Starokykladská sídla: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | + | [[File:Koufonisia Keros from SE Naxos Panormos 119541.jpg|thumb|right|512px|[[commons: File: Koufonisia Keros from SE Naxos Panormos 119541.jpg|Před Panormem se otevírá výhled na Koufonisia a Keros. Jsme v centru prastaré oblasti: jihovýchodní pobřeží Naxu, úžina mezi Koufonisiema, Keros.]] ]] | |
Raně bronzácké sídlo bylo i v [[Moutsouna|Moutsouně]] a na pár místech severně od ní, např. u Lionas. Skutečným rájem starokykladské civilizace však bylo východní pobřeží Naxu jižně od Moutsouny, skoro až po jižní mys. Ideálně to vyhovovalo jejich představě o osídlování kopečků nad mořskými úžinami. Naproti měli [[MALÉ KYKLADY|Malé Kyklady]], včetně nádherného výhledu na posvátný ostrov [[Keros]]. | Raně bronzácké sídlo bylo i v [[Moutsouna|Moutsouně]] a na pár místech severně od ní, např. u Lionas. Skutečným rájem starokykladské civilizace však bylo východní pobřeží Naxu jižně od Moutsouny, skoro až po jižní mys. Ideálně to vyhovovalo jejich představě o osídlování kopečků nad mořskými úžinami. Naproti měli [[MALÉ KYKLADY|Malé Kyklady]], včetně nádherného výhledu na posvátný ostrov [[Keros]]. | ||
− | Předpokládám, že pro ně byla zvlášť významná úžina mezi oběma [[Koufonisia|Koufonisiemi]], která v pohledu odtud míří přímo na Keros, zvláště při pohledu z míst mezi [[Korfi tou Aroniou]] a [[Korfari ton Amygdalon]] | + | Předpokládám, že pro ně byla zvlášť významná úžina mezi oběma [[Koufonisia|Koufonisiemi]], která v pohledu odtud míří přímo na Keros, zvláště při pohledu z míst mezi [[Korfi tou Aroniou]] a [[Korfari ton Amygdalon]], tedy mezi Vškem jeřabin a Mandlovým návrším. Nad sebou měli velké pohoří Zás, které je oddělovalo od jiných míst Naxu snad víc, než kdyby to byl jiný ostrov. |
Na Naxu je samozřejmě mnoho míst s prastarým osídlením, ale oblasti významných center zde byly nejspíš dvě: Grotta s Aplomatou v dnešní Chóře a pak pás sídel na jihovýchodě ostrova. Jsou na opačných koncích ostrova, takže si ani nemusely konkurovat. Chóra je obklopená úrodnou nížinou a otevřená námořním cestám na celé Kyklady, to obojí ovšem za cenu otevřenosti také větru. (Grotta má nábřeží dokonce přímo na sever.) Panormos pod Korfari ton Amygdalon je zatulenější v krajině jak ve smyslu hor, tak ve smyslu rozdrobené pestrosti Malých Kyklad, ke kterým má po všech stránkách blízko. Grotta v Chóře možná už od nejstarší doby představuje tu stránku Naxu, která se otevírá velkému světu, zatímco na jihovýchodním pobřeží mohly být spíš významné enklávy Malých Kyklad na Naxu. Další rozdíl je chronologický, neboť Grotta má hlubší minulost, dokonce od neolitu. | Na Naxu je samozřejmě mnoho míst s prastarým osídlením, ale oblasti významných center zde byly nejspíš dvě: Grotta s Aplomatou v dnešní Chóře a pak pás sídel na jihovýchodě ostrova. Jsou na opačných koncích ostrova, takže si ani nemusely konkurovat. Chóra je obklopená úrodnou nížinou a otevřená námořním cestám na celé Kyklady, to obojí ovšem za cenu otevřenosti také větru. (Grotta má nábřeží dokonce přímo na sever.) Panormos pod Korfari ton Amygdalon je zatulenější v krajině jak ve smyslu hor, tak ve smyslu rozdrobené pestrosti Malých Kyklad, ke kterým má po všech stránkách blízko. Grotta v Chóře možná už od nejstarší doby představuje tu stránku Naxu, která se otevírá velkému světu, zatímco na jihovýchodním pobřeží mohly být spíš významné enklávy Malých Kyklad na Naxu. Další rozdíl je chronologický, neboť Grotta má hlubší minulost, dokonce od neolitu. | ||
Z mnoha starokykladských sídel na tomto pobřeží dokážu lokalizovat aspoň čtyři: Kanaki, [[Korfi tou Aroniou]], [[Korfari ton Amygdalon]] a [[Spedos]]. | Z mnoha starokykladských sídel na tomto pobřeží dokážu lokalizovat aspoň čtyři: Kanaki, [[Korfi tou Aroniou]], [[Korfari ton Amygdalon]] a [[Spedos]]. | ||
+ | <br clear=all> | ||
