Domácí zvířectvo Kyklad: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Lapidary at Grotta, Na…“)
 
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
   info - Stránka bez jednoznačného pokračování
 
   info - Stránka bez jednoznačného pokračování
  
[[File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg| Kočka ve zbtcích antiky]] ]]
+
[[File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Lapidary at Grotta, Naxos, 119979.jpg| Kočka ve zbytcích antiky]] ]]
 +
 
 
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg| Kozí rodinka ve zbytcích neolitu]] ]]
 
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084968.jpg| Kozí rodinka ve zbytcích neolitu]] ]]
[[File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg| Prase kykladské]] ]]
+
 
[[File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg| Kavalerie]] ]]
+
[[File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Return of pilgrims 28. 8. 2008, Iraklea 084545.jpg| Kavalerie]] ]]
[[File:Agia Kyriaki on Naxos, iconoclastic frescos, 9th-12th c, 119021x.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Agia Kyriaki on Naxos, iconoclastic frescos, 9th-12th c, 119021x.jpg| Kohout ikonoklastický]] ]]
+
 
V první řadě si samozřejmě vybavíme kočky a kozy. Tato zvířata, milá svou ne zcela úplnou domestikací, tu mají skutečný ráj (další foto, ještě). Kočky potkáme v mnoha podobách: od typicky ostrovních, tedy štíhlejších, vyšších a ušatějších, po kočky jako středoevropské, ve všech barvách, včetně ušlechtilých koček s obojky s bižuterií. Volá se na ně „ts, ts“ nebo „ps, ps“. Podobně i kozy tu mají všechny myslitelné barvy, tvary a velikosti (další foto). Mnoho místních jmen je na Kykladách odvozeno od slov pro kozu nebo kozla. Pak jsou tu samozřejmě ovce, ale to je na menších a sušších ostrovech už skoro luxus. Na dopravu v horách se místy ještě pořád používají oslíci, mezci a muly. Větší a úrodnější ostrovy mohou uživit i nějaké krávy, nebo dokonce několik koní, které jsou potřeba i na plození mezků a mul. Ostatně, už Odysseův syn, mladý Télemachos, se při návštěvě Sparty omlouval králi Meneláovi, že nemůže přijmout jeho královský dar v podobě ušlechtilých koní, protože jeho ostrov je malý a hornatý a uživí jenom kozy (''Odysseia'' IV, 600–608). A to nebyl z Kyklad, ale z mnohem zelenější Ithaky na řeckém severozápadě.
+
[[File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Tholaria, Amorgos, pigs, 084805.jpg| Prase kykladské]] ]]
 +
 
 +
[[File:Agia Kyriaki on Naxos, iconoclastic frescos, 9th-12th c, 119021x.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Agia Kyriaki on Naxos, iconoclastic frescos, 9th-12th c, 119021x.jpg| Kohout ikonoklastický]] ]]
 +
 
 +
V první řadě si samozřejmě vybavíme kočky a kozy. Tato zvířata, milá svou ne zcela úplnou domestikací, tu mají skutečný ráj ([http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Soubