Sochy a reliéfy: Porovnání verzí
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Především tu máme několik plastik jednoznačně z helénistické doby, například reliéf z votivní stély z konce 3. století před n. l., patrně ze svatyně [[Agathé Tyché]], kde Artemis se dvěma satyry připravuje oběť. | Především tu máme několik plastik jednoznačně z helénistické doby, například reliéf z votivní stély z konce 3. století před n. l., patrně ze svatyně [[Agathé Tyché]], kde Artemis se dvěma satyry připravuje oběť. | ||
| − | Teď už vstoupíme do stylové houštiny 2. století. Prvním příkladem je hlava Herma, nejspíš pozdně helénistická práce, která ovšem napodobuje dost ranou klasiku. Mezi nálezy v [[Dům u jezera a okolí|Domě u jezera]] jsme viděli archaizující reliéf s postavami kráčejících bohů, | + | Teď už vstoupíme do stylové houštiny 2. století. Prvním příkladem je hlava Herma, nejspíš pozdně helénistická práce, která ovšem napodobuje dost ranou klasiku. Mezi nálezy v [[Dům u jezera a okolí|Domě u jezera]] jsme viděli archaizující reliéf s postavami kráčejících bohů, připomeňme si detaily Herma a Athény. |
Typickou sochou pozdní helénistické doby je Artemis s jelenem z 2. století před n. l.. Zaměříme se na detail její tváře, neboť ta přece jenom uchovává něco z odtažitosti bohyně. Podobně zkusím naložit s Apollónem, co šlape na galatský štít, jehož už známe ze [[Divadelní čtvrť|čtvrti u divadla]], ale výsledek nebude lepší než u celku sochy. | Typickou sochou pozdní helénistické doby je Artemis s jelenem z 2. století před n. l.. Zaměříme se na detail její tváře, neboť ta přece jenom uchovává něco z odtažitosti bohyně. Podobně zkusím naložit s Apollónem, co šlape na galatský štít, jehož už známe ze [[Divadelní čtvrť|čtvrti u divadla]], ale výsledek nebude lepší než u celku sochy. | ||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
Krásnou hlavu mladé ženy, snad bohyně, jsme si už ukazovali u Dionýsova domu. Její rysy jsou ovlivněny řecko-syrským sochařstvím. | Krásnou hlavu mladé ženy, snad bohyně, jsme si už ukazovali u Dionýsova domu. Její rysy jsou ovlivněny řecko-syrským sochařstvím. | ||
| − | Pak tu máme dvě hermovky: Ptolemaia III. | + | Pak tu máme dvě hermovky: Ptolemaia III. Euergeta a Priapa. |
A nakonec něco typicky římského: římský portrét, bohužel silně erodovaný, samotného Augusta, asi z konce 1. století před n. l. | A nakonec něco typicky římského: římský portrét, bohužel silně erodovaný, samotného Augusta, asi z konce 1. století před n. l. | ||
Verze z 26. 12. 2017, 15:37
zkorigováno, vložit fotky
Především tu máme několik plastik jednoznačně z helénistické doby, například reliéf z votivní stély z konce 3. století před n. l., patrně ze svatyně Agathé Tyché, kde Artemis se dvěma satyry připravuje oběť.
Teď už vstoupíme do stylové houštiny 2. století. Prvním příkladem je hlava Herma, nejspíš pozdně helénistická práce, která ovšem napodobuje dost ranou klasiku. Mezi nálezy v Domě u jezera jsme viděli archaizující reliéf s postavami kráčejících bohů, připomeňme si detaily Herma a Athény.
Typickou sochou pozdní helénistické doby je Artemis s jelenem z 2. století před n. l.. Zaměříme se na detail její tváře, neboť ta přece jenom uchovává něco z odtažitosti bohyně. Podobně zkusím naložit s Apollónem, co šlape na galatský štít, jehož už známe ze čtvrti u divadla, ale výsledek nebude lepší než u celku sochy.
Zvláštní stylizaci, navíc trochu podpořenou erozí, ukazuje hlava Gala z Italské agory. Úplně jinak musel v téměže prostoru působit silně nadživotní Gaius Ofelius Ferus. A ještě jinak Dionýsos, ležérně se povalující u svého chrámu, v doprovodu dvou soch herců v roli Siléna.
Replikou pozdně klasického díla je socha nymfy. Zajímavou pozdější hru s pozdně klasickým tématem představuje akt nymfy, možná Amymoné, zobrazené trochu jako Afrodíté Anadyomené. Našla se v Domě Poseidoniastů z Bejrútu.
Krásnou hlavu mladé ženy, snad bohyně, jsme si už ukazovali u Dionýsova domu. Její rysy jsou ovlivněny řecko-syrským sochařstvím.
Pak tu máme dvě hermovky: Ptolemaia III. Euergeta a Priapa.
A nakonec něco typicky římského: římský portrét, bohužel silně erodovaný, samotného Augusta, asi z konce 1. století před n. l.
Víc fotek je v oddíle alba. [[1]]
Souvisle číst: Sochy obyvatel Délu
Zpátky na obsah podkapitoly Muzeum na Délu
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
