Naxijská příroda: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Velkou část plochy ostrova tvoří hory. Je tu několik horských masivů, z nichž dva jsou velké výškou i rozlohou: Zás se s…“) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | zkorigováno, vložit fotky | |
| − | Velkou část plochy ostrova tvoří hory. Je tu několik horských masivů, z nichž dva jsou velké výškou i rozlohou: Zás se stejnojmennou nejvyšší horou (1001 m) a Koronos (989 m). Geologicky je to tu velice pestré, zajímavá jsou rozhraní mezi vápenci a dolomity na jedné straně a žulami, diority nebo břidlicemi na druhé straně. Jsou tu četná a veliká ložiska mimořádně kvalitního mramoru, v okolí rozhraní se nacházejí i různé | + | Velkou část plochy ostrova tvoří hory. Je tu několik horských masivů, z nichž dva jsou velké výškou i rozlohou: Zás se stejnojmennou nejvyšší horou (1001 m) a Koronos (989 m). Geologicky je to tu velice pestré, zajímavá jsou rozhraní mezi vápenci a dolomity na jedné straně a žulami, diority nebo břidlicemi na druhé straně. Jsou tu četná a veliká ložiska mimořádně kvalitního mramoru, v okolí rozhraní se nacházejí i různé vzácné nerosty. |
| − | Na kykladské poměry je Naxos ostrov mimořádně úrodný. Z lesů, které ještě v 17. století zabíraly značnou část plochy, bohužel zbyly jenom maličké hájky. Jinak zde platí vše, co jsme si o kykladské přírodě řekli v úvodní kapitole Kykladách (viz info Kykladská flóra, Kykladská fauna, Insulární efekty). | + | Na kykladské poměry je Naxos ostrov mimořádně úrodný. Z lesů, které ještě v 17. století zabíraly značnou část plochy, bohužel zbyly jenom maličké hájky. Jinak zde platí vše, co jsme si o kykladské přírodě řekli v úvodní kapitole o Kykladách (viz info [[Kykladská flóra]], [[Kykladská fauna]], [[Insulární efekty]]). |
| − | Naxijská příroda je opravdu krásná | + | Naxijská příroda je opravdu krásná; kameny, sady a zbytky divočiny se tady zajímavě prostupují, potkáváme tu i dávno, třeba i tisíc let zaniklé zahrady, některé zase zčásti obnovované. Totéž platí o zavodňovacích kanálcích, svádějících vodu z hor. Krajině vládnou četná posvátná místa několika náboženství, leckde potkáváme mezi olivami nebo keři zbytky antiky, místy dokonce obří torza soch. |
| − | Naxos je obydlený hojně, ale velice nerovnoměrně. Podobně nerovnoměrně se po ostrově rozptyluje i většina jeho návštěvníků. V Chóře jsou davy lidí, v prázdninové večery se po Ariadnině nábřeží dá sotva projít, podobně plno je na plážích blízko města a ještě dost daleko na jih od něj. Část ostrova je výrazně zemědělská, s četnými vesnicemi, ale i mezi nimi se potkají nečekaně zajímavá místa. Nejméně polovina plochy ostrova však zůstává skoro neobydlená a ani turistů zde mnoho nepotkáme. Naštěstí jde o ta nejhezčí místa na Naxu! Můžeme se k nim dostat kombinací autobusu a pěkné pěší cesty, viz | + | Naxos je obydlený hojně, ale velice nerovnoměrně. Podobně nerovnoměrně se po ostrově rozptyluje i většina jeho návštěvníků. V Chóře jsou davy lidí, v prázdninové večery se po Ariadnině nábřeží dá sotva projít, podobně plno je na plážích blízko města a ještě dost daleko na jih od něj. Část ostrova je výrazně zemědělská, s četnými vesnicemi, ale i mezi nimi se potkají nečekaně zajímavá místa. Nejméně polovina plochy ostrova však zůstává skoro neobydlená a ani turistů zde mnoho nepotkáme. Naštěstí jde o ta nejhezčí místa na Naxu! Můžeme se k nim dostat kombinací autobusu a pěkné pěší cesty, viz exkurz [[Vnitrozemské a horské chodníčky]]. Zvláště v srpnu je kontrast mezi davy turistů na několika málo místech a příjemnou prázdnotou většiny ostrova veliký, což ovšem mohou využít jenom jedinci odolní vůči sluníčku. V květnu, začátkem června nebo v pozdním září přijíždějí na Naxos především milovníci památek a hor. Ve městě je volněji, zato potkáváme lidi na značených cestách. |
