Byzantský středověk: Porovnání verzí
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
Specialitou jsou v 9. nebo 10. století ikonoklastické fresky, které nemohou zobrazovat lidské postavy, viz [[Agia Kyriaki|Ag. Kyriaki]] na Naxu. | Specialitou jsou v 9. nebo 10. století ikonoklastické fresky, které nemohou zobrazovat lidské postavy, viz [[Agia Kyriaki|Ag. Kyriaki]] na Naxu. | ||
| − | I z dalších století byzantského středověku, totiž z 10. až 12., stojí v horách nebo olivových sadech mnoho malebných kostelíčků . Občas v nich jsou zachované fresky. V některých se našly antické památky, dokonce z archaické doby. Ve větších vesnicích byly kostely průběžně přestavované, takže | + | I z dalších století byzantského středověku, totiž z 10. až 12., stojí v horách nebo olivových sadech mnoho malebných kostelíčků. Občas v nich jsou zachované fresky. V některých se našly antické památky, dokonce z archaické doby. Ve větších vesnicích byly kostely průběžně přestavované, takže vznikly dost složitě strukturované stavby. V městečkách i v pustinách potkáme kláštery, malé a zapomenuté i velké a slavné. |
Nápadné samozřejmě jsou pozdější byzantské kostely. A v naxijských horách se zase v 15. století rozhodli opevnit prastarý klášter [[Moni Fotodotis]] jako pohádkový hrad, uvnitř zůstal vestavěn mnohem starší kostel. Potkáváme i řadu o kostelů, u kterých není jak poznat, ze které doby pocházejí, můžou být starokřesťanské, nebo třeba z obrozenecké doby. Občas si nejsme jistí ani tím, zda to opravdu jsou kostely. | Nápadné samozřejmě jsou pozdější byzantské kostely. A v naxijských horách se zase v 15. století rozhodli opevnit prastarý klášter [[Moni Fotodotis]] jako pohádkový hrad, uvnitř zůstal vestavěn mnohem starší kostel. Potkáváme i řadu o kostelů, u kterých není jak poznat, ze které doby pocházejí, můžou být starokřesťanské, nebo třeba z obrozenecké doby. Občas si nejsme jistí ani tím, zda to opravdu jsou kostely. | ||
Verze z 6. 1. 2018, 16:31
zkorigováno, vložit fotky
Raně byzantské kostely nebo jejich trosky potkáváme i v pustých horách. Některé z nich se v pozdějším středověku staly součástí klášterů, takže byly udržované. Např. Panagia Drosiani na Naxu, z 6. století. Někdy navazují na antické stavby, občas mají aspoň částečně zachované i baptistérium.
Specialitou jsou v 9. nebo 10. století ikonoklastické fresky, které nemohou zobrazovat lidské postavy, viz Ag. Kyriaki na Naxu.
I z dalších století byzantského středověku, totiž z 10. až 12., stojí v horách nebo olivových sadech mnoho malebných kostelíčků. Občas v nich jsou zachované fresky. V některých se našly antické památky, dokonce z archaické doby. Ve větších vesnicích byly kostely průběžně přestavované, takže vznikly dost složitě strukturované stavby. V městečkách i v pustinách potkáme kláštery, malé a zapomenuté i velké a slavné.
Nápadné samozřejmě jsou pozdější byzantské kostely. A v naxijských horách se zase v 15. století rozhodli opevnit prastarý klášter Moni Fotodotis jako pohádkový hrad, uvnitř zůstal vestavěn mnohem starší kostel. Potkáváme i řadu o kostelů, u kterých není jak poznat, ze které doby pocházejí, můžou být starokřesťanské, nebo třeba z obrozenecké doby. Občas si nejsme jistí ani tím, zda to opravdu jsou kostely.
K pestrosti kykladského křesťanství patří taky skalní a jeskynní kostely, pravoslavná bohoslužba v přírodní jeskyni (foto) i antická věštírna v klášterním kostele, fungující do roku 1958.
Na řadě míst jsou muzea věnovaná byzantským památkám, špičkové věci jsou ovšem v Byzantském muzeu v Athénách.
Souvisle číst: Latinský středověk a renesance
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
