Co nás čeká na Andru: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
Stránka ve vývoji | Stránka ve vývoji | ||
| − | Andros (Άνδρος) je nejsevernější kykladský ostrov, leží poměrně blízko Euboie. Je velký (asi 400 km2), zelený a movitý. Jezdí sem hlavně Athéňáci, ti noblesní z nich tady mají vily. Trvale tu žije asi 10 tisíc lidí. Na Andru je spousta pramenů a hodně zeleně, přinejmenším na kykladské poměry. Slavná je námořnická tradice ostrova, na kterou patrně navazuje jeho bohatství. V antice nebyl nijak zvlášť významný, leda geometrickou keramikou. Ddobou největšího rozkvětu je nejspíš 20. století n. l. Přesto má dnes 5 muzeí, z toho 2 archeologická. Soudě dle starých kultovních míst to je ostrov Dionýsa (to se nějak vědělo i za renesance a Artemidy, ale taky Apollóna. | + | Andros (Άνδρος) je nejsevernější kykladský ostrov, leží poměrně blízko Euboie. Je velký (asi 400 km2), zelený a movitý. Jezdí sem hlavně Athéňáci, ti noblesní z nich tady mají vily. Trvale tu žije asi 10 tisíc lidí. Na Andru je spousta pramenů a hodně zeleně, přinejmenším na kykladské poměry. Slavná je námořnická tradice ostrova, na kterou patrně navazuje jeho bohatství. V antice nebyl nijak zvlášť významný, leda geometrickou keramikou. Ddobou největšího rozkvětu je nejspíš 20. století n. l. Přesto má dnes 5 muzeí, z toho 2 archeologická. Soudě dle starých kultovních míst to je ostrov Dionýsa (to se nějak vědělo i za renesance) a Artemidy, ale taky Apollóna. |
Za poslední 3 nebo možná až 5 tisíciletí se v roli centra ostrova vystřídaly: [[Zagorana Andru|Zagora]], [[Paleopolis na Andr|Paleopolis]], [[Chóra Andru|Chóra]]. Přístav je teď v [[Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp|Gavriu]]. | Za poslední 3 nebo možná až 5 tisíciletí se v roli centra ostrova vystřídaly: [[Zagorana Andru|Zagora]], [[Paleopolis na Andr|Paleopolis]], [[Chóra Andru|Chóra]]. Přístav je teď v [[Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp|Gavriu]]. | ||
Verze z 16. 3. 2017, 23:11
Stránka ve vývoji
Andros (Άνδρος) je nejsevernější kykladský ostrov, leží poměrně blízko Euboie. Je velký (asi 400 km2), zelený a movitý. Jezdí sem hlavně Athéňáci, ti noblesní z nich tady mají vily. Trvale tu žije asi 10 tisíc lidí. Na Andru je spousta pramenů a hodně zeleně, přinejmenším na kykladské poměry. Slavná je námořnická tradice ostrova, na kterou patrně navazuje jeho bohatství. V antice nebyl nijak zvlášť významný, leda geometrickou keramikou. Ddobou největšího rozkvětu je nejspíš 20. století n. l. Přesto má dnes 5 muzeí, z toho 2 archeologická. Soudě dle starých kultovních míst to je ostrov Dionýsa (to se nějak vědělo i za renesance) a Artemidy, ale taky Apollóna.
Za poslední 3 nebo možná až 5 tisíciletí se v roli centra ostrova vystřídaly: Zagora, Paleopolis, Chóra. Přístav je teď v Gavriu.
Ostrov je z břidlice a je na něm dostatek vody. Je to osvěžující a spíše odpočinkový ostrov, navíc se tady dá dobře chodit po pěkných cestách (kdyby tu nebylo tolika hadů). Zčásti se chodí po starých mezčích cestách v úbočích, místy pěšinkou mezi zahradami, občas kousek po silničce. Cestu jsou na to připravené a místní lidi taky, část cest je značených. K dispozici je výtečný anglický popis cest na belgickém webu. [[1]]
Začneme od přístavu, pak si podrobněji všimneme jednotlivých center ostrova od současného po nejstarší, včetně muzeí. Nakonec si přidáme pár dalších pozoruhodností.
Pokračovat v souvislém čtení: Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp
