Louvre, věci z Kyklad: Porovnání verzí
(→Kúros z Asklépia na Paru) |
(→Afrodíté z Mélu) |
||
| Řádka 56: | Řádka 56: | ||
===Afrodíté z Mélu === | ===Afrodíté z Mélu === | ||
| + | [[File:Venus de Milo Louvre Ma399 n7.jpg|thumb|vlevo| Afodíté z Mélu]] | ||
[[File:MG-Paris-Aphrodite of Milos edited.jpg|thumb| Afodíté z Mélu]] | [[File:MG-Paris-Aphrodite of Milos edited.jpg|thumb| Afodíté z Mélu]] | ||
| − | Slavná Afodíté z Mélu, alias Venuše z Milu, byla nalezena na Mélu už roku 1820. Sochu vysokou 203 cm vytvořil z několika bloků parského mramoruv letech 130 až 100 před n. l. helénistický sochař Alexandros z Antiochie. Vystavuje se bez rukou, což jí alespoň v mých očích svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem. Muzeum v Louvru už v době krátce po nálezu zničilo původní podstavec (a nejspíš i ruce), aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobení totiž navazuje na paxitelovský typ ''Afrodíté anadyomené'', tedy „oblékající se“. | + | Slavná Afodíté z Mélu, alias Venuše z Milu, byla nalezena na Mélu už roku 1820. Sochu vysokou 203 cm vytvořil z několika bloků parského mramoruv letech 130 až 100 před n. l. helénistický sochař Alexandros z Antiochie. Vystavuje se bez rukou, což jí alespoň v mých očích svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem. Muzeum v Louvru už v době krátce po nálezu zničilo původní podstavec (a nejspíš i ruce), aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobení totiž navazuje na paxitelovský typ ''Afrodíté anadyomené'', tedy „oblékající se“.<br /> |
| + | <br /> | ||
| + | |||
Stránka je ve vývoji | Stránka je ve vývoji | ||
Zpátky na [[Kykladské sbírky muzeí mimo Kyklady]] | Zpátky na [[Kykladské sbírky muzeí mimo Kyklady]] | ||
Verze z 11. 9. 2016, 22:56
Oficiální název muzea: Musée du Louvre. Oficiální web muzea.
Louvre patří mezi největší a nejnavštěvovanější muzea na světě. Jeho velikost je však v něčem jiném, než zrovna v kykladských sbírkách. Pokud jde o antiku, tak v klasické keramice - a hlavně v římských kopiích řeckých klasických soch, což ladí se zámeckým charakterem sbírek. Musím se přiznat, že pohled na antiku z klasicistně zámeckého hlediska je mi cizí, s výjimkou několika případů, kdy je to sranda. Na druhé straně však ctím, že Louvre v dost velké míře zpřístupňuje své sbírky také prostřednictvím webových prezentací. A v tak velkém muzeu se i z Kyklad leccos najde. Patřičné oddělení je bohužel dost blízko trasy ve směru Mona Lisa, takže jsem tam byl už dvakrát sražen valícím se davem japonských turistů.
Obsah
Kyklady rané doby bronzové
EC I (3200-2700 BC)
EC II (2700-2300 BC)
EC III (2300-2000 BC)
Z rané fáze kykladsko minojské kultury na Mélu (vrstva Phylakopi I) Louvre vystavuje například pěkný kernos.
Kyklady střední doby bronzové
Z kykladsko minojské kultury na Mélu (vrstva Phylakopi II) Louvre vystavuje pěkný džbán.
Řecké Kyklady
Vím pouze o dvou zdejších exponátech z řeckých Kyklad, jsou to ovšem díla slavná.
Kúros z Asklépia na Paru
Kúros z doby kolem roku 540 před n. l.se našel na ostrově Paru. Jako místo nálezu se udává parské Asklépeion, je však možné, že v archaické době to byl spíše areál Apollónova chrámu, který stál poblíž.
Afrodíté z Mélu
Slavná Afodíté z Mélu, alias Venuše z Milu, byla nalezena na Mélu už roku 1820. Sochu vysokou 203 cm vytvořil z několika bloků parského mramoruv letech 130 až 100 před n. l. helénistický sochař Alexandros z Antiochie. Vystavuje se bez rukou, což jí alespoň v mých očích svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem. Muzeum v Louvru už v době krátce po nálezu zničilo původní podstavec (a nejspíš i ruce), aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobení totiž navazuje na paxitelovský typ Afrodíté anadyomené, tedy „oblékající se“.
Stránka je ve vývoji
Zpátky na Kykladské sbírky muzeí mimo Kyklady
