Pokladnice Sifnijských v Delfách: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
Stránka je ve výstavbě | Stránka je ve výstavbě | ||
| − | + | [[File:Treasury of the Sifnians in Delphi, 525 BC, Dlfi401.jpg|thumb|256 px|left|Torzo Pokladnice Sifnijskýxh v Delfách]] | |
| − | + | [[File:Treasury of the Siphnians by Hansen.JPG|thumb|256 px|right|Nákres rekonstrukce stavby]] | |
| + | [[File:Kore as caryatid from Treasury of Siphnians, marble, 525 BC, AM Delphi, Dlfm429bw.jpg|thumb|256 px|left|Koré jako karytida]] | ||
| + | [[File:017MAD Head.jpg|thumb|256 px|right|Torzo druhé koré - karyatidy]] | ||
| + | [[File:Apollo struggling with Heracles on tripod, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm456.jpg|thumb|256 px|left|Pediment budovy pokladnice: Héraklés se pere s Apollónem o trojnožku]] | ||
| + | [[File:Assembly of gods, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm433.jpg|thumb|256 px|right|Shromáždění bohů]] | ||
| + | [[File:Trojan War, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm457.jpg|thumb|256 px|left|Scéna z trojské války]] | ||
| + | [[File:GR-delphi-tempelfries.jpg|thumb|256 px|right|Gigantomachie]] | ||
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén. | Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén. | ||
Verze z 7. 3. 2017, 22:15
Stránka je ve výstavbě
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén.
Když Pausaniás ve 2. století n. l. popisuje onu pokladnici, vypráví tuto pověst (Cesta po Řecku X, 11, 2):
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“
Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice sňaty, vystavuje Archeologické muzeum v Delfách: Shromáždění bohů, Gigantomachie a leccos jiného. Ale také dvě torza soch dívek, tedy koré v roli karyatid, což se v archaické době ještě moc nevidí. Víc fotek je v albu. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: MÉLOS (Milos)
Zpátky: SIFNOS