| − | V říjnu, po prvním vydatném dešti, se celý ostrov na několik dní neuvěřitelným způsobem rozvoní, protože kytky a keře, které dosud vypadaly naprosto uschle, se zbavují části vosku a pryskyřice a začínají rašit. Od pozdního října je na celém ostrově naráz podzim i jaro. Části stromů žloutne listí, v sadech se sklízejí olivy a různé ovoce, ale současně rozkvétají jarní kytky, dokonce raší tráva, o jejíž existenci na ostrově není v létě potuchy. Některé keře se chystají kvést. V zahradách sázejí zeleninu, teď naprosto neexotickou, třeba zelí, a v čerstvě namoklé a pořád ještě prohřáté půdě roste doslova před očima. | + | V říjnu, po prvním vydatném dešti, se celý ostrov na několik dní neuvěřitelným způsobem rozvoní, protože kytky a keře, které dosud vypadaly naprosto uschle, se zbavují části vosku a pryskyřice a začínají rašit. Od pozdního října je na celém ostrově naráz podzim i jaro. Části stromů žloutne listí, v sadech se sklízejí olivy a různé ovoce, ale současně rozkvétají jarní kytky, dokonce raší tráva, o jejíž existenci na ostrově není v létě potuchy. Některé keře se chystají kvést. V zahradách sázejí zeleninu, teď naprosto neexotickou, třeba zelí, a ta v čerstvě namoklé a pořád ještě prohřáté půdě roste doslova před očima. |
Ptákomilní jedinci jezdí do naxijských hor pozorovat orly, orlosupy, jestřáby, sokoly a nevím co ještě, je tady spousta všelijakých pestře zbarvených ptáčků. Ještěrkáři tu mají ráj. Větší gekoni se začátkem června neuvěřitelně vybarvují, malí šediví gekonci občas běhají po zdech i ve městě. Rostlin je tu také požehnaně, spíše pokud jde o druhy než o celkové množství. Krajinu dost proměnily importované agáve. | Ptákomilní jedinci jezdí do naxijských hor pozorovat orly, orlosupy, jestřáby, sokoly a nevím co ještě, je tady spousta všelijakých pestře zbarvených ptáčků. Ještěrkáři tu mají ráj. Větší gekoni se začátkem června neuvěřitelně vybarvují, malí šediví gekonci občas běhají po zdech i ve městě. Rostlin je tu také požehnaně, spíše pokud jde o druhy než o celkové množství. Krajinu dost proměnily importované agáve. | ||
| − | Na Naxu | + | Na Naxu je příjemně bezpečno. Od místních obyvatel hrozí pocestnému nanejvýš neodkladné pozvání k jídlu a pití, turistovi mírná přirážka k ceně. Krom úpalu tu nehrozí ani přírodní nebezpečí. Žije tady sice dost druhů živočichů, kteří by dokázali člověku přinejmenším notně zkomplikovat život, hlavně hadi, ale v praxi se tak neděje. Potkají se opravdu vzácně a ani tehdy obvykle k ničemu neblahému nedochází. Místní lidé hrdě tvrdí, že na Naxu „není známý případ úmrtí následkem uštknutí“. Tomu se dá věřit, i když není jasné, o čem to přesně vzato vypovídá. Na podzim je v horách potřeba dávat pozor na myslivce a jejich psy. |
| + | <br clear=all> | ||
| − | Souvisle číst: exkurz [[Vnitrozemské a horské chodníčky]], exkurz [[Díky Naxu]], nebo rovnou [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]] | + | Souvisle číst: exkurz [[Vnitrozemské a horské chodníčky]], exkurz [[Díky Naxu]], nebo rovnou [[Chóra Naxijských, titul|'''Chóra Naxijských''']] |
| − | [[Vítejte na ostrově proměnění! titul|Vítejte na ostrově proměnění!]] | + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Vítejte na ostrově proměnění! titul|Vítejte na ostrově proměnění!]] |
| − | [[NAXOS]] | + | Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]] |
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
[[Kategorie:Naxos]] | [[Kategorie:Naxos]] | ||
Verze z 17. 12. 2017, 14:27
zkorigováno, vložit fotky
Velkou část plochy ostrova tvoří hory. Je tu několik horských masivů, z nichž dva jsou velké výškou i rozlohou: Zás se stejnojmennou nejvyšší horou (1001 m) a Koronos (989 m). Geologicky je to tu velice pestré, zajímavá jsou rozhraní mezi vápenci a dolomity na jedné straně a žulami, diority nebo břidlicemi na druhé straně. Jsou tu četná a veliká ložiska mimořádně kvalitního mramoru, v okolí rozhraní se nacházejí i různé vzácné nerosty.
Na kykladské poměry je Naxos ostrov mimořádně úrodný. Z lesů, které ještě v 17. století zabíraly značnou část plochy, bohužel zbyly jenom maličké hájky. Jinak zde platí vše, co jsme si o kykladské přírodě řekli v úvodní kapitole o Kykladách (viz info Kykladská flóra, Kykladská fauna, Insulární efekty).
Naxijská příroda je opravdu krásná; kameny, sady a zbytky divočiny se tady zajímavě prostupují, potkáváme tu i dávno, třeba i tisíc let zaniklé zahrady, některé zase zčásti obnovované. Totéž platí o zavodňovacích kanálcích, svádějících vodu z hor. Krajině vládnou četná posvátná místa několika náboženství, leckde potkáváme mezi olivami nebo keři zbytky antiky, místy dokonce obří torza soch.
Naxos je obydlený hojně, ale velice nerovnoměrně. Podobně nerovnoměrně se po ostrově rozptyluje i většina jeho návštěvníků. V Chóře jsou davy lidí, v prázdninové večery se po Ariadnině nábřeží dá sotva projít, podobně plno je na plážích blízko města a ještě dost daleko na jih od něj. Část ostrova je výrazně zemědělská, s četnými vesnicemi, ale i mezi nimi se potkají nečekaně zajímavá místa. Nejméně polovina plochy ostrova však zůstává skoro neobydlená a ani turistů zde mnoho nepotkáme. Naštěstí jde o ta nejhezčí místa na Naxu! Můžeme se k nim dostat kombinací autobusu a pěkné pěší cesty, viz exkurz Vnitrozemské a horské chodníčky. Zvláště v srpnu je kontrast mezi davy turistů na několika málo místech a příjemnou prázdnotou většiny ostrova veliký, což ovšem mohou využít jenom jedinci odolní vůči sluníčku. V květnu, začátkem června nebo v pozdním září přijíždějí na Naxos především milovníci památek a hor. Ve městě je volněji, zato potkáváme lidi na značených cestách.
V říjnu, po prvním vydatném dešti, se celý ostrov na několik dní neuvěřitelným způsobem rozvoní, protože kytky a keře, které dosud vypadaly naprosto uschle, se zbavují části vosku a pryskyřice a začínají rašit. Od pozdního října je na celém ostrově naráz podzim i jaro. Části stromů žloutne listí, v sadech se sklízejí olivy a různé ovoce, ale současně rozkvétají jarní kytky, dokonce raší tráva, o jejíž existenci na ostrově není v létě potuchy. Některé keře se chystají kvést. V zahradách sázejí zeleninu, teď naprosto neexotickou, třeba zelí, a ta v čerstvě namoklé a pořád ještě prohřáté půdě roste doslova před očima.
Ptákomilní jedinci jezdí do naxijských hor pozorovat orly, orlosupy, jestřáby, sokoly a nevím co ještě, je tady spousta všelijakých pestře zbarvených ptáčků. Ještěrkáři tu mají ráj. Větší gekoni se začátkem června neuvěřitelně vybarvují, malí šediví gekonci občas běhají po zdech i ve městě. Rostlin je tu také požehnaně, spíše pokud jde o druhy než o celkové množství. Krajinu dost proměnily importované agáve.
Na Naxu je příjemně bezpečno. Od místních obyvatel hrozí pocestnému nanejvýš neodkladné pozvání k jídlu a pití, turistovi mírná přirážka k ceně. Krom úpalu tu nehrozí ani přírodní nebezpečí. Žije tady sice dost druhů živočichů, kteří by dokázali člověku přinejmenším notně zkomplikovat život, hlavně hadi, ale v praxi se tak neděje. Potkají se opravdu vzácně a ani tehdy obvykle k ničemu neblahému nedochází. Místní lidé hrdě tvrdí, že na Naxu „není známý případ úmrtí následkem uštknutí“. Tomu se dá věřit, i když není jasné, o čem to přesně vzato vypovídá. Na podzim je v horách potřeba dávat pozor na myslivce a jejich psy.
Souvisle číst: exkurz Vnitrozemské a horské chodníčky, exkurz Díky Naxu, nebo rovnou Chóra Naxijských
Zpátky na obsah podkapitoly Vítejte na ostrově proměnění!
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
