Irakleia předběžně: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Iraklia je nejjižnějším ostrovem Malých Kyklad. Leží jižně od Naxu, od jehož jižního mysu ji odděluje pouhýc…“)
 
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
  Stránka ve vývoji
+
[[File:Mt Zas, Naxos, 7, Irakleia, 080520.jpg|thumb|left|[[commons: File: Mt Zas, Naxos, 7, Irakleia, 080520.jpg|Iraklia z vrcholu hory Zás na Naxu.]] ]]
  
Iraklia je nejjižnějším ostrovem Malých Kyklad. Leží jižně od [[NAXOS|Naxu]], od jehož jižního mysu ji odděluje pouhých 5,5 km moře, směrem na [[ÍOS|Íos]]. Plavební vzdálenost z Naxijské Chóry je ovšem něco přes 30 km. Jezdí se sem za koupáním a přírodou, ale také na pouť do fascinující posvátné jeskyně v horách, s pravoslavnou bohoslužbou. Tato jeskyně bude i naším hlavním cílem. Krom toho, že je krásná, snad může být i jedním z klíčů k pochopení vztahů mezi třemi náboženstvími: dávných Kyklad, antického Řecka a křesťanstvím.
+
[[File:Idol post-canonical EC II, MCA NG 102 080937.jpg|thumb|right|[[commons: File: Idol post-canonical EC II, MCA NG 102 080937.jpg|Kykladský idol, varieta Chalandriani, mramor, výška 31 cm, prý z ostrova Iraklia, 2500-2300 před n. l. Goulandrisovo Muzeum Kykladského umění, NG 102.]] ]]
  
Iraklia je největší malokykladský ostrov, má skoro 18 km2, žije však na nich pouze kolem 120 stálých obyvatel. Turistickým ruchem je ostrov zatím jen málo poškozený. Hlavním „městem“ je Panagia ve vnitrozemí. Většina ostrova je neobydlená, jak napovídá „hustota“ osídlení, něco přes 6 lidí na kilometr čtvereční. Ostrov je hornatý, vrchol Papas je ve výšce 418 m, a to je nahoře docela velká planina. Už ve výškách několika málo set metrů je tu nádherná horská krajina, která je ovšem velice živá, co se hadů a hmyzů týká. A pokud by se někde měli z křoví vynořit dávno vyhynulí malí kykladští sloni, tak nejspíš tady!
+
[[File:Irakleia 144230.jpg|thumb|left|[[commons: File: Irakleia 144230.jpg|Irakleia z lodi.]] ]]
  
Slavnou minulost ostrova dokládá nález kykladského idolu postkanonického typu z rané doby bronzové, uložený dnes v Athénách, v Goulandrisově Muzeu kykladského umění v Athénách. Nejstarší nálezy pocházejí z neolitu. Přesto se zdá, že Iraklia byla vždycky spíše kuriózní zapadákov, po konci rané doby bronzové už úplný, což teprve v posledních letech narušili turisté z Athén i ze Západu.
+
[[File:Irakleia 144231.jpg|thumb|left|[[commons: File: Irakleia 144231.jpg|Irakleia z lodi. Přístav zatím není vidět, to co tak vypadá je pláž Livadi. Chóra je v polovině výšky, trochu vlevo.]] ]]
  
    Souvisle číst: [[Agios Georgios]]
+
[[File:Church service in the Cave of Ag. Ioannes Prodromos, Irakleia, 28. 8. 2008 084491.jpg|thumb|right|[[commons: File: Church service in the Cave of Ag. Ioannes Prodromos, Irakleia, 28. 8. 2008 084491.jpg|Bohoslužba v jeskyni Ag. Ioannes Prodromos.]] ]]
  
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+
Iraklia (Ηρακλειά, Irakleia, Heraklia) je nejjižnějším ostrovem Malých Kyklad. Leží jižně od Naxu, od jehož jižního mysu ji odděluje pouhých 5,5 km moře, směrem na Íos. Plavební vzdálenost z Naxijské Chóry je ovšem něco přes 30 km. Jezdí se sem za koupáním a přírodou, ale také na pouť do fascinující posvátné [[Posvátná jeskyně|jeskyně]] v horách, s pravoslavnou bohoslužbou. Tato jeskyně bude i naším hlavním cílem. Krom toho, že je krásná, snad může být i jedním z klíčů k pochopení vztahů mezi třemi náboženstvími: dávných Kyklad, antického Řecka a křesťanstvím.
  
