Hérodotos VI, 95-98: Porovnání verzí

Aktuální verze z 26. 3. 2017, 20:26

Hérodotos, Dějiny VI, 95-98

Přeložil Jaroslav Šonka

VI, 95

Když ustanovení vojevůdci přišli na pochodu od krále do Kilikie na rovinu Alejskou, měli s sebou veliké a dobře vyzbrojené vojsko. V době, kdy tam tábořili, přitrhlo i celé válečné loďstvo, jehož vypravení bylo každému národu přikázáno, a dostavili se i dopravní lodi pro koně, které v minulém létě přikázal Dareios svým poddaným zhotovit. Koně se nalodili a pěší vojsko vstoupilo na lodi a plulo na šesti stech válečných lodích do Iónie. Odtamtud nesměřovali s loďmi podél pevniny přímo k Helléspontu a do Thrákie, nýbrž od Samu namířili podle ostrova Ikaru a pluli mezi ostrovy.

Myslím, že měli nesmírný strach z obeplouvání Athosu, protože když vedli výpravu v minulém létě tamtudy, utrpěli obrovské ztráty.
Nadto je k takovému postupu nutil i ostrov Naxos, který dosud nebyl v jejich moci.

Ἐρέτριαν ἀνάγειν ἑωυτῷ ἐς ὄψιν τὰ ἀνδράποδα. Ὡς δὲ οἱ στρατηγοὶ οὗτοι οἱ ἀποδεχθέντες πορευόμενοι παρὰ βασιλέος ἀπίκοντο τῆς Κιλικίης ἐς τὸ Ἀλήιον πεδίον, ἅμα ἀγόμενοι πεζὸν στρατὸν πολλόν τε καὶ εὖ ἐσκευασμένον, ἐνθαῦτα στρατοπεδευομένοισι ἐπῆλθε μὲν ὁ ναυτικὸς πᾶς στρατὸς ὁ ἐπιταχθεὶς ἑκάστοισι, παρεγένοντο δὲ καὶ αἱ ἱππαγωγοὶ νέες, τὰς τῷ προτέρῳ ἔτεϊ προεῖπε τοῖσι ἑωυτοῦ δασμοφόροισι Δαρεῖος ἑτοιμάζειν. Ἐσβαλόμενοι δὲ τοὺς ἵππους ἐς ταύτας καὶ τὸν πεζὸν στρατὸν ἐσβιβάσαντες ἐς τὰς νέας ἔπλεον ἑξακοσίῃσι τριήρεσι ἐς τὴν Ἰωνίην. Ἐνθεῦτεν δὲ οὐ παρὰ τὴν ἤπειρον εἶχον τὰς νέας ἰθὺ τοῦ τε Ἑλλησπόντου καὶ τῆς Θρηίκης, ἀλλ' ἐκ Σάμου ὁρμώμενοι παρά τε Ἴκαρον καὶ διὰ νήσων τὸν πλόον ἐποιεῦντο,

ὡς μὲν ἐμοὶ δοκέειν, δείσαντες μάλιστα τὸν περίπλοον τοῦ Ἄθω, ὅτι τῷ προτέρῳ ἔτεϊ ποιεύμενοι ταύτῃ τὴν κομιδὴν μεγάλως προσέπταισαν·
πρὸς δὲ καὶ ἡ Νάξος σφέας ἠνάγκαζε πρότερον οὐκ ἁλοῦσα.

VI, 96

Když Peršané vypluli z moře Ikarského, přiblížili se k Naxu, protože proti tomuto ostrovu mínili válčit nejdříve. Obyvatelé Naxu se pamatovali na dřívější události, nečekali a ustoupili do hor. Peršané vzali do otroctví ty z nich, které chytili, zapálili chrámy a město a odpluli k dalším ostrovům.

Ἐπεὶ δὲ ἐκ τοῦ Ἰκαρίου πελάγεος προσφερόμενοι προσέμειξαν τῇ Νάξῳ (ἐπὶ ταύτην γὰρ δὴ πρώτην ἐπεῖχον στρατεύεσθαι οἱ Πέρσαι). μεμνημένοι τῶν πρότερον οἱ Νάξιοι πρὸς τὰ ὄρεα οἴχοντο φεύγοντες οὐδὲ ὑπέμειναν· οἱ δὲ Πέρσαι ἀνδραποδισάμενοι τοὺς κατέλαβον αὐτῶν, ἐνέπρησαν καὶ τὰ ἱρὰ καὶ τὴν πόλιν. Ταῦτα δὲ ποιήσαντες ἐπὶ τὰς ἄλλας νήσους ἀνάγοντο.

