Homérský hymnus na Dionýsa: Porovnání verzí
Z KEROS
| Řádka 45: | Řádka 45: | ||
| || Kterého, nešťastníci, tu boha jímáte v pouta || || Δαιμόνιοι τίνα τόνδε θεὸν δεσμεύεθ' ἑλόντες | | || Kterého, nešťastníci, tu boha jímáte v pouta || || Δαιμόνιοι τίνα τόνδε θεὸν δεσμεύεθ' ἑλόντες | ||
|- | |- | ||
| − | | || silného? Vždyť ani důkladná loď ho nemůže unést. || || | + | | || silného? Vždyť ani důkladná loď ho nemůže unést. || || καρτερόν; οὐδὲ φέρειν δύναταί μιν νηῦς εὐεργής. |
|- | |- | ||
| − | | || Věru buď sám je to Zeus neb Apollón stříbroluký || || | + | | || Věru buď sám je to Zeus neb Apollón stříbroluký || || ἢ γὰρ Ζεὺς ὅδε γ' ἐστὶν ἢ ἀργυρότοξος Ἀπόλλων |
|- | |- | ||
| − | | | + | | 20 || anebo Poseidón snad; ten není smrtelným lidem || || ἠὲ Ποσειδάων· ἐπεὶ οὐ θνητοῖσι βροτοῖσιν |
|- | |- | ||
| − | | || podoben, nýbrž bohům, co mají olympská sídla. || || | + | | || podoben, nýbrž bohům, co mají olympská sídla. || || εἴκελος, ἀλλὰ θεοῖς οἳ Ὀλύμπια δώματ' ἔχουσιν. |
|- | |- | ||
| − | | || Radím vám, na černou souš ho ihned propusťme z lodi, || || | + | | || Radím vám, na černou souš ho ihned propusťme z lodi, || || ἀλλ' ἄγετ' αὐτὸν ἀφῶμεν ἐπ' ἠπείροιο μελαίνης |
|- | |- | ||
| − | | || nikdo naň nevztahuj ruku, ať na nás rozhněván za to || || | + | | || nikdo naň nevztahuj ruku, ať na nás rozhněván za to || || αὐτίκα, μηδ' ἐπὶ χεῖρας ἰάλλετε μή τι χολωθεὶς |
|- | |- | ||
| − | | || nevzbudí zuřivé větry a prudkou nezdvihne bouři!<br /><br /> || || | + | | || nevzbudí zuřivé větry a prudkou nezdvihne bouři!<br /><br /> || || ὄρσῃ ἀργαλέους τ' ἀνέμους καὶ λαίλαπα πολλήν.<br /> |
| + | <br /> | ||
|- | |- | ||
| − | | | + | | 25 || Na něho náčelník plavců se obořil příkrými slovy: || || Ὣς φάτο· τὸν δ' ἀρχὸς στυγερῷ ἠνίπαπε μύθῳ· |
|- | |- | ||
| − | | || Bláhovče, hlídej vítr a pomáhej napínat plachtu! || || | + | | || Bláhovče, hlídej vítr a pomáhej napínat plachtu! || || δαιμόνι' οὖρον ὅρα, ἅμα δ' ἱστίον ἕλκεο νηὸς |
|- | |- | ||
| − | | || Chop se aspoň všech lan – zde s tím si už poradí muži! || || | + | | || Chop se aspoň všech lan – zde s tím si už poradí muži! || || σύμπανθ' ὅπλα λαβών· ὅδε δ' αὖτ' ἄνδρεσσι μελήσει. |
|- | |- | ||
| − | | || Myslí, že do Aigypta nebo na Kypros připluje s námi, || || | + | | || Myslí, že do Aigypta nebo na Kypros připluje s námi, || || ἔλπομαι ἢ Αἴγυπτον ἀφίξεται ἢ ὅ γε Κύπρον |
|- | |- | ||
| − | | || k Hyperborejcům nebo i dál; však nakonec jednou || || | + | | || k Hyperborejcům nebo i dál; však nakonec jednou || || ἢ ἐς Ὑπερβορέους ἢ ἑκαστέρω· ἐς δὲ τελευτὴν |
|- | |- | ||
| − | | | + | | 30 || poví, kde svou rodinu má, svůj majetek všechen || || ἔκ ποτ' ἐρεῖ αὐτοῦ τε φίλους καὶ κτήματα πάντα |
|- | |- | ||
| − | | || a své příbuzenstvo, když do rukou dal nám ho osud.<br /><br /> || || | + | | || a své příbuzenstvo, když do rukou dal nám ho osud.<br /><br /> || || οὕς τε κασιγνήτους, ἐπεὶ ἡμῖν ἔμβαλε δαίμων.<br /> |
| + | <br /> | ||
|- | |- | ||
| − | | || Řekl a stěžeň zdvíhat se jal a napínat plachtu. || || | + | | || Řekl a stěžeň zdvíhat se jal a napínat plachtu. || || Ὣς εἰπὼν ἱστόν τε καὶ ἱστίον ἕλκετο νηός. |
|- | |- | ||
