Od klasické doby po konec antiky: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka se připravuje Za jeden z pokladů muzea se obecně považuje velké torzo Níké. „Vítězství“ je řecky rodu ženského. Je to vrcholn…“) |
|||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Za další skvělé dílo bývá považováno i mužské torzo, i když upřímně nechápu, proč. Níké aspoň nepostrádala zajímavě elegantní přísnou stylizaci. Takže si zkusíme napravit oko pohledem na malbu atleta, prý diskobola, provedenou kolem roku 450 před n. l. na mramorovém víku pohřební urny s popelem. Je to dobrý znak konce slávy. Zajímavý je taky chrlič v podobě lví hlavy z parského Délia, který skončil v lapidáriu. | Za další skvělé dílo bývá považováno i mužské torzo, i když upřímně nechápu, proč. Níké aspoň nepostrádala zajímavě elegantní přísnou stylizaci. Takže si zkusíme napravit oko pohledem na malbu atleta, prý diskobola, provedenou kolem roku 450 před n. l. na mramorovém víku pohřební urny s popelem. Je to dobrý znak konce slávy. Zajímavý je taky chrlič v podobě lví hlavy z parského Délia, který skončil v lapidáriu. | ||
| − | Pozdně klasických a helénistických mramorů tady jsou tuny, leč sluší se upozornit na dvě menší | + | Pozdně klasických a helénistických mramorů tady jsou tuny, leč sluší se upozornit na dvě menší plastiky. Zajímavou stylizaci ukazuje menší socha Artemidy z Délia na Paru z konce klasické doby. Artemidě ji tam prý věnovala jistá Ariés, dcera Teisinorova, aspoň tak praví nápis. S bohyní Artemis možná souvisí i menší votivní reliéf ženské postavy u oltáře. |
Jelikož si chci nechat parskou kroniku zvlášť, tak už tu máme jenom všechno možné z pozdější antiky, např. římské sklo. | Jelikož si chci nechat parskou kroniku zvlášť, tak už tu máme jenom všechno možné z pozdější antiky, např. římské sklo. | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
[[Kategorie:Archeologické muzeum na Paru]] | [[Kategorie:Archeologické muzeum na Paru]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Ariés, dcera Teisinorova]] |
Verze z 7. 4. 2017, 09:56
Stránka se připravuje
Za jeden z pokladů muzea se obecně považuje velké torzo Níké. „Vítězství“ je řecky rodu ženského. Je to vrcholné dílo parského raně klasického sochařství, vytvořené kolem roku 480 před n. l., samozřejmě z parského mramoru. Byla nalezena r. 1885 na Kastru v Parikii, prý stála v centru města po vítězství nad Athénami.
V obdobném „přísném stylu“ rané klasiky byla koncipovaná i palmeta náhrobku.
Za další skvělé dílo bývá považováno i mužské torzo, i když upřímně nechápu, proč. Níké aspoň nepostrádala zajímavě elegantní přísnou stylizaci. Takže si zkusíme napravit oko pohledem na malbu atleta, prý diskobola, provedenou kolem roku 450 před n. l. na mramorovém víku pohřební urny s popelem. Je to dobrý znak konce slávy. Zajímavý je taky chrlič v podobě lví hlavy z parského Délia, který skončil v lapidáriu.
Pozdně klasických a helénistických mramorů tady jsou tuny, leč sluší se upozornit na dvě menší plastiky. Zajímavou stylizaci ukazuje menší socha Artemidy z Délia na Paru z konce klasické doby. Artemidě ji tam prý věnovala jistá Ariés, dcera Teisinorova, aspoň tak praví nápis. S bohyní Artemis možná souvisí i menší votivní reliéf ženské postavy u oltáře.
Jelikož si chci nechat parskou kroniku zvlášť, tak už tu máme jenom všechno možné z pozdější antiky, např. římské sklo.
Další věci z klasické až římské doby jsou v oddílech alba. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: Parská kronika
