přístavu je za pláží docela velký a dobře vedený kemp. U velké písečné pláže v zálivu (asi jediné velké na ostrově) je taky nějaká drobná památečnost z pozdější antiky [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ormos_Aigiali,_Amorgos,_ruins,_084813.jpg].
 
Ormos Aigialí (Aigialé, Egiali, Ejali) je přístav na severu Amorgu, pojmenovaný podle zálivu pod stejnojmennou vesnicí. Trvale tam bydlí asi 500 lidí, v létě mají hosté početní převahu. Nově je tu všechno přestavěné na klidnější výletní místo Athéňáků, asi kilometr od přístavu je za pláží docela velký a dobře vedený kemp. U velké písečné pláže v zálivu (asi jediné velké na ostrově) je taky nějaká drobná památečnost z pozdější antiky [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ormos_Aigiali,_Amorgos,_ruins,_084813.jpg].
  
Když loď přijíždí ze směru od [[Donoussa|Donoussy]], otevře se pohled na městečko, obklopené strmými horami. Nad hotely a pensiony se tyčí prudké skály. Celková situovanost je dobře patrná z cesty do [[Tholária|Tholárie]]. Hned u přístavu je milý podnik, který vyřeší problém, zda jsme na Amorgu nebo v Aigialí, a jestli potřebujeme kafe nebo raki. Je to „Rakokafenio Amorgialí“. Je odtud pěkný pohled na [[Keros]]. Když tady člověk sedí venku v půli září po jedné hodině v noci nad překladem Míléťanů, povšimne si, že Velký vůz zapadá, a moře občas načervenale svítí. Neklamné to znamení, že už není dobré pít (přestože jde o jevy objektivně reálné), ba že je třeba zaplatit a jít do kempu spát, dříve než vzlétnou létající ryby, dříve než připluje Dionýsova loď. (Viz historka [[Míléťané na Amorgu aneb důvod cesty do Aigialí]].)
+
Když loď přijíždí ze směru od [[Donoussa|Donoussy]], otevře se pohled na městečko, obklopené strmými horami. Nad hotely a pensiony se tyčí prudké skály. Celková situovanost je dobře patrná z cesty do [[Tholária|Tholárie]]. Hned u přístavu je milý podnik, který vyřeší problém, zda jsme na Amorgu nebo v Aigialí, a jestli potřebujeme kafe nebo raki. Je to ''Rakokafenio Amorgialos''. Je odtud pěkný pohled na [[Keros]]. Když tady člověk sedí venku v půli září po jedné hodině v noci nad překladem Míléťanů, povšimne si, že Velký vůz zapadá, a moře občas načervenale svítí. Neklamné to znamení, že už není dobré pít (přestože jde o jevy objektivně reálné), ba že je třeba zaplatit a jít do kempu spát, dříve než vzlétnou létající ryby, dříve než připluje Dionýsova loď. (Viz historka [[Míléťané na Amorgu aneb důvod cesty do Aigialí]].)
  
 
Na okolních kopcích je větší vesnice Tholária a blízko ní je antická lokalita „Stará Aigialí“. Ve vnitrozemí je taky vesnice [[Lagada a klášter Sv. Jana Theologa|Lagada]], pardon, původní Aigialí, v nové době ji přerostly hotely v okolí přístavu. Dál jsou tuze pěkné hory se značenými oslími cestami. Zvláště půvabná je cesta přes Lagadu a klášter Ag. Theologos směrem na Ag. Stavros, nebo na druhou stranu [[Cesta do Chóry|mulí dálnicí směrem k Chóře]].
 
Na okolních kopcích je větší vesnice Tholária a blízko ní je antická lokalita „Stará Aigialí“. Ve vnitrozemí je taky vesnice [[Lagada a klášter Sv. Jana Theologa|Lagada]], pardon, původní Aigialí, v nové době ji přerostly hotely v okolí přístavu. Dál jsou tuze pěkné hory se značenými oslími cestami. Zvláště půvabná je cesta přes Lagadu a klášter Ag. Theologos směrem na Ag. Stavros, nebo na druhou stranu [[Cesta do Chóry|mulí dálnicí směrem k Chóře]].

Verze z 20. 2. 2018, 20:46

Ormos Aigialí (Aigialé, Egiali, Ejali) je přístav na severu Amorgu, pojmenovaný podle zálivu pod stejnojmennou vesnicí. Trvale tam bydlí asi 500 lidí, v létě mají hosté početní převahu. Nově je tu všechno přestavěné na klidnější výletní místo Athéňáků, asi kilometr od přístavu je za pláží docela velký a dobře vedený kemp. U velké písečné pláže v zálivu (asi jediné velké na ostrově) je taky nějaká drobná památečnost z pozdější antiky [1].

Když loď přijíždí ze směru od Donoussy, otevře se pohled na městečko, obklopené strmými horami. Nad hotely a pensiony se tyčí prudké skály. Celková situovanost je dobře patrná z cesty do Tholárie. Hned u přístavu je milý podnik, který vyřeší problém, zda jsme na Amorgu nebo v Aigialí, a jestli potřebujeme kafe nebo raki. Je to Rakokafenio Amorgialos. Je odtud pěkný pohled na Keros. Když tady člověk sedí venku v půli září po jedné hodině v noci nad překladem Míléťanů, povšimne si, že Velký vůz zapadá, a moře občas načervenale svítí. Neklamné to znamení, že už není dobré pít (přestože jde o jevy objektivně reálné), ba že je třeba zaplatit a jít do kempu spát, dříve než vzlétnou létající ryby, dříve než připluje Dionýsova loď. (Viz historka Míléťané na Amorgu aneb důvod cesty do Aigialí.)

Na okolních kopcích je větší vesnice Tholária a blízko ní je antická lokalita „Stará Aigialí“. Ve vnitrozemí je taky vesnice Lagada, pardon, původní Aigialí, v nové době ji přerostly hotely v okolí přístavu. Dál jsou tuze pěkné hory se značenými oslími cestami. Zvláště půvabná je cesta přes Lagadu a klášter Ag. Theologos směrem na Ag. Stavros, nebo na druhou stranu mulí dálnicí směrem k Chóře.

Fotky z této části Amorgu mají své album.

 Pokračovat v souvislém čtení: historka Míléťané na Amorgu aneb důvod cesty do Aigialí nebo rovnou Tholária
 Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY