Domácí zvířectvo Kyklad: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Lapidary at Grotta, Na…“) |
|||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
info - Stránka bez jednoznačného pokračování | info - Stránka bez jednoznačného pokračování | ||
| − | [[File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg|thumb| | + | [[File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg| Kočka ve zbytcích antiky]] ]] |
| + | |||
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg| Kozí rodinka ve zbytcích neolitu]] ]] | [[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg| Kozí rodinka ve zbytcích neolitu]] ]] | ||
| − | [[File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg| | + | |
| − | [[File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg| | + | [[File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg| Kavalerie]] ]] |
| − | [[File:Agia Kyriaki on Naxos, iconoclastic frescos, 9th-12th c, 119021x.jpg|thumb| | + | |
| − | V první řadě si samozřejmě vybavíme kočky a kozy. Tato zvířata, milá svou ne zcela úplnou domestikací, tu mají skutečný ráj (další foto, ještě). Kočky potkáme v mnoha podobách: od typicky ostrovních, tedy štíhlejších, vyšších a ušatějších, po kočky jako středoevropské, ve všech barvách, včetně ušlechtilých koček s obojky s bižuterií. Volá se na ně „ts, ts“ nebo „ps, ps“. Podobně i kozy tu mají všechny myslitelné barvy, tvary a velikosti (další foto). Mnoho místních jmen je na Kykladách odvozeno od slov pro kozu nebo kozla. Pak jsou tu samozřejmě ovce, ale to je na menších a sušších ostrovech už skoro luxus. Na dopravu v horách se místy ještě pořád používají oslíci, mezci a muly. Větší a úrodnější ostrovy mohou uživit i nějaké krávy, nebo dokonce několik koní, které jsou potřeba i na plození mezků a mul. Ostatně, už Odysseův syn, mladý Télemachos, se při návštěvě Sparty omlouval králi Meneláovi, že nemůže přijmout jeho královský dar v podobě ušlechtilých koní, protože jeho ostrov je malý a hornatý a uživí jenom kozy (''Odysseia'' IV, 600–608). A to nebyl z Kyklad, ale z mnohem zelenější Ithaky na řeckém severozápadě. | + | [[File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg| Prase kykladské]] ]] |
| + | |||
| + | [[File:Agia Kyriaki on Naxos, iconoclastic frescos, 9th-12th c, 119021x.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Agia Kyriaki on Naxos, iconoclastic frescos, 9th-12th c, 119021x.jpg| Kohout ikonoklastický]] ]] | ||
| + | |||
| + | V první řadě si samozřejmě vybavíme kočky a kozy. Tato zvířata, milá svou ne zcela úplnou domestikací, tu mají skutečný ráj ([http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Soubor:Tholaria,_Amorgos,_cat,_084811.jpg další foto] a [http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Soubor:Chora_of_Amorgos,_siesta,_084830.jpg ještě]). Kočky potkáme v mnoha podobách: od typicky ostrovních, tedy štíhlejších, vyšších a ušatějších, po kočky jako středoevropské, ve všech barvách, včetně ušlechtilých koček s obojky s bižuterií. Volá se na ně „ts, ts“ nebo „ps, ps“. Podobně i kozy tu mají všechny myslitelné barvy, tvary a velikosti ([http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Soubor:From_Theologos_to_Stavros,_Amorogs,_085040.jpg další foto]). Mnoho místních jmen je na Kykladách odvozeno od slov pro kozu nebo kozla. Pak jsou tu samozřejmě ovce, ale to je na menších a sušších ostrovech už skoro luxus. Na dopravu v horách se místy ještě pořád používají oslíci, mezci a muly. Větší a úrodnější ostrovy mohou uživit i nějaké krávy, nebo dokonce několik koní, které jsou potřeba i na plození mezků a mul. Ostatně, už Odysseův syn, mladý Télemachos, se při návštěvě Sparty omlouval králi Meneláovi, že nemůže přijmout jeho královský dar v podobě ušlechtilých koní, protože jeho ostrov je malý a hornatý a uživí jenom kozy (''Odysseia'' IV, 600–608). A to nebyl z Kyklad, ale z mnohem zelenější Ithaky na řeckém severozápadě. | ||