− | + | [[File:Cycladic Kandila, marble, Naxos, 3200–2300 BC, AshmoleanMuseum, AE 419, 142305.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cycladic Kandila, marble, Naxos, 3200–2300 BC, AshmoleanMuseum, AE 419, 142305.jpg|Kykladská kandila, mramor, z hrobu u Kanaki na Naxu. Kykladská raná doba bronzová, EC I, 3200 až 2800 př. n. l. Ashmolean Museum v Oxfordu, AE 419. (Do muzea prodal D. Mackenzie.)]] ]] | |
− | Někde by tam mělo být ještě Drakatis, odkud pochází např. idol ze začátku rané doby bronzové a keramický model lodě z další fáze této doby, vystavované v Oxfordu. | + | '''Kanaki''' se jmenuje podle samoty ležící asi 10 km jižně od Moutsoumy. Dole je pláž, občas se tam motorizovaní romantici nebo jachtaři jezdí koupat. Starokykladské sídlo prý bylo trochu výš, ale nejspíš tam teď není co k vidění. Nálezy odtud jsou roztroušeny po muzeích, například mramorové kandily to dotáhly až do Oxfordu. |
+ | <br clear=all> | ||
+ | |||
+ | [[File:Cycladic pottery boat model, Naxos, 2800–2300 BC, AshmoleanM, AN1929.26, 142323.jpg|thumb|right|512px|[[commons: File:Cycladic pottery boat model, Naxos, 2800–2300 BC, AshmoleanM, AN1929.26, 142323.jpg|Keramický model kykladské lodi z Drakatis na Naxu, 2800-2300 př. n. l. ''Ashmolean Museum'', Oxford.]] ]] | ||
+ | |||
+ | Někde by tam mělo být ještě '''Drakatis''', odkud pochází např. idol ze začátku rané doby bronzové a keramický model lodě z další fáze této doby, vystavované v Oxfordu. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 15. 2. 2018, 22:46
Raně bronzácké sídlo bylo i v Moutsouně a na pár místech severně od ní, např. u Lionas. Skutečným rájem starokykladské civilizace však bylo východní pobřeží Naxu jižně od Moutsouny, skoro až po jižní mys. Ideálně to vyhovovalo jejich představě o osídlování kopečků nad mořskými úžinami. Naproti měli Malé Kyklady, včetně nádherného výhledu na posvátný ostrov Keros.
Předpokládám, že pro ně byla zvlášť významná úžina mezi oběma Koufonisiemi, která v pohledu odtud míří přímo na Keros, zvláště při pohledu z míst mezi Korfi tou Aroniou a Korfari ton Amygdalon, tedy mezi Vškem jeřabin a Mandlovým návrším. Nad sebou měli velké pohoří Zás, které je oddělovalo od jiných míst Naxu snad víc, než kdyby to byl jiný ostrov.
Na Naxu je samozřejmě mnoho míst s prastarým osídlením, ale oblasti významných center zde byly nejspíš dvě: Grotta s Aplomatou v dnešní Chóře a pak pás sídel na jihovýchodě ostrova. Jsou na opačných koncích ostrova, takže si ani nemusely konkurovat. Chóra je obklopená úrodnou nížinou a otevřená námořním cestám na celé Kyklady, to obojí ovšem za cenu otevřenosti také větru. (Grotta má nábřeží dokonce přímo na sever.) Panormos pod Korfari ton Amygdalon je zatulenější v krajině jak ve smyslu hor, tak ve smyslu rozdrobené pestrosti Malých Kyklad, ke kterým má po všech stránkách blízko. Grotta v Chóře možná už od nejstarší doby představuje tu stránku Naxu, která se otevírá velkému světu, zatímco na jihovýchodním pobřeží mohly být spíš významné enklávy Malých Kyklad na Naxu. Další rozdíl je chronologický, neboť Grotta má hlubší minulost, dokonce od neolitu.
Z mnoha starokykladských sídel na tomto pobřeží dokážu lokalizovat aspoň čtyři: Kanaki, Korfi tou Aroniou, Korfari ton Amygdalon a Spedos.
Kanaki se jmenuje podle samoty ležící asi 10 km jižně od Moutsoumy. Dole je pláž, občas se tam motorizovaní romantici nebo jachtaři jezdí koupat. Starokykladské sídlo prý bylo trochu výš, ale nejspíš tam teď není co k vidění. Nálezy odtud jsou roztroušeny po muzeích, například mramorové kandily to dotáhly až do Oxfordu.
Někde by tam mělo být ještě Drakatis, odkud pochází např. idol ze začátku rané doby bronzové a keramický model lodě z další fáze této doby, vystavované v Oxfordu.
Souvisle číst: Korfi tou Aroniou
Zpátky na obsah podkapitoly Jihovýchodní pobřeží
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY