Archeologické muzeum na Andru: Porovnání verzí
Řádka 20: | Řádka 20: | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Velká kolekce keramiky geometrického stylu (v 9. až 7. století před n. l.) z bývalého centra ostrova, tedy z dnešní Zagory, zabírá víc než jeden sál. Některé nádoby jsou pohledné, jiné jsou cenné spíše jako ukázky verzí tohoto stylu nebo zase jako doklady staré podoby alfabetického písma na inskripcích. Alfabetických nskripcí z tak staré doby není mnoho. Jsou tu také importy z Korintu a odjinud. Kuriozitou je lidová kresba, tedy spíše rytina, na fragmentu keramiky. | Velká kolekce keramiky geometrického stylu (v 9. až 7. století před n. l.) z bývalého centra ostrova, tedy z dnešní Zagory, zabírá víc než jeden sál. Některé nádoby jsou pohledné, jiné jsou cenné spíše jako ukázky verzí tohoto stylu nebo zase jako doklady staré podoby alfabetického písma na inskripcích. Alfabetických nskripcí z tak staré doby není mnoho. Jsou tu také importy z Korintu a odjinud. Kuriozitou je lidová kresba, tedy spíše rytina, na fragmentu keramiky. | ||
− | + | {| | |
+ | |- | ||
+ | | | ||
==Archaické sochy == | ==Archaické sochy == | ||
[[File:Kouros 090571.jpg|thumb|Obětník z Paleopolis]] | [[File:Kouros 090571.jpg|thumb|Obětník z Paleopolis]] | ||
Řádka 32: | Řádka 34: | ||
Nejzajímavější sochou z řecké archaické doby je zde pozdně archaické torzo kúra nebo spíš obětníka (protože je částečně oblečený), nalezené v Paleopolis na Andru. Prozrazuje vliv parské sochařské školy. | Nejzajímavější sochou z řecké archaické doby je zde pozdně archaické torzo kúra nebo spíš obětníka (protože je částečně oblečený), nalezené v Paleopolis na Andru. Prozrazuje vliv parské sochařské školy. | ||
− | + | |- | |
− | + | | | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
==Od klasické doby po římskou == | ==Od klasické doby po římskou == | ||
[[File:Small terrakota Female figure headdress 5th BC AM Andros 090548.jpg|thumb|Small terrakota Female figure headdress 5th BC AM Andros 090548|Bohyně s čelenkou, drobná terakota, raná klasická doba]] | [[File:Small terrakota Female figure headdress 5th BC AM Andros 090548.jpg|thumb|Small terrakota Female figure headdress 5th BC AM Andros 090548|Bohyně s čelenkou, drobná terakota, raná klasická doba]] | ||
Řádka 48: | Řádka 46: | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Klasická doba je zastoupena několika reliéfy a řadou drobných terakot z Paleopolis i jiných míst ostrova, podobně i doba helénistická. Zvláštností jsou doklady pro opakované použití náhrobních stél s reliéfy! Dokonce jak uvnitř téhož náboženství (starého), tak s dodatečnou christianizací, například náhrobní reliéf z předkřesťanské doby, na který byl při jeho dalším použitím přidán kříž s ligaturami. Je tu také inskripce z Apollónova chrámu v Paleopolis na Andru a řada helénistických i římských plastik. | Klasická doba je zastoupena několika reliéfy a řadou drobných terakot z Paleopolis i jiných míst ostrova, podobně i doba helénistická. Zvláštností jsou doklady pro opakované použití náhrobních stél s reliéfy! Dokonce jak uvnitř téhož náboženství (starého), tak s dodatečnou christianizací, například náhrobní reliéf z předkřesťanské doby, na který byl při jeho dalším použitím přidán kříž s ligaturami. Je tu také inskripce z Apollónova chrámu v Paleopolis na Andru a řada helénistických i římských plastik. | ||
− | + | |- | |
+ | | | ||
===Hermés === | ===Hermés === | ||
[[File:Hermes 090579.jpg|thumb|Hermés z Paleopolis]] | [[File:Hermes 090579.jpg|thumb|Hermés z Paleopolis]] | ||
Řádka 58: | Řádka 57: | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Nejznámnějším exponátem muzea je socha Herma Chthonického, nalezená v Plaeopolis na Andru, mramor v životní velikosti. Je to římská kopie, vytvořneá počátkem našeho letopočtu podle předlohy díla Praxitelovy školy, z přelomu klasické a helénistické doby, z let 350 až 325 před n. l. Tato podoba Herma mohla ztvárňovat heroizovaného nebožtíka. Jedinou Praxitelovu sochu, kterou prokazatelně dělal přímo Praxitelés, vystavuje [[Archeologické muzeum v Olympii]]. Shodou okolností je to také socha Herma, i když malinko jinak koncipovaná, protože zpodobuje Herma i s malým Dionýsem. Našla se v Héřině chrámu v Olympii. | Nejznámnějším exponátem muzea je socha Herma Chthonického, nalezená v Plaeopolis na Andru, mramor v životní velikosti. Je to římská kopie, vytvořneá počátkem našeho letopočtu podle předlohy díla Praxitelovy školy, z přelomu klasické a helénistické doby, z let 350 až 325 před n. l. Tato podoba Herma mohla ztvárňovat heroizovaného nebožtíka. Jedinou Praxitelovu sochu, kterou prokazatelně dělal přímo Praxitelés, vystavuje [[Archeologické muzeum v Olympii]]. Shodou okolností je to také socha Herma, i když malinko jinak koncipovaná, protože zpodobuje Herma i s malým Dionýsem. Našla se v Héřině chrámu v Olympii. | ||
