Mado Mavrogenous: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[File:Friedel - Manto Mavrogenous.jpg|thumb|Madó Mavrogenous, Friedel, 1827]]
+
  info - Stránka bez jednoznačného pokračování
Madó Mavrogenous (Μαντώ Μαυρογένους, Madó Rumunská, křestníi jméno se přepisuje také Manto, Manthó, Mado) je hrdinkou řecké války za nezávislost. Narodila se roku 1796 v Terstu (v tehdejším Rakousku) v řecké rodině spřízněné s rumunskou šlechtou. Její otec byl obchodník a významný člen řecké „Přátelské společnosti“ (''Filiki eteria'', Φιλική Εταιρεία), jejímž cílem bylo ukončení turecké okupace a založení řeckého státu. Roku 1808 se rodina přestěhovala na Paros, po smrti otce pak na Ténos. Madó měla pověst ženy velice vzdělané, dokonce i v řecké filosofii, a především ženy neobyčejně krásné a rázné.<br />
 
  
[[File:Madon Daughter of Nicolas Mavrogyeny, the distinguished Heroine from Micony an Island in the Grecian Archipelago - Friedel Adam De - 1830.jpg|thumb||vlevo|Madó Mavrogenous, Friedel, 1830]]
+
[[File:Friedel - Manto Mavrogenous.jpg|thumb|[[commons: File:Friedel - Manto Mavrogenous.jpg|Madó Mavrogenous, Friedel, 1827]]]]
  
Když roku 1821 vypuklo řecké povstání, odešla Madó na Mykonos, kde měla rodina kořeny. Na vlastní náklady vybavila dvě lodě korzárů, podporovala i povstalce na jiných ostrovech a na Peloponésu, svými listy burcovala pařížské dámy pro podporu povstání. Tato navýsost romantická dívka prý ovšem šířila ideje osvícenství! Roku 1822 měla její flotila už šest lodí a zvítězila nad Turky. Mykonos byl svobodný a velitelka pirátů rychle přeškolených na vojenské námořnictvo se pustila do diplomatických jednání o vzniku Řeckého státu, ale také do organizování pokračujících bojů v různých částech Řecka, což většinou také sama financovala.
+
Madó Mavrogenous (Μαντώ Μαυρογένους, Madó Rumunská, křestní jméno se přepisuje také Manto, Manthó, Mado) je hrdinkou řecké války za nezávislost. Narodila se roku 1796 v Terstu (v tehdejším Rakousku) v řecké rodině spřízněné s rumunskou šlechtou. Její otec byl obchodník a významný člen řecké „Přátelské společnosti“ (''Filiki eteria'', Φιλική Εταιρεία), jejímž cílem bylo ukončení turecké okupace a založení řeckého státu. Roku 1808 se rodina přestěhovala na [[PAROS|Paros]], po smrti otce pak na [[TÉNOS (Tinos)|Ténos]]. Madó měla pověst ženy velice vzdělané, dokonce i v řecké filosofii, a především ženy neobyčejně krásné a rázné.<br />
  
Pozdější první guvernér Řecka (vládce v přechodném období, kdy Řecko bylo pod ochranou velmocí) Ioannis Kapodistrias jí naprosto mimořádně udělil vojenský řád a dům v Naupliu, které tehdy bylo hlavním městem nového státu. Madó opustila rodinu, pak přišla o majetek, po nešťastných láskách (bratr šéfa Přátelské společnosti a první maršál řecké armády Demetrios Ipsylantis, premiér Ioannis Kolettis) se vrací na [[Mykonos]]. Nakonec tato hrdá žena žije v anonymitě a v bídě na Paru, blízko chrámu [[Panagia Ekatontapiliani]], kde roku 1848 umírá.<br />
+
[[File:Madon Daughter of Nicolas Mavrogyeny, the distinguished Heroine from Micony an Island in the Grecian Archipelago - Friedel Adam De - 1830.jpg|thumb||vlevo|[[commons: File:Madon Daughter of Nicolas Mavrogyeny, the distinguished Heroine from Micony an Island in the Grecian Archipelago - Friedel Adam De - 1830.jpg|Madó Mavrogenous, Friedel, 1830]]]]
<br />
 
Zpátky na [[Egejské námořní muzeum na Mykonu]], kde je i malá část pozůstalosti po Madó Mavrogenous. Ostatní je prý v jejím domku na Paru. Viz také info [[Bouboulina]].
 
