Archégesion a Ainios: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:Archegesion Delos, 6th c BC, 177124.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archegesion Delos, 6th c BC, 177124.jpg|Archégesion na Délu, 6. století před n. l.]] ]] | |
| − | + | [[File:Kouros 102119.jpg|thumb|right|[[commons: File: Kouros 102119.jpg|Kúros, torzo z archégesia na Délu, práce z Paru, 550-540 před n. l. Archeologické muzeum na Délu, A 3990.]] ]] | |
| − | + | [[File:Apollo_Artemis_Delos_MAN.jpg|thumb|left|[[commons: File: Apollo_Artemis_Delos_MAN.jpg|Apollón u oltáře na Délu. Comacchio Painter, 450 před n. l. Archeologické muzeum v Madridu (''Museo Arqueológico Nacional de España'').]] ]] | |
| − | + | Ještě alespoň nahlédneme do severní části ostrova, při reálné návštěvě je to dost z ruky. | |
| − | + | V této části Délu je jedna dnes nenápadná, ale důležitá památka: '''Archégesion''' z 6. století před n. l., tedy spíše jeho žalostné zbytky, navíc v úplně zanedbaném stavu. Z ruin kdysi honosné budovy pochází torzo kúra z Paru, z let 550 až 540 před n. l., které je v muzeu na Délu. Místo samo je bohatě opředené legendami, ve všech vystupuje mytický zakladatel Délu, jímž byl Ainios, syn Apollónův. Je to vlastně svatyně úcty k Ainiovi, obklopená hroby, kdysi možná i hrobka héróa. (Menší chrámek zasvěcený Ainiovi je také blízko jezera, u severozápadního rohu Italské agory.) | |
| − | Jména zakladatelů totožná se jmény míst jsou ve zdůvodňovacích vyprávěních obvyklá, motiv plaváčka taky, podobně i zasvěcení od božského otce, nicméně sama legenda o Ainiovi tak úplně standardní není: nejmenuje se Délos, vykupuje svou budoucí ženu od pirátů. Legenda také zcela samozřejmě předpokládá, že už před založením obce na Délu tady byl Apollónův oltář. | + | Potkáváme specificky délské mýty. Ve všech je '''Ainios''' nejen Apollónovým synem, ale také jeho privilegovaným knězem a současně prvním králem ostrova, to je pochopitelné. Narodil se přímo na Délu, jenže tomu předcházela zvláštní zápletka. Jeho matka Rhoió (latinizovaně pak ''Rhoeo''), snad dcera Stafyla (jméno znamená vinný hrozen) na Naxu nebo Euboii, se totiž zamilovala do samotného Apollóna a čekala s ním dítě. Její otec nevěřil, že čeká dítě s bohem, takže ji dal do truhly a hodil do moře. To ji šťastně vyplavilo na Délu, kde porodila, pojmenovala syna Ainios (Trpící) a položila jej na Apollónův oltář. Přitom se modlila, že pokud je dítě opravdu Apollónovo, má být zachráněno. Bůh se k synovi přiznal, nějakou dobu se o něho staral a učil ho věšteckému a kněžskému umění. Rhoió se později šťastně provdala a její muž Zarex Ainia adoptoval. Ainios si pak vzal Dorippé, což prý byla thrácká žena, kterou unesli piráti a Ainios ji od nich vykoupil. Měl s ní tři dcery a tři syny, jména synů souvisí se jmény ostrovů: Andros, Mykonos a Thassos (ten je mimo Kyklady, na severu Egeidy, v Thráckém moři). Jména zakladatelů totožná se jmény míst jsou ve zdůvodňovacích vyprávěních obvyklá, motiv plaváčka taky, podobně i zasvěcení od božského otce, nicméně sama legenda o Ainiovi tak úplně standardní není: nejmenuje se Délos, vykupuje svou budoucí ženu od pirátů. Legenda také zcela samozřejmě předpokládá, že už před založením obce na Délu tady byl Apollónův oltář. Vykresluje Délos před Ainiem jako ostrov sice ne trvale obydlený, nebo aspoň nepříliš obydlený, ale nikoli jako naprosto pustý. To zajímavě zapadá do mozaiky představ o Délu pradávných dob. |
Tyto délské mýty došly i k římským básníkům, Ovidius a Vergilius je proslavili v latinském světě. Tak prý Ainios kromě jiného věštil Agamemnónovi, že válka o Tróju bude trvat deset let; pak zase poskytl pomoc Aineovi (Aeneovi), který se svou družinou prchal od Tróje. Na útlé poetické vyprávění o připlutí těhotné Rhoió na Délos a o jejím synovi se postupně nabalily všechny souvislosti fantazií o římské protohistorii. Nicméně, pokud by kdo chtěl na Délu mermomocí hledat věštírnu, tak nejspíš tady, ale žádné historické zprávy o nějakém věštění na Délu nemáme. | Tyto délské mýty došly i k římským básníkům, Ovidius a Vergilius je proslavili v latinském světě. Tak prý Ainios kromě jiného věštil Agamemnónovi, že válka o Tróju bude trvat deset let; pak zase poskytl pomoc Aineovi (Aeneovi), který se svou družinou prchal od Tróje. Na útlé poetické vyprávění o připlutí těhotné Rhoió na Délos a o jejím synovi se postupně nabalily všechny souvislosti fantazií o římské protohistorii. Nicméně, pokud by kdo chtěl na Délu mermomocí hledat věštírnu, tak nejspíš tady, ale žádné historické zprávy o nějakém věštění na Délu nemáme. | ||
| − | <br | + | <br clear=all> |
Souvisle číst: [[Okolí stadionu a gymnasia]] | Souvisle číst: [[Okolí stadionu a gymnasia]] | ||
| − | [[Kolem jezera a dál za ním]] | + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Kolem jezera a dál za ním]] |
| − | [[DÉLOS]] | + | Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]] |
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
[[Kategorie:Aineás]] | [[Kategorie:Aineás]] | ||
[[Kategorie:Thrákové]] | [[Kategorie:Thrákové]] | ||
| + | [[Kategorie:Archaická doba]] | ||
Aktuální verze z 5. 2. 2018, 22:22
Ještě alespoň nahlédneme do severní části ostrova, při reálné návštěvě je to dost z ruky.
V této části Délu je jedna dnes nenápadná, ale důležitá památka: Archégesion z 6. století před n. l., tedy spíše jeho žalostné zbytky, navíc v úplně zanedbaném stavu. Z ruin kdysi honosné budovy pochází torzo kúra z Paru, z let 550 až 540 před n. l., které je v muzeu na Délu. Místo samo je bohatě opředené legendami, ve všech vystupuje mytický zakladatel Délu, jímž byl Ainios, syn Apollónův. Je to vlastně svatyně úcty k Ainiovi, obklopená hroby, kdysi možná i hrobka héróa. (Menší chrámek zasvěcený Ainiovi je také blízko jezera, u severozápadního rohu Italské agory.)
Potkáváme specificky délské mýty. Ve všech je Ainios nejen Apollónovým synem, ale také jeho privilegovaným knězem a současně prvním králem ostrova, to je pochopitelné. Narodil se přímo na Délu, jenže tomu předcházela zvláštní zápletka. Jeho matka Rhoió (latinizovaně pak Rhoeo), snad dcera Stafyla (jméno znamená vinný hrozen) na Naxu nebo Euboii, se totiž zamilovala do samotného Apollóna a čekala s ním dítě. Její otec nevěřil, že čeká dítě s bohem, takže ji dal do truhly a hodil do moře. To ji šťastně vyplavilo na Délu, kde porodila, pojmenovala syna Ainios (Trpící) a položila jej na Apollónův oltář. Přitom se modlila, že pokud je dítě opravdu Apollónovo, má být zachráněno. Bůh se k synovi přiznal, nějakou dobu se o něho staral a učil ho věšteckému a kněžskému umění. Rhoió se později šťastně provdala a její muž Zarex Ainia adoptoval. Ainios si pak vzal Dorippé, což prý byla thrácká žena, kterou unesli piráti a Ainios ji od nich vykoupil. Měl s ní tři dcery a tři syny, jména synů souvisí se jmény ostrovů: Andros, Mykonos a Thassos (ten je mimo Kyklady, na severu Egeidy, v Thráckém moři). Jména zakladatelů totožná se jmény míst jsou ve zdůvodňovacích vyprávěních obvyklá, motiv plaváčka taky, podobně i zasvěcení od božského otce, nicméně sama legenda o Ainiovi tak úplně standardní není: nejmenuje se Délos, vykupuje svou budoucí ženu od pirátů. Legenda také zcela samozřejmě předpokládá, že už před založením obce na Délu tady byl Apollónův oltář. Vykresluje Délos před Ainiem jako ostrov sice ne trvale obydlený, nebo aspoň nepříliš obydlený, ale nikoli jako naprosto pustý. To zajímavě zapadá do mozaiky představ o Délu pradávných dob.
Tyto délské mýty došly i k římským básníkům, Ovidius a Vergilius je proslavili v latinském světě. Tak prý Ainios kromě jiného věštil Agamemnónovi, že válka o Tróju bude trvat deset let; pak zase poskytl pomoc Aineovi (Aeneovi), který se svou družinou prchal od Tróje. Na útlé poetické vyprávění o připlutí těhotné Rhoió na Délos a o jejím synovi se postupně nabalily všechny souvislosti fantazií o římské protohistorii. Nicméně, pokud by kdo chtěl na Délu mermomocí hledat věštírnu, tak nejspíš tady, ale žádné historické zprávy o nějakém věštění na Délu nemáme.
Souvisle číst: Okolí stadionu a gymnasia
Zpátky na obsah podkapitoly Kolem jezera a dál za ním
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