Na Kykladách je ovšem legrace i s dalšími domácími zvířaty. Například s prasetem, což by v kamenitých horách nad mořem málokdo čekal. Prasátko zde požívá úctu už od rané doby bronzové, kdy bylo téměř totemovým zvířetem starokykladské civilizace. Dodnes se v malém počtu prasata chovají i tradičním způsobem, v horách vedle koz. Dle tvrzení jednoho básníka bývají menší prasátka v horách začátkem zimy opatřena dečkami přes záda a boky, aby v chladném větru nenastydla. (Věřte ovšem básníkům, když před důvěrou v jejich vyprávění prý varoval už Hérakleitos ve zlomku [http://www.fysis.cz/presokratici/22/acz.htm#A%2023 A 23].) Nutno ovšem dodat, že tradiční kykladské prase je menší, docela štíhlé a většinou žluto-hnědě strakaté. Inu ostrovní forma. Teprve globalizace přivedla na Kyklady obvyklejší formy prasat, s nimiž je potíž, protože nechodí po horách, potřebují moc vody a tuze smrdí. | Na Kykladách je ovšem legrace i s dalšími domácími zvířaty. Například s prasetem, což by v kamenitých horách nad mořem málokdo čekal. Prasátko zde požívá úctu už od rané doby bronzové, kdy bylo téměř totemovým zvířetem starokykladské civilizace. Dodnes se v malém počtu prasata chovají i tradičním způsobem, v horách vedle koz. Dle tvrzení jednoho básníka bývají menší prasátka v horách začátkem zimy opatřena dečkami přes záda a boky, aby v chladném větru nenastydla. (Věřte ovšem básníkům, když před důvěrou v jejich vyprávění prý varoval už Hérakleitos ve zlomku [http://www.fysis.cz/presokratici/22/acz.htm#A%2023 A 23].) Nutno ovšem dodat, že tradiční kykladské prase je menší, docela štíhlé a většinou žluto-hnědě strakaté. Inu ostrovní forma. Teprve globalizace přivedla na Kyklady obvyklejší formy prasat, s nimiž je potíž, protože nechodí po horách, potřebují moc vody a tuze smrdí. | ||
| Řádka 12: | Řádka 17: | ||
Na větší z ostrovů přivedla globalizace dokonce i evropská plemena krav, které se ovšem podivně vyjímají uprostřed kamení, podobně jako osamocená palma u kravína. Je to nárok nové doby, kde to jenom trochu jde. A Kyklady vždycky šly s dobou, byť po svém. | Na větší z ostrovů přivedla globalizace dokonce i evropská plemena krav, které se ovšem podivně vyjímají uprostřed kamení, podobně jako osamocená palma u kravína. Je to nárok nové doby, kde to jenom trochu jde. A Kyklady vždycky šly s dobou, byť po svém. | ||
| − | Zajímavě vypadá i hejno domácích kachen v mořské zátoce, nebo zástup hus pochodující k moři | + | Zajímavě vypadá i hejno domácích kachen v mořské zátoce, nebo zástup hus pochodující k moři. Slepice působí nečekaně normálně a zajímavé je snad jenom to, že kykladští kohouti kokrhají v rozumnou dobu, tedy dopoledne, a že kohoutí maso je v hospodách vysoce ceněné. Kohout je ovšem také tradičním náboženským symbolem. Hospody si velice zakládají taky na specialitách z králíků. Ti se částečně chovají polodivokým způsobem, což našinci připomíná spíš vyschlé bažantnice. Jako sezónní králíkárny dobře slouží některé maličké neobydlené ostrůvky blízko pobřeží. |
| + | |||
| + | Nakonec něco o psech. Do nedávné doby patřili pořádní psi k pastýřům a toulaví k přístavu. Samozřejmě bez rasových problémů. Pastýřští psi tady budí respekt, leč nepůsobí tak beznadějně nebezpečně a krvežíznivě jako na Krétě. Přístavní pes budí spíš lítost. Cizinec s čistokrevným psem byl ještě v 90. letech terčem posměchu. Nové století však přineslo i v tomhle změnu. Dokonce i místní si opatřují psy specifikovaných ras a je už společensky únosné je chodit venčit na vodítku, třeba i po přístavním korzu. Psi zde štěkají ''vav vav'' (po staru štěkali ''bau bau''). | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Viz taky [[Kočky na Kykladách]] na Josefových stránkách. | ||
