Kastro Sifnu: Porovnání verzí
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Nejstarší nálezy z Kastra prý pocházejí z rané doby bronzové, kolem 2500 před n. l. Kontinuální osídlení je od 10. století před n. l., vrcholem slávy bylo 6. století před n. l. Patronem města byl Apollón Pýthijský, chrám byl zasvěcený některé bohyni, Artemidě nebo Athéně. Sice už s menší slávou, ale bez přerušení, se město dočkalo v 13. století začlenění do Archipelagu, který Kastru vtisknul jeho dnes viditelný ráz. Jen ve vnitřním Kastru je prý 22 kostelů, včetně katedrály ''Panagia Eleoussa'' z doby kolem roku 1400. | Nejstarší nálezy z Kastra prý pocházejí z rané doby bronzové, kolem 2500 před n. l. Kontinuální osídlení je od 10. století před n. l., vrcholem slávy bylo 6. století před n. l. Patronem města byl Apollón Pýthijský, chrám byl zasvěcený některé bohyni, Artemidě nebo Athéně. Sice už s menší slávou, ale bez přerušení, se město dočkalo v 13. století začlenění do Archipelagu, který Kastru vtisknul jeho dnes viditelný ráz. Jen ve vnitřním Kastru je prý 22 kostelů, včetně katedrály ''Panagia Eleoussa'' z doby kolem roku 1400. | ||
| − | Od konečné autobusu vede k akropoli několik cest. Snad nejhezčí je vystoupat po schodech kolem asi jediné větší kavárny – a nad pekařstvím se dát vpravo, na vyhlídkový chodník nad mořem, kolem Kastra. Ze jihozápadního okraje Kastra se nabízí pěkný výhled na kostelík ''Epta Martyres'', hluboko dole na poloostrůvku v moři. Pak nás cesta dovede k severnímu okraji Kastra, kde je k vidění vetší kus obvodové zdi bývalé akropole, asi hradby. Podle britských archeologů se ta zeď začala stavět koncem 6. století před n. l. a místy se zachovala až do výšky 4 metry. Kousíček západně (dál od moře) je centrum antické akropole | + | Od konečné autobusu vede k akropoli několik cest. Snad nejhezčí je vystoupat po schodech kolem asi jediné větší kavárny – a nad pekařstvím se dát vpravo, na vyhlídkový chodník nad mořem, kolem Kastra. Ze jihozápadního okraje Kastra se nabízí pěkný výhled na kostelík ''Epta Martyres'', hluboko dole na poloostrůvku v moři. Pak nás cesta dovede k severnímu okraji Kastra, kde je k vidění vetší kus obvodové zdi bývalé akropole, asi hradby. Podle britských archeologů se ta zeď začala stavět koncem 6. století před n. l. a místy se zachovala až do výšky 4 metry. Kousíček západně (dál od moře) je centrum antické akropole. Ohnisko dávné moci zlatonosného ostrova se však nyní pozná jenom podle zvýšeného počtu všelijakých ruin. Vévodí jim středověká rezidence, kterou někdo nově opravuje. |
<gallery> | <gallery> | ||
Acropolis wall, ancient Sifnos.JPG|Zbytky antických hradeb na Sifnijském Kastru | Acropolis wall, ancient Sifnos.JPG|Zbytky antických hradeb na Sifnijském Kastru | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
Κastro.jpg|Schody jsoui potřeba i tam, kde je zcela vyjímenčě rovinka, protože vchody jsou v patře | Κastro.jpg|Schody jsoui potřeba i tam, kde je zcela vyjímenčě rovinka, protože vchody jsou v patře | ||
</gallery> | </gallery> | ||
| − | |||
Zpátky můžeme jít hlavní ulicí prostředkem Kastra, kde je řada kostelů (prý jich je 22) a různých zbytků dávné slávy. Potkáváme tady hodně antických sloupků (foto) a dokonce i sarkofágy nebo jejich části volně leží v uličkách. Jsme uvnitř středověkého města, které zahrnuje množství starších stavebních článků a místy i půdorysů, přitom stojí na místě starokykladského sídla, ale od 19. století n. l. degradovalo na téměř město duchů nebo velice specifickou vesnici. Můžeme si tady všimnout, že Kyklaďané všech epoch důsledně staví schody i tam, kde by zcela vyjímečně nemusely být potřeba. Jak by se ale bez nich dostali do patra svých domů? Blízko středu Kastra najdeme také [[Archeologické muzeum na Sifnu|Archeologické muzeum Sifnu]]. | Zpátky můžeme jít hlavní ulicí prostředkem Kastra, kde je řada kostelů (prý jich je 22) a různých zbytků dávné slávy. Potkáváme tady hodně antických sloupků (foto) a dokonce i sarkofágy nebo jejich části volně leží v uličkách. Jsme uvnitř středověkého města, které zahrnuje množství starších stavebních článků a místy i půdorysů, přitom stojí na místě starokykladského sídla, ale od 19. století n. l. degradovalo na téměř město duchů nebo velice specifickou vesnici. Můžeme si tady všimnout, že Kyklaďané všech epoch důsledně staví schody i tam, kde by zcela vyjímečně nemusely být potřeba. Jak by se ale bez nich dostali do patra svých domů? Blízko středu Kastra najdeme také [[Archeologické muzeum na Sifnu|Archeologické muzeum Sifnu]]. | ||
Verze z 5. 3. 2017, 19:35
Klenotem ostrova Sifnu je Kastro, což není jen tak ledajaký Hrad, ale „benátský“ (tedy sanoudovský, z dob Archipelagu) obytný hrad z raného 13. století, postavený na místě akropole antického města (Asty) Sifnu, zčásti s použitím jeho materiálu. Je to vlastně celé centrum bývalého středověkého městečka na antickém základě. To, co by mělo být (a mnohde na Kykladách je) centrem historického města, je zde obnažené skoro jen samo o sobě, navíc nedotčené turistickou exploatací, cože moc příjemné!