  
 +
Když roku 1821 vypuklo řecké povstání, odešla Madó na [[MYKONOS|Mykonos]], kde měla rodina kořeny. Na vlastní náklady vybavila dvě lodě korzárů, podporovala i povstalce na jiných ostrovech a na Peloponésu, svými listy burcovala pařížské dámy pro podporu povstání. Tato navýsost romantická dívka prý ovšem šířila ideje osvícenství!<br />
 +
 +
Roku 1822 měla její flotila už šest lodí a zvítězila nad Turky. Mykonos byl svobodný a velitelka pirátů rychle přeškolených na vojenské námořnictvo se pustila do diplomatických jednání o vzniku Řeckého státu, ale také do organizování pokračujících bojů v různých částech Řecka, což většinou také sama financovala.
 +
 +
Pozdější první guvernér Řecka (vládce v přechodném období, kdy Řecko bylo pod ochranou velmocí) Ioannis Kapodistrias jí naprosto mimořádně udělil vojenský řád a dům v Naupliu, které tehdy bylo hlavním městem nového státu. Madó opustila rodinu, pak přišla o majetek, po nešťastných láskách (bratr šéfa Přátelské společnosti a první maršál řecké armády Demetrios Ipsylantis, premiér Ioannis Kolettis) se vrací na [[MYKONOS|Mykonos]]. Nakonec tato hrdá žena žije v anonymitě a v bídě na Paru, blízko chrámu [[Panagia Ekatontapiliani]], kde roku 1848 umírá.<br />
 +
<br clear=all>
 +
 +
  Zpátky na [[Egejské námořní muzeum na Mykonu]], kde je i malá část pozůstalosti po Madó Mavrogenous. Ostatní je prý v jejím domku na Paru. Viz také info [[Bouboulina]].
 +
 +
  Zpátky na obsah kapitoly [[MYKONOS]]
 +
 +
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
 
[[Kategorie:Mavrogenous Madó]]
 
[[Kategorie:Mavrogenous Madó]]
Řádka 18: Řádka 27:
 
[[Kategorie:Ténos (Tinos)]]
 
[[Kategorie:Ténos (Tinos)]]
 
[[Kategorie:Terst]]
 
[[Kategorie:Terst]]
 +
[[Kategorie:Nauplio]]
 
[[Kategorie:Kapodistrias Ioannis]]
 
[[Kategorie:Kapodistrias Ioannis]]
 
[[Kategorie:Ipsylantis Demetrios]]
 
[[Kategorie:Ipsylantis Demetrios]]
 
[[Kategorie:Kolettis Ioannis]]
 
[[Kategorie:Kolettis Ioannis]]
 +
[[Kategorie:Novověk]]

Aktuální verze z 5. 2. 2018, 22:46

 info - Stránka bez jednoznačného pokračování

Madó Mavrogenous (Μαντώ Μαυρογένους, Madó Rumunská, křestní jméno se přepisuje také Manto, Manthó, Mado) je hrdinkou řecké války za nezávislost. Narodila se roku 1796 v Terstu (v tehdejším Rakousku) v řecké rodině spřízněné s rumunskou šlechtou. Její otec byl obchodník a významný člen řecké „Přátelské společnosti“ (Filiki eteria, Φιλική Εταιρεία), jejímž cílem bylo ukončení turecké okupace a založení řeckého státu. Roku 1808 se rodina přestěhovala na Paros, po smrti otce pak na Ténos. Madó měla pověst ženy velice vzdělané, dokonce i v řecké filosofii, a především ženy neobyčejně krásné a rázné.

Když roku 1821 vypuklo řecké povstání, odešla Madó na Mykonos, kde měla rodina kořeny. Na vlastní náklady vybavila dvě lodě korzárů, podporovala i povstalce na jiných ostrovech a na Peloponésu, svými listy burcovala pařížské dámy pro podporu povstání. Tato navýsost romantická dívka prý ovšem šířila ideje osvícenství!

Roku 1822 měla její flotila už šest lodí a zvítězila nad Turky. Mykonos byl svobodný a velitelka pirátů rychle přeškolených na vojenské námořnictvo se pustila do diplomatických jednání o vzniku Řeckého státu, ale také do organizování pokračujících bojů v různých částech Řecka, což většinou také sama financovala.

Pozdější první guvernér Řecka (vládce v přechodném období, kdy Řecko bylo pod ochranou velmocí) Ioannis Kapodistrias jí naprosto mimořádně udělil vojenský řád a dům v Naupliu, které tehdy bylo hlavním městem nového státu. Madó opustila rodinu, pak přišla o majetek, po nešťastných láskách (bratr šéfa Přátelské společnosti a první maršál řecké armády Demetrios Ipsylantis, premiér Ioannis Kolettis) se vrací na Mykonos. Nakonec tato hrdá žena žije v anonymitě a v bídě na Paru, blízko chrámu Panagia Ekatontapiliani, kde roku 1848 umírá.

 Zpátky na Egejské námořní muzeum na Mykonu, kde je i malá část pozůstalosti po Madó Mavrogenous. Ostatní je prý v jejím domku na Paru. Viz také info Bouboulina.
 Zpátky na obsah kapitoly MYKONOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY