Mado Mavrogenous: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Madó Mavrogenous, Friedel, 1827 Madó Mavrogenous (Μαντώ Μαυρογένους, Madó Rumunská, kře…“) |
|||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
[[File:Madon Daughter of Nicolas Mavrogyeny, the distinguished Heroine from Micony an Island in the Grecian Archipelago - Friedel Adam De - 1830.jpg|thumb||vlevo|Madó Mavrogenous, Friedel, 1830]] | [[File:Madon Daughter of Nicolas Mavrogyeny, the distinguished Heroine from Micony an Island in the Grecian Archipelago - Friedel Adam De - 1830.jpg|thumb||vlevo|Madó Mavrogenous, Friedel, 1830]] | ||
− | Když roku 1821 vypuklo řecké povstání, odešla Madó na Mykonos, kde měla rodina kořeny. Na vlastní náklady vybavila dvě lodě korzárů, podporovala i povstalce na jiných ostrovech a na Peloponésu, svými listy burcovala pařížské dámy pro podporu povstání. Tato navýsost romantická dívka prý ovšem šířila ideje osvícenství! Roku 1822 měla její flotila už šest lodí a zvítězila nad Turky. Mykonos byl svobodný a velitelka pirátů rychle přeškolených na vojenské námořnictvo se pustila do diplomatických jednání o vzniku Řeckého státu, ale také do organizování pokračujících bojů v různých částech Řecka, což většinou | + | Když roku 1821 vypuklo řecké povstání, odešla Madó na Mykonos, kde měla rodina kořeny. Na vlastní náklady vybavila dvě lodě korzárů, podporovala i povstalce na jiných ostrovech a na Peloponésu, svými listy burcovala pařížské dámy pro podporu povstání. Tato navýsost romantická dívka prý ovšem šířila ideje osvícenství! Roku 1822 měla její flotila už šest lodí a zvítězila nad Turky. Mykonos byl svobodný a velitelka pirátů rychle přeškolených na vojenské námořnictvo se pustila do diplomatických jednání o vzniku Řeckého státu, ale také do organizování pokračujících bojů v různých částech Řecka, což většinou také sama financovala. |
− | Pozdější první guvernér Řecka (vládce v přechodném období, kdy Řecko bylo pod ochranou velmocí) Ioannis Kapodistrias jí naprosto mimořádně udělil vojenský řád a dům v Naupliu, které tehdy bylo hlavním městem nového státu. Madó opustila rodinu, pak přišla o majetek, po nešťastných láskách (bratr šéfa Přátelské společnosti a první maršál řecké armády Demetrios Ipsylantis, premiér Ioannis Kolettis) se vrací na Mykonos. Nakonec tato hrdá žena žije v anonymitě a v bídě na Paru, blízko chrámu Panagia Ekatontapyliani, kde roku 1848 umírá.<br /> | + | Pozdější první guvernér Řecka (vládce v přechodném období, kdy Řecko bylo pod ochranou velmocí) Ioannis Kapodistrias jí naprosto mimořádně udělil vojenský řád a dům v Naupliu, které tehdy bylo hlavním městem nového státu. Madó opustila rodinu, pak přišla o majetek, po nešťastných láskách (bratr šéfa Přátelské společnosti a první maršál řecké armády Demetrios Ipsylantis, premiér Ioannis Kolettis) se vrací na [[Mykonos]]. Nakonec tato hrdá žena žije v anonymitě a v bídě na Paru, blízko chrámu [[Panagia Ekatontapyliani]], kde roku 1848 umírá.<br /> |
<br /> | <br /> | ||
Zpátky na [[Egejské námořní muzeum na Mykonu]], kde je i malá část pozůstalosti po Madó Mavrogenous. Ostatní je prý v jejím domku na Paru.<br /> | Zpátky na [[Egejské námořní muzeum na Mykonu]], kde je i malá část pozůstalosti po Madó Mavrogenous. Ostatní je prý v jejím domku na Paru.<br /> | ||
Viz také info [[Bouboulina]]. | Viz také info [[Bouboulina]]. |
Verze z 9. 9. 2016, 11:48
Madó Mavrogenous (Μαντώ Μαυρογένους, Madó Rumunská, křestníi jméno se přepisuje také Manto, Manthó, Mado) je hrdinkou řecké války za nezávislost. Narodila se roku 1796 v Terstu (v tehdejším Rakousku) v řecké rodině spřízněné s rumunskou šlechtou. Její otec byl obchodník a významný člen řecké „Přátelské společnosti“ (Filiki eteria, Φιλική Εταιρεία), jejímž cílem bylo ukončení turecké okupace a založení řeckého státu. Roku 1808 se rodina přestěhovala na Paros, po smrti otce pak na Ténos. Madó měla pověst ženy velice vzdělané, dokonce i v řecké filosofii, a především ženy neobyčejně krásné a rázné.
Když roku 1821 vypuklo řecké povstání, odešla Madó na Mykonos, kde měla rodina kořeny. Na vlastní náklady vybavila dvě lodě korzárů, podporovala i povstalce na jiných ostrovech a na Peloponésu, svými listy burcovala pařížské dámy pro podporu povstání. Tato navýsost romantická dívka prý ovšem šířila ideje osvícenství! Roku 1822 měla její flotila už šest lodí a zvítězila nad Turky. Mykonos byl svobodný a velitelka pirátů rychle přeškolených na vojenské námořnictvo se pustila do diplomatických jednání o vzniku Řeckého státu, ale také do organizování pokračujících bojů v různých částech Řecka, což většinou také sama financovala.
Pozdější první guvernér Řecka (vládce v přechodném období, kdy Řecko bylo pod ochranou velmocí) Ioannis Kapodistrias jí naprosto mimořádně udělil vojenský řád a dům v Naupliu, které tehdy bylo hlavním městem nového státu. Madó opustila rodinu, pak přišla o majetek, po nešťastných láskách (bratr šéfa Přátelské společnosti a první maršál řecké armády Demetrios Ipsylantis, premiér Ioannis Kolettis) se vrací na Mykonos. Nakonec tato hrdá žena žije v anonymitě a v bídě na Paru, blízko chrámu Panagia Ekatontapyliani, kde roku 1848 umírá.
Zpátky na Egejské námořní muzeum na Mykonu, kde je i malá část pozůstalosti po Madó Mavrogenous. Ostatní je prý v jejím domku na Paru.
Viz také info Bouboulina.