[[Schinoussa]]
+
Iraklia je největší malokykladský ostrov, má skoro 18 km<sup>2</sup>, žije však na nich pouze kolem 120 stálých obyvatel. Hlavním „městem“ je [[Panagia, hlavní město ostrova|Panagia]] ve vnitrozemí. Většina ostrova je neobydlená, jak napovídá „hustota“ osídlení, něco přes 6 lidí na kilometr čtvereční. Turistický ruch tu zatím větší škody nenapáchal. Ostrov je hornatý, vrchol Papas je ve výšce 418 m, a to je nahoře docela velká planina. Už ve výškách několika málo set metrů je tu nádherná horská krajina, která je ovšem velice živá, co se hadů a hmyzů týká. A pokud by se někde měli z křoví vynořit dávno vyhynulí malí kykladští sloni, tak nejspíš tady!
  
[[MALÉ KYKLADY]]
+
Slavnou minulost ostrova dokládá nález kykladského idolu postkanonického typu z rané doby bronzové, uložený dnes v Goulandrisově Muzeu kykladského umění v Athénách. Nejstarší nálezy pocházejí z neolitu. Přesto se zdá, že Iraklia byla vždycky spíše kuriózní zapadákov, po konci rané doby bronzové už úplný, což teprve v posledních letech narušili turisté z Athén i ze Západu.
 +
 
 +
Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Irakleia albu].
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
  Souvisle číst: [[Přístav Agios Georgios]]
 +
 
 +
  Zpátky na obsah podkapitoly [[Irakleia]]
 +
 
 +
  Zpátky na obsah kapitoly [[MALÉ KYKLADY]]
 +
 
 +
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  
 
[[Kategorie:Irakleia]]
 
[[Kategorie:Irakleia]]
[[Kategorie:Panagia (Schinoussa)]]
+
[[Kategorie:Panagia (Irakleia)]]

Aktuální verze z 17. 2. 2018, 22:15

Iraklia (Ηρακλειά, Irakleia, Heraklia) je nejjižnějším ostrovem Malých Kyklad. Leží jižně od Naxu, od jehož jižního mysu ji odděluje pouhých 5,5 km moře, směrem na Íos. Plavební vzdálenost z Naxijské Chóry je ovšem něco přes 30 km. Jezdí se sem za koupáním a přírodou, ale také na pouť do fascinující posvátné jeskyně v horách, s pravoslavnou bohoslužbou. Tato jeskyně bude i naším hlavním cílem. Krom toho, že je krásná, snad může být i jedním z klíčů k pochopení vztahů mezi třemi náboženstvími: dávných Kyklad, antického Řecka a křesťanstvím.

Iraklia je největší malokykladský ostrov, má skoro 18 km2, žije však na nich pouze kolem 120 stálých obyvatel. Hlavním „městem“ je Panagia ve vnitrozemí. Většina ostrova je neobydlená, jak napovídá „hustota“ osídlení, něco přes 6 lidí na kilometr čtvereční. Turistický ruch tu zatím větší škody nenapáchal. Ostrov je hornatý, vrchol Papas je ve výšce 418 m, a to je nahoře docela velká planina. Už ve výškách několika málo set metrů je tu nádherná horská krajina, která je ovšem velice živá, co se hadů a hmyzů týká. A pokud by se někde měli z křoví vynořit dávno vyhynulí malí kykladští sloni, tak nejspíš tady!

Slavnou minulost ostrova dokládá nález kykladského idolu postkanonického typu z rané doby bronzové, uložený dnes v Goulandrisově Muzeu kykladského umění v Athénách. Nejstarší nálezy pocházejí z neolitu. Přesto se zdá, že Iraklia byla vždycky spíše kuriózní zapadákov, po konci rané doby bronzové už úplný, což teprve v posledních letech narušili turisté z Athén i ze Západu.

Víc fotek je v albu.

 Souvisle číst: Přístav Agios Georgios
 Zpátky na obsah podkapitoly Irakleia
 Zpátky na obsah kapitoly MALÉ KYKLADY
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY