Pokladnice Sifnijských v Delfách: Porovnání verzí
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén. | Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén. | ||
| − | Když Pausaniás ve 2. století n. l. popisuje | + | Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (''Cesta po Řecku'' X, 11, 2): |
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“ | „Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“ | ||
Verze z 7. 3. 2017, 23:15
Stránka je ve výstavbě
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén.
Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (Cesta po Řecku X, 11, 2):
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“
Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice sňaty, vystavuje Archeologické muzeum v Delfách: Shromáždění bohů, Gigantomachie a leccos jiného. Ale také dvě torza soch dívek, tedy koré v roli karyatid, což se v archaické době ještě moc nevidí. Víc fotek je v albu. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: MÉLOS (Milos)
Zpátky: SIFNOS