− | + | |- | |
+ | | | ||
==Byzantská sbírka == | ==Byzantská sbírka == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
Řádka 67: | Řádka 67: | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Závěrečná místnost představuje byzantské reliéfy, které kromě křesťanských motivů ukazují také stále trvající oblibu lvů. | Závěrečná místnost představuje byzantské reliéfy, které kromě křesťanských motivů ukazují také stále trvající oblibu lvů. | ||
− | + | |} | |
<br /> | <br /> | ||
Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Andros albu muzea].<br /> | Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Andros albu muzea].<br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
Zpátky na: [[Chóra Andru]]. | Zpátky na: [[Chóra Andru]]. |
Verze z 13. 9. 2016, 08:29
Oficiální název muzea: Archaeological Museum of Andros.
Docela pěkná sbírka věcí z celého ostrova, především geometrické keramiky ze Zagori a lepších věcí z Paleopolis. Navíc je tam liduprázdno, takže se dá prohlížet i fotografovat naprosto pohodlně. Nejvíc by to asi ocenil znalec různých verzí geometrické keramiky.
Obsah
Pozdně mykénská keramika z Paleopolis na Andru
Je tady i pár kousků venkovských podob achájské keramiky z pozdní doby bronzové.
Geometrická keramika ze Zagory na Andru
Velká kolekce keramiky geometrického stylu (v 9. až 7. století před n. l.) z bývalého centra ostrova, tedy z dnešní Zagory, zabírá víc než jeden sál. Některé nádoby jsou pohledné, jiné jsou cenné spíše jako ukázky verzí tohoto stylu nebo zase jako doklady staré podoby alfabetického písma na inskripcích. Alfabetických nskripcí z tak staré doby není mnoho. Jsou tu také importy z Korintu a odjinud. Kuriozitou je lidová kresba, tedy spíše rytina, na fragmentu keramiky.
Archaické sochyZ archaických soch je zde několik větších torz, dovezených kdysi z Naxu, a sochy vytvořené pod vlivem naxijské i parské školy, hlavně z Paleopolis na Andru. Koré z Andru, vytvořená asi na Naxu, je zde však pouze v nekvalitní novodobé kopii, originál je v Ny Carlsberg Glyptotek Copenhagen v Dánsku. Nejzajímavější sochou z řecké archaické doby je zde pozdně archaické torzo kúra nebo spíš obětníka (protože je částečně oblečený), nalezené v Paleopolis na Andru. Prozrazuje vliv parské sochařské školy. |
Od klasické doby po římskouKlasická doba je zastoupena několika reliéfy a řadou drobných terakot z Paleopolis i jiných míst ostrova, podobně i doba helénistická. Zvláštností jsou doklady pro opakované použití náhrobních stél s reliéfy! Dokonce jak uvnitř téhož náboženství (starého), tak s dodatečnou christianizací, například náhrobní reliéf z předkřesťanské doby, na který byl při jeho dalším použitím přidán kříž s ligaturami. Je tu také inskripce z Apollónova chrámu v Paleopolis na Andru a řada helénistických i římských plastik. |
HermésNejznámnějším exponátem muzea je socha Herma Chthonického, nalezená v Plaeopolis na Andru, mramor v životní velikosti. Je to římská kopie, vytvořneá počátkem našeho letopočtu podle předlohy díla Praxitelovy školy, z přelomu klasické a helénistické doby, z let 350 až 325 před n. l. Tato podoba Herma mohla ztvárňovat heroizovaného nebožtíka. Jedinou Praxitelovu sochu, kterou prokazatelně dělal přímo Praxitelés, vystavuje Archeologické muzeum v Olympii. Shodou okolností je to také socha Herma, i když malinko jinak koncipovaná, protože zpodobuje Herma i s malým Dionýsem. Našla se v Héřině chrámu v Olympii. |
Byzantská sbírkaZávěrečná místnost představuje byzantské reliéfy, které kromě křesťanských motivů ukazují také stále trvající oblibu lvů. |
Víc fotek je v albu muzea.
Zpátky na: Chóra Andru.