| − | | || Vítr doprostřed plachty se opřel a všichni kol pevně || || | + | | || Vítr doprostřed plachty se opřel a všichni kol pevně || || ἔμπνευσεν δ' ἄνεμος μέσον ἱστίον, ἀμφὶ δ' ἄρ' ὅπλα |
|- | |- | ||
| − | | || utáhli lana. A v tom již viděli podivné věci. || || | + | | || utáhli lana. A v tom již viděli podivné věci. || || καττάνυσαν· τάχα δέ σφιν ἐφαίνετο θαυματὰ ἔργα. |
|- | |- | ||
| − | | | + | | 35 || Po rychlé černé lodi se nejdřív lahodné víno || || |
|- | |- | ||
| || prýštilo, šíříc líbezný dech a nebeskou vůni, || || | | || prýštilo, šíříc líbezný dech a nebeskou vůni, || || | ||
Verze z 16. 9. 2016, 09:16
| Homérský hymnus V | Hymni Homerici V | |||
| Na Dionýsa | In Bacchum | |||
| Přeložil Otokar Smrčka | Εἰς Διόνυσον | |||
 |
||||
| 1 | O synu Semely slavné chci zpívat, | Ἀμφὶ Διώνυσον Σεμέλης ἐρικυδέος υἱὸν | ||
| jak se při břehu moře, jež bez ustání se vlní, | μνήσομαι, ὡς ἐφάνη παρὰ θῖν' ἁλὸς ἀτρυγέτοιο | |||
| na skalnatém výběžku mysu objevil, podoben muži | ἀκτῇ ἐπὶ προβλῆτι νεηνίῃ ἀνδρὶ ἐοικὼς | |||
| v prvním rozkvětu mládí, kol skrání mu poletovaly | πρωθήβῃ· καλαὶ δὲ περισσείοντο ἔθειραι | |||
| 5 | černavé kadeře krásné a statné široké plece | κυάνεαι, φᾶρος δὲ περὶ στιβαροῖς ἔχεν ὤμοις | ||
| objímal nachový plášť. Tu na lodi důkladně kryté | πορφύρεον· τάχα δ' ἄνδρες ἐϋσσέλμου ἀπὸ νηὸς | |||
| tyrhénští loupežní plavci se přihnali po moři třpytném. |
ληϊσταὶ προγένοντο θοῶς ἐπὶ οἴνοπα πόντον | |||
| Zlý je tam osud vedl. Jak zhlédli ho, na sebe kývli, | Τυρσηνοί· τοὺς δ' ἦγε κακὸς μόρος· οἱ δὲ ἰδόντες | |||
| 10 | vyskákali hned na břeh a rázem se zmocnili muže, | νεῦσαν ἐς ἀλλήλους, τάχα δ' ἔκθορον, αἶψα δ' ἑλόντες | ||
| dopravili ho na svou loď a jásali v duchu; | εἷσαν ἐπὶ σφετέρης νηὸς κεχαρημένοι ἦτορ. | |||
| myslili jeden jak druhý, že z rodu vznešených králů | υἱὸν γάρ μιν ἔφαντο διοτρεφέων βασιλήων | |||
| jistě to syn a tuhými pouty chtěli ho svázat. |
εἶναι, καὶ δεσμοῖς ἔθελον δεῖν ἀργαλέοισι. | |||
| Pouta však nevydržela a daleko padaly houžve | τὸν δ' οὐκ ἴσχανε δεσμά, λύγοι δ' ἀπὸ τηλόσ' ἔπιπτον | |||
| 15 | od jeho rukou i nohou; on sám pak zůstával klidný | χειρῶν ἠδὲ ποδῶν· ὁ δὲ μειδιάων ἐκάθητο | ||
| s úsměvem v tmavých očích. Když kormidelník to viděl, | ὄμμασι κυανέοισι, κυβερνήτης δὲ νοήσας | |||
| vykřikl na své druhy a tak na ně důtklivě volal: |
αὐτίκα οἷς ἑτάροισιν ἐκέκλετο φώνησέν τε·
| |||
| Kterého, nešťastníci, tu boha jímáte v pouta | Δαιμόνιοι τίνα τόνδε θεὸν δεσμεύεθ' ἑλόντες | |||
| silného? Vždyť ani důkladná loď ho nemůže unést. | καρτερόν; οὐδὲ φέρειν δύναταί μιν νηῦς εὐεργής. | |||
| Věru buď sám je to Zeus neb Apollón stříbroluký | ἢ γὰρ Ζεὺς ὅδε γ' ἐστὶν ἢ ἀργυρότοξος Ἀπόλλων | |||
| 20 | anebo Poseidón snad; ten není smrtelným lidem | ἠὲ Ποσειδάων· ἐπεὶ οὐ θνητοῖσι βροτοῖσιν | ||
| podoben, nýbrž bohům, co mají olympská sídla. | εἴκελος, ἀλλὰ θεοῖς οἳ Ὀλύμπια δώματ' ἔχουσιν. | |||
| Radím vám, na černou souš ho ihned propusťme z lodi, | ἀλλ' ἄγετ' αὐτὸν ἀφῶμεν ἐπ' ἠπείροιο μελαίνης | |||
| nikdo naň nevztahuj ruku, ať na nás rozhněván za to | αὐτίκα, μηδ' ἐπὶ χεῖρας ἰάλλετε μή τι χολωθεὶς | |||
| nevzbudí zuřivé větry a prudkou nezdvihne bouři! |
ὄρσῃ ἀργαλέους τ' ἀνέμους καὶ λαίλαπα πολλήν.