VI, 97

Mezitím [po perském poplenění Naxu, asi 490 před n. l.] Délští opustili ostrov a utekli se na ostrov Ténos. Když se [perské] loďstvo blížilo k Délu, vyplul [jeho velitel] Datis napřed a nedovolil, aby loďstvo zakotvilo u ostrova, nýbrž naproti v Rhénaji. Když se dověděl, kde jsou Délští, sám poslal hlasatele a dal jim oznámit toto:

„Mužové bohům zasvěcení, proč jste se dali na útěk, jako byste ode mne očekávali příkoří? Vždyť jsem jednak sám v té věci rozhodnut, jednak i král mi tak přikázal, abych nezpůsobil škodu zemi, ve které se zrodili dva bohové, a to ani krajině, ani jejím obyvatelům. Vraťte se tedy domů a hospodařte na svém ostrově.“
Toto dal Délským ohlásit, nato dal shromáždit tři sta talentů kadidla a zapálit na oltáři.

Ἐν ᾧ δὲ οὗτοι ταῦτα ἐποίευν, οἱ Δήλιοι ἐκλιπόντες καὶ αὐτοὶ τὴν Δῆλον οἴχοντο φεύγοντες ἐς Τῆνον. Τῆς δὲ στρατιῆς καταπλεούσης ὁ Δᾶτις προπλώσας οὐκ ἔα τὰς νέας πρὸς τὴν Δῆλον προσορμίζεσθαι, ἀλλὰ πέρην ἐν τῇ Ῥηναίῃ· αὐτὸς δὲ πυθόμενος ἵνα ἦσαν οἱ Δήλιοι, πέμπων κήρυκα ἠγόρευέ σφι τάδε·

«Ἄνδρες ἱροί, τί φεύγοντες οἴχεσθε, οὐκ ἐπιτήδεα καταγνόντες κατ' ἐμέο; Ἐγὼ γὰρ καὶ αὐτὸς ἐπὶ τοσοῦτό γε φρονέω καί μοι ἐκ βασιλέος ὧδε ἐπέσταλται, ἐν τῇ χώρῃ οἱ δύο θεοὶ ἐγένοντο, ταύτην μηδὲν σίνεσθαι, μήτε αὐτὴν τὴν χώρην μήτε τοὺς οἰκήτορας αὐτῆς. Νῦν ὦν καὶ ἄπιτε ἐπὶ τὰ ὑμέτερα αὐτῶν καὶ τὴν νῆσον νέμεσθε.»
Ταῦτα μὲν ἐπεκηρυκεύσατο τοῖσι Δηλίοισι· μετὰ δὲ λιβανωτοῦ τριηκόσια τάλαντα κατανήσας ἐπὶ τοῦ βωμοῦ ἐθυμίησε.

VI, 98

Potom odplul Datis s vojskem nejprve na Eretrii. S sebou vedl i Ióny a Aióly. Když vyplul odtamtud na širé moře, pohnul se ostrov Délos. Jak Délští vypravují, došlo k zemětřesení poprvé a naposledy až do mých časů. Tímto znamením naznačil asi bůh lidem budoucí pohromy, neboť za časů Dareia, synu Hystaspova, Xerxa, syna Dareiova a Artaxerxa, syna Xerxova - v těchto třech generacích zažilo Řecko více útrap než za dvacet generací před Dareiem, ať už mu je způsobili Peršané, nebo sami jejich předáci, kteří mezi sebou válčili o nadvládu. Není tedy divu, že se Délos pohnul, ač byl dříve nehybný. I v jedné věštbě bylo o něm napsáno toto:

Pohnu i ostrovem Délem, jakkoli pevný má základ.

Δᾶτις μὲν δὴ ταῦτα ποιήσας ἔπλεε ἅμα τῷ στρατῷ ἐπὶ τὴν Ἐρέτριαν πρῶτα, ἅμα ἀγόμενος καὶ Ἴωνας καὶ Αἰολέας· μετὰ δὲ τοῦτον ἐνθεῦτεν ἐξαναχθέντα Δῆλος ἐκινήθη, ὡς ἔλεγον οἱ Δήλιοι, καὶ πρῶτα καὶ ὕστατα μέχρι ἐμέο σεισθεῖσα. Καὶ τοῦτο μέν κου τέρας ἀνθρώποισι τῶν μελλόντων ἔσεσθαι κακῶν ἔφηνε ὁ θεός· ἐπὶ γὰρ Δαρείου τοῦ Ὑστάσπεος καὶ Ξέρξεω τοῦ Δαρείου καὶ Ἀρτοξέρξεω τοῦ Ξέρξεω, τριῶν τουτέων ἐπεξῆς γενέων, ἐγένετο πλέω κακὰ τῇ Ἑλλάδι ἢ ἐπὶ εἴκοσι ἄλλας γενεὰς τὰς πρὸ Δαρείου γενομένας, τὰ μὲν ἀπὸ τῶν Περσέων αὐτῇ γενόμενα, τὰ δὲ ἀπ' αὐτῶν τῶν κορυφαίων περὶ τῆς ἀρχῆς πολεμεόντων. Οὕτω οὐδὲν ἦν ἀεικὲς κινηθῆναι Δῆλον τὸ πρὶν ἐοῦσαν ἀκίνητον. [Καὶ ἐν χρησμῷ ἦν γεγραμμένον περὶ αὐτῆς ὧδε·

κινήσω καὶ Δῆλον ἀκίνητόν περ ἐοῦσαν.]