Mykénské sídlo u Ag. Andreas: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[File: Southern part of the Mycenaean wall, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153558.jpg|thumb|256px|left|Jižní část mykénského valu. Archeologický areál u Ag. Andreas na Sifnu, pohled z vnější cesty (od jihu).]] | + | [[File: Southern part of the Mycenaean wall, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153558.jpg|thumb|256px|left|[[commons: File:Southern part of the Mycenaean wall, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153558.jpg|Jižní část mykénského valu. Archeologický areál u Ag. Andreas na Sifnu, pohled z vnější cesty (od jihu).]]]] |
| − | [[File: Gate II, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153575.jpg|thumb|256px|right|Okolí jižní brány (Brány II) mykénského valu. V popředí zbytky staveb z řecké archaické a pozdější doby. Archeologický areál u Ag. Andreas na Sifnu.]] | + | [[File: Gate II, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153575.jpg|thumb|256px|right|[[commons: File:Gate II, Archaeological site Ag. Andreas, Sifnos, 153575.jpg|Okolí jižní brány (Brány II) mykénského valu. V popředí zbytky staveb z řecké archaické a pozdější doby. Archeologický areál u Ag. Andreas na Sifnu.]]]] |
Když mineme muzeum, jdeme kus cesty podél vnější strany hradeb. Pocházejí z pozdních fází pozdní doby bronzové, z 13. a 12. století před n. l. Velikost hradeb svědčí o tom, že to tu Achájci neměli jednoduché, stejně pak brzy vzali za své. Potom si můžeme prohlédnout různé části hradeb a zbytky bran zevnitř. K vidění je i mykénská cisterna a části domů. Starokykladské pozůstatky z rané doby bronzové neuvidíme, můžeme jen tušit, že nějaká pevnůstka nebo svatyňka bývala asi na vršku kopce. Většina viditelných základů staveb pochází až z řecké archaické doby, včetně svatyně, ale často navazují na mykénské zdi. Nechodí sem moc lidí, takže máme příležitost se v klidu procházet sice dost špatně zachovaným a nikoli slavným, zato poměrně velkým řeckým městem rané archaické doby, uvnitř mykénských hradeb. Víc fotek z areálu viz album. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Ag_Sifnos]] | Když mineme muzeum, jdeme kus cesty podél vnější strany hradeb. Pocházejí z pozdních fází pozdní doby bronzové, z 13. a 12. století před n. l. Velikost hradeb svědčí o tom, že to tu Achájci neměli jednoduché, stejně pak brzy vzali za své. Potom si můžeme prohlédnout různé části hradeb a zbytky bran zevnitř. K vidění je i mykénská cisterna a části domů. Starokykladské pozůstatky z rané doby bronzové neuvidíme, můžeme jen tušit, že nějaká pevnůstka nebo svatyňka bývala asi na vršku kopce. Většina viditelných základů staveb pochází až z řecké archaické doby, včetně svatyně, ale často navazují na mykénské zdi. Nechodí sem moc lidí, takže máme příležitost se v klidu procházet sice dost špatně zachovaným a nikoli slavným, zato poměrně velkým řeckým městem rané archaické doby, uvnitř mykénských hradeb. Víc fotek z areálu viz album. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Ag_Sifnos]] | ||
Verze z 29. 4. 2017, 14:52
Když mineme muzeum, jdeme kus cesty podél vnější strany hradeb. Pocházejí z pozdních fází pozdní doby bronzové, z 13. a 12. století před n. l. Velikost hradeb svědčí o tom, že to tu Achájci neměli jednoduché, stejně pak brzy vzali za své. Potom si můžeme prohlédnout různé části hradeb a zbytky bran zevnitř. K vidění je i mykénská cisterna a části domů. Starokykladské pozůstatky z rané doby bronzové neuvidíme, můžeme jen tušit, že nějaká pevnůstka nebo svatyňka bývala asi na vršku kopce. Většina viditelných základů staveb pochází až z řecké archaické doby, včetně svatyně, ale často navazují na mykénské zdi. Nechodí sem moc lidí, takže máme příležitost se v klidu procházet sice dost špatně zachovaným a nikoli slavným, zato poměrně velkým řeckým městem rané archaické doby, uvnitř mykénských hradeb. Víc fotek z areálu viz album. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: Pláže s kulturou (Vathy a Platys Gialos na Sifnu)
