Útěcha pro život v antropocénu: Porovnání verzí
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Vlastně bych asi měl rád, že nastává doba lidská, nebo aspoň lidová. Nejsem rád, možná jsem mizantrop, nebo mi jenom vadí souběh s dobou postfaktickou, se zneužíváním společenských věd, a navíc mě straší analogie s „obratem k věcem lidským“ v klasické době. | Vlastně bych asi měl rád, že nastává doba lidská, nebo aspoň lidová. Nejsem rád, možná jsem mizantrop, nebo mi jenom vadí souběh s dobou postfaktickou, se zneužíváním společenských věd, a navíc mě straší analogie s „obratem k věcem lidským“ v klasické době. | ||
| − | + | ||
[[File:Cycladic Head of a man, marble, Amorgos 2800–2300 BC, Ashmolean M, AE 147, 142363.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cycladic Head of a man, marble, Amorgos 2800–2300 BC, Ashmolean M, AE 147, 142363.jpg|Hlava muže z Amorgu, torzo figury vysoké původně asi 45 cm. Mramor, 2800-2300 před n. l. ''Ashmolean Museum'', Oxford, AE 147.]] ]] | [[File:Cycladic Head of a man, marble, Amorgos 2800–2300 BC, Ashmolean M, AE 147, 142363.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cycladic Head of a man, marble, Amorgos 2800–2300 BC, Ashmolean M, AE 147, 142363.jpg|Hlava muže z Amorgu, torzo figury vysoké původně asi 45 cm. Mramor, 2800-2300 před n. l. ''Ashmolean Museum'', Oxford, AE 147.]] ]] | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
1. Poučení z menších předělů: | 1. Poučení z menších předělů: | ||
| − | 1.1. Archaické a klasické (myšlení, výtvarné zpodobování...). | + | 1.1. Archaické a klasické (myšlení, výtvarné zpodobování, autorství...). |
1.2. Doba bronzová a doba železná (proměna pojetí poctivosti, zrod intelektuála v typu Odyssea). | 1.2. Doba bronzová a doba železná (proměna pojetí poctivosti, zrod intelektuála v typu Odyssea). | ||
Verze z 20. 4. 2018, 18:29
Kde vzít útěchu pro život v antropocénu?
Zdeněk Kratochvíl (pro Ekologické dny Olomouc 2018)
Vlastně bych asi měl rád, že nastává doba lidská, nebo aspoň lidová. Nejsem rád, možná jsem mizantrop, nebo mi jenom vadí souběh s dobou postfaktickou, se zneužíváním společenských věd, a navíc mě straší analogie s „obratem k věcem lidským“ v klasické době.
1. Poučení z menších předělů:
1.1. Archaické a klasické (myšlení, výtvarné zpodobování, autorství...).
1.2. Doba bronzová a doba železná (proměna pojetí poctivosti, zrod intelektuála v typu Odyssea).
2. Plně srovnatelnou změnou by však byl až přechod od pleistocénu k holocénu. Není to megalomanská představa? Třeba to nebude s antropocénem tak horké? Bohužel na tom aspoň něco je, jak pokud jde o stopu homo insipiens paranoicus v geologii planety, tak v ohledu růstu hladiny fekálií ve společnosti. („Děti, pojďte se podívat, blbost kvete.“ Jenže pak: „Tak už to v přírodě chodí, blbost odkvete a přinese plody.“) Agresivní tvor vybavený technologií, jejíž princip netuší, je nebezpečný nejen na webu.
3. Analogie uvnitř klasické doby: Obrat k věcem lidským (sofisté, Sókratés) s fatálními následky.
4. Proti proudu: Naděje v přirozenost.
4.1. V naše vlastní přirozenosti, které se dokážou vzpouzet (totalitním ideologiím, americkému snu, Českému snu...).
4.2. V horším případě naděje v přirozenost planety, která nemusí strpět všechno.
4.3. V krajním případě v přirozenost kosmu, v jehož řádu jsou naše peripetie naštěstí tuze marginální. Význam tyrana, oligarchy i miliardového davu je v rámci kosmu limitně blízký nule, i když se mocně zviditelňuje.
4.4. Nebo optimističtěji: Chvilka vnímání skutečnosti v lese nebo laboratoři je neskonale významnější – a den bez lží, nenávisti a strachu je milejší než celá epocha mocnářství.
5. Nový optimismus mi dala poslední divadelní upoutávka od Jana Borny:
„Konec světa nebude, něco se posralo.“
Dál na aaa
Zpátky na hlavní stránku