Hlavní město Sifnu bylo založené v řecké raně archaické době, na starokykladském základě, ale v průběhu dějin se postupně umenšovalo a vylidňovalo, takže dnes má stovku obyvatel. Krom obligátního množství kostelíčků, většinou středověkých, tady najdeme větší kus zdi antické akropole, množství torz z pozdější antiky a pěkné výhledy. Jezdí sem autobus z Apollónie a vedou sem značené cesty. Blízké okolí nabízí další zajímavosti, zvláště bývalý přístav, jižně pod Kastrem.
Nejstarší nálezy z Kastra prý pocházejí z rané doby bronzové, kolem 2500 před n. l. Kontinuální osídlení je od 10. století před n. l., vrcholem slávy bylo 6. století před n. l. Patronem města byl Apollón Pýthijský, chrám byl zasvěcený některé bohyni, Artemidě nebo Athéně. Sice už s menší slávou, ale bez přerušení, se město dočkalo v 13. století začlenění do Archipelagu, který Kastru vtisknul jeho dnes viditelný ráz. Jen ve vnitřním Kastru je prý 22 kostelů, včetně katedrály Panagia Eleoussa z doby kolem roku 1400.
Od konečné autobusu vede k akropoli několik cest. Snad nejhezčí je vystoupat po schodech kolem asi jediné větší kavárny – a nad pekařstvím se dát vpravo, na vyhlídkový chodník nad mořem, kolem Kastra. Ze jihozápadního okraje Kastra se nabízí pěkný výhled na kostelík Epta Martyres, hluboko dole na poloostrůvku v moři. Pak nás cesta dovede k severnímu okraji Kastra, kde je k vidění vetší kus obvodové zdi bývalé akropole, asi hradby. Podle britských archeologů se ta zeď začala stavět koncem 6. století před n. l. a místy se zachovala až do výšky 4 metry. Kousíček západně (dál od moře) je centrum antické akropole. Ohnisko dávné moci zlatonosného ostrova se však nyní pozná jenom podle zvýšeného počtu všelijakých ruin. Vévodí jim středověká rezidence, kterou někdo nově opravuje.
Zbytky antických hradeb na Sifnijském Kastru
Moderní oprava středověkého sídla v antickém kontextu
Antický mramor a středověká břidlice
Římský sarkofág na ulici
Antický mramor a střdověká břidlice
Schody jsoui potřeba i tam, kde je zcela vyjímenčě rovinka, protože vchody jsou v patře
Zpátky můžeme jít hlavní ulicí prostředkem Kastra, kde je řada kostelů (prý jich je 22) a různých zbytků dávné slávy. Potkáváme tady hodně antických sloupků (foto) a dokonce i sarkofágy nebo jejich části volně leží v uličkách. Jsme uvnitř středověkého města, které zahrnuje množství starších stavebních článků a místy i půdorysů, přitom stojí na místě starokykladského sídla, ale od 19. století n. l. degradovalo na téměř město duchů nebo velice specifickou vesnici. Můžeme si tady všimnout, že Kyklaďané všech epoch důsledně staví schody i tam, kde by zcela vyjímečně nemusely být potřeba. Jak by se ale bez nich dostali do patra svých domů? Blízko středu Kastra najdeme také Archeologické muzeum Sifnu.
Kastro Sifnu i s okolím má na Wikimedia Commons samostatné album. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: Archeologické muzeum na Sifnu