| + | |||
| − | + | <br clear=all> | |
Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Insulární efekty]]. | Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Insulární efekty]]. | ||
Aktuální verze z 9. 8. 2023, 13:58
info - Stránka bez jednoznačného pokračování
V první řadě si samozřejmě vybavíme kočky a kozy. Tato zvířata, milá svou ne zcela úplnou domestikací, tu mají skutečný ráj (další foto a ještě). Kočky potkáme v mnoha podobách: od typicky ostrovních, tedy štíhlejších, vyšších a ušatějších, po kočky jako středoevropské, ve všech barvách, včetně ušlechtilých koček s obojky s bižuterií. Volá se na ně „ts, ts“ nebo „ps, ps“. Podobně i kozy tu mají všechny myslitelné barvy, tvary a velikosti (další foto). Mnoho místních jmen je na Kykladách odvozeno od slov pro kozu nebo kozla. Pak jsou tu samozřejmě ovce, ale to je na menších a sušších ostrovech už skoro luxus. Na dopravu v horách se místy ještě pořád používají oslíci, mezci a muly. Větší a úrodnější ostrovy mohou uživit i nějaké krávy, nebo dokonce několik koní, které jsou potřeba i na plození mezků a mul. Ostatně, už Odysseův syn, mladý Télemachos, se při návštěvě Sparty omlouval králi Meneláovi, že nemůže přijmout jeho královský dar v podobě ušlechtilých koní, protože jeho ostrov je malý a hornatý a uživí jenom kozy (Odysseia IV, 600–608). A to nebyl z Kyklad, ale z mnohem zelenější Ithaky na řeckém severozápadě.
Na Kykladách je ovšem legrace i s dalšími domácími zvířaty. Například s prasetem, což by v kamenitých horách nad mořem málokdo čekal. Prasátko zde požívá úctu už od rané doby bronzové, kdy bylo téměř totemovým zvířetem starokykladské civilizace. Dodnes se v malém počtu prasata chovají i tradičním způsobem, v horách vedle koz. Dle tvrzení jednoho básníka bývají menší prasátka v horách začátkem zimy opatřena dečkami přes záda a boky, aby v chladném větru nenastydla. (Věřte ovšem básníkům, když před důvěrou v jejich vyprávění prý varoval už Hérakleitos ve zlomku A 23.) Nutno ovšem dodat, že tradiční kykladské prase je menší, docela štíhlé a většinou žluto-hnědě strakaté. Inu ostrovní forma. Teprve globalizace přivedla na Kyklady obvyklejší formy prasat, s nimiž je potíž, protože nechodí po horách, potřebují moc vody a tuze smrdí.
Na větší z ostrovů přivedla globalizace dokonce i evropská plemena krav, které se ovšem podivně vyjímají uprostřed kamení, podobně jako osamocená palma u kravína. Je to nárok nové doby, kde to jenom trochu jde. A Kyklady vždycky šly s dobou, byť po svém.
Zajímavě vypadá i hejno domácích kachen v mořské zátoce, nebo zástup hus pochodující k moři. Slepice působí nečekaně normálně a zajímavé je snad jenom to, že kykladští kohouti kokrhají v rozumnou dobu, tedy dopoledne, a že kohoutí maso je v hospodách vysoce ceněné. Kohout je ovšem také tradičním náboženským symbolem. Hospody si velice zakládají taky na specialitách z králíků. Ti se částečně chovají polodivokým způsobem, což našinci připomíná spíš vyschlé bažantnice. Jako sezónní králíkárny dobře slouží některé maličké neobydlené ostrůvky blízko pobřeží.
Nakonec něco o psech. Do nedávné doby patřili pořádní psi k pastýřům a toulaví k přístavu. Samozřejmě bez rasových problémů. Pastýřští psi tady budí respekt, leč nepůsobí tak beznadějně nebezpečně a krvežíznivě jako na Krétě. Přístavní pes budí spíš lítost. Cizinec s čistokrevným psem byl ještě v 90. letech terčem posměchu. Nové století však přineslo i v tomhle změnu. Dokonce i místní si opatřují psy specifikovaných ras a je už společensky únosné je chodit venčit na vodítku, třeba i po přístavním korzu. Psi zde štěkají vav vav (po staru štěkali bau bau).
Viz taky Kočky na Kykladách na Josefových stránkách.
Zpátky na Ostrovy v kruhu nebo dál na info Insulární efekty.
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