| |||
| 25 | Na něho náčelník plavců se obořil příkrými slovy: | Ὣς φάτο· τὸν δ' ἀρχὸς στυγερῷ ἠνίπαπε μύθῳ· | ||
| Bláhovče, hlídej vítr a pomáhej napínat plachtu! | δαιμόνι' οὖρον ὅρα, ἅμα δ' ἱστίον ἕλκεο νηὸς | |||
| Chop se aspoň všech lan – zde s tím si už poradí muži! | σύμπανθ' ὅπλα λαβών· ὅδε δ' αὖτ' ἄνδρεσσι μελήσει. | |||
| Myslí, že do Aigypta nebo na Kypros připluje s námi, | ἔλπομαι ἢ Αἴγυπτον ἀφίξεται ἢ ὅ γε Κύπρον | |||
| k Hyperborejcům nebo i dál; však nakonec jednou | ἢ ἐς Ὑπερβορέους ἢ ἑκαστέρω· ἐς δὲ τελευτὴν | |||
| 30 | poví, kde svou rodinu má, svůj majetek všechen | ἔκ ποτ' ἐρεῖ αὐτοῦ τε φίλους καὶ κτήματα πάντα | ||
| a své příbuzenstvo, když do rukou dal nám ho osud. |
οὕς τε κασιγνήτους, ἐπεὶ ἡμῖν ἔμβαλε δαίμων.
| |||
| Řekl a stěžeň zdvíhat se jal a napínat plachtu. | Ὣς εἰπὼν ἱστόν τε καὶ ἱστίον ἕλκετο νηός. | |||
| Vítr doprostřed plachty se opřel a všichni kol pevně | ἔμπνευσεν δ' ἄνεμος μέσον ἱστίον, ἀμφὶ δ' ἄρ' ὅπλα | |||
| utáhli lana. A v tom již viděli podivné věci. | καττάνυσαν· τάχα δέ σφιν ἐφαίνετο θαυματὰ ἔργα. | |||
| 35 | Po rychlé černé lodi se nejdřív lahodné víno | |||
| prýštilo, šíříc líbezný dech a nebeskou vůni, | ||||
| a všech plavců, jak spatřili div, se zmocňoval úžas. |
||||
| Za chvíli po kraji plachty výš vyběhly větévky révy | ||||
| na obou stranách a na nich se hojně houpaly hrozny; | ||||
| tmavě zelený břečťan se kolem stěžně zas vinul, | ||||
| bohatý kvítky, i plod se v půvabných bobulkách jevil, | ||||
| kde čněl u vesel kolík, tam visel věnec. Tu plavci | ||||
| na druha lodivoda již volali, hned aby s lodí | ||||
| přirazil k souši. Vtom bůh se ve lva hrozného změnil, | ||||
| na krytbě zařval vší silu a za nový důkaz své moci | ||||
| vyvolal doprostřed lodi zjev medvěda s huňatým tělem; | ||||
| ten se tam zuřivě vztyčil a lev zase na krytbě shora | ||||
| posupným pohledem hrozil. Tu na záď utekli plavci, | ||||
| kde se kol kormidelníka, jenž zachoval rozvážnou mysl, | ||||
| zděšení všichni shlukli; však lev se tam vřítil a rázem | ||||
| uchvátil náčelníka. To vidouce, do jasné tůně | ||||
| ostatní naskákali, tak záhubě uniknout chtíce, | ||||
| tam se však delfíny stali. Jen lodivod milosti došel; | ||||
| bůh ho zadržel, štěstí mu dal a promluvil k němu: |
||||
| Zanech, lodníku řádný, vší bázně, ty máš mou přízeň. | ||||
| Hlučný bůh Dionýsos jsem já, jejž zrodila matka | ||||
| Semelé, Kadmova dcera, když s Diem se spojila v lásce. |
||||
| Pozdraven buď, ty synu Semely spanilé tváře! | ||||
| Na tebe myslit musí, kdo sladkou složit chce píseň. |
Viz [zobrazení v muzeu]
Souvislé čtení knížky: Zpátky na exkurz Dionýsova plavba
