Parská sochařská škola: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
info- Stránka bez jednoznačného pokračování | info- Stránka bez jednoznačného pokračování | ||
| − | + | zkorigováno, vložit fotky | |
Parská sochařská škola působí už v archaické době. Mimořádně dobře se zachovala například Koré, která stála na hrobě Frasikleie, jak praví nápis na podstavci, a to v Mirhonús (''Mirhinous'') v Attice. Toto dílo Aristióna z Paru, z let 550 až 540 před n. l. nyní vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách (N 4889). | Parská sochařská škola působí už v archaické době. Mimořádně dobře se zachovala například Koré, která stála na hrobě Frasikleie, jak praví nápis na podstavci, a to v Mirhonús (''Mirhinous'') v Attice. Toto dílo Aristióna z Paru, z let 550 až 540 před n. l. nyní vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách (N 4889). | ||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
V klasické době působili parští sochaří také přímo v Athénách: Agorakritos v pozdním 5. století před n. l., Skopás v první polovině 4. století před n. l., Thrasymédés ve 4. století před n. l. Vliv pozdní podoby parské školy velice rozšířil zvláště Skopás. Pracoval v Athénách, na Peloponésu i v Malé Asii, krom toho byla později řada jeho děl převezena do Říma, kde se stala vzorem pro vystižení duševních stavů zobrazených postav. K šíření vlivu parské sochařské školy přispíval také export velice kvalitního mramoru, s nímž tato škola pracovala – a využívala jeho velice specifické vlastnosti. (Viz info [[Parský mramor]].) | V klasické době působili parští sochaří také přímo v Athénách: Agorakritos v pozdním 5. století před n. l., Skopás v první polovině 4. století před n. l., Thrasymédés ve 4. století před n. l. Vliv pozdní podoby parské školy velice rozšířil zvláště Skopás. Pracoval v Athénách, na Peloponésu i v Malé Asii, krom toho byla později řada jeho děl převezena do Říma, kde se stala vzorem pro vystižení duševních stavů zobrazených postav. K šíření vlivu parské sochařské školy přispíval také export velice kvalitního mramoru, s nímž tato škola pracovala – a využívala jeho velice specifické vlastnosti. (Viz info [[Parský mramor]].) | ||
| − | Četná díla parských sochařů vidíme přímo na Paru, v Archeologickém muzeu v Parikii. Další se vystavují v Archeologickém muzeu na Délu, protože se našly tam, už při svém vzniku byly určené pro Délos jako dar bohům a prezentace ostrova Paru. Parské práce, nebo díla jimi inspirovaná, potkáme i na řadě dalších ostrovů Kyklad, zvláště na Andru. Další jsou v předních světových muzeích. Viz Antika v albu Věci z Paru mimo Paros. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Outside_Paros#Ancient_Greek]] | + | Četná díla parských sochařů vidíme přímo na Paru, totiž v [[Archeologické muzeum v Parikii|Archeologickém muzeu v Parikii na Paru]]. Další se vystavují v Archeologickém muzeu na Délu, protože se našly tam, už při svém vzniku byly určené pro Délos jako dar bohům a prezentace ostrova Paru. Parské práce, nebo díla jimi inspirovaná, potkáme i na řadě dalších ostrovů Kyklad, zvláště na Andru. Další jsou v předních světových muzeích. Viz Antika v albu Věci z Paru mimo Paros. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Outside_Paros#Ancient_Greek]] |
Antická sláva parské sochařské školy našla pokračování i v nové době, protože se prostřednictvím římského pojetí stala součástí klasicistního kánonu řeckého výtvarného umění. Někdy neumíme rozpoznat, zda jde o práci přímo parskou, nebo dílo parské školy pokračující v Athénách, nebo o sochy vytvořené pouze pod vlivem parské školy. | Antická sláva parské sochařské školy našla pokračování i v nové době, protože se prostřednictvím římského pojetí stala součástí klasicistního kánonu řeckého výtvarného umění. Někdy neumíme rozpoznat, zda jde o práci přímo parskou, nebo dílo parské školy pokračující v Athénách, nebo o sochy vytvořené pouze pod vlivem parské školy. | ||
Výtvarná práce s mramorem má na ovšem Paru mnohem tradici starší než řecké osídlení, přinejmenším od rané doby bronzové. Řekové se však s původními obyvateli Kyklad na Paru už nesetkali a místní mramor opracovávali po svém. | Výtvarná práce s mramorem má na ovšem Paru mnohem tradici starší než řecké osídlení, přinejmenším od rané doby bronzové. Řekové se však s původními obyvateli Kyklad na Paru už nesetkali a místní mramor opracovávali po svém. | ||
| + | <br clear=all> | ||
| − | + | Zpátky na obsah kapitoly [[PAROS]] | |
| − | [[ | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
Verze z 16. 12. 2017, 15:39
info- Stránka bez jednoznačného pokračování
zkorigováno, vložit fotky
Parská sochařská škola působí už v archaické době. Mimořádně dobře se zachovala například Koré, která stála na hrobě Frasikleie, jak praví nápis na podstavci, a to v Mirhonús (Mirhinous) v Attice. Toto dílo Aristióna z Paru, z let 550 až 540 před n. l. nyní vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách (N 4889).
V klasické době působili parští sochaří také přímo v Athénách: Agorakritos v pozdním 5. století před n. l., Skopás v první polovině 4. století před n. l., Thrasymédés ve 4. století před n. l. Vliv pozdní podoby parské školy velice rozšířil zvláště Skopás. Pracoval v Athénách, na Peloponésu i v Malé Asii, krom toho byla později řada jeho děl převezena do Říma, kde se stala vzorem pro vystižení duševních stavů zobrazených postav. K šíření vlivu parské sochařské školy přispíval také export velice kvalitního mramoru, s nímž tato škola pracovala – a využívala jeho velice specifické vlastnosti. (Viz info Parský mramor.)
Četná díla parských sochařů vidíme přímo na Paru, totiž v Archeologickém muzeu v Parikii na Paru. Další se vystavují v Archeologickém muzeu na Délu, protože se našly tam, už při svém vzniku byly určené pro Délos jako dar bohům a prezentace ostrova Paru. Parské práce, nebo díla jimi inspirovaná, potkáme i na řadě dalších ostrovů Kyklad, zvláště na Andru. Další jsou v předních světových muzeích. Viz Antika v albu Věci z Paru mimo Paros. [[1]]
Antická sláva parské sochařské školy našla pokračování i v nové době, protože se prostřednictvím římského pojetí stala součástí klasicistního kánonu řeckého výtvarného umění. Někdy neumíme rozpoznat, zda jde o práci přímo parskou, nebo dílo parské školy pokračující v Athénách, nebo o sochy vytvořené pouze pod vlivem parské školy.
Výtvarná práce s mramorem má na ovšem Paru mnohem tradici starší než řecké osídlení, přinejmenším od rané doby bronzové. Řekové se však s původními obyvateli Kyklad na Paru už nesetkali a místní mramor opracovávali po svém.
Zpátky na obsah kapitoly PAROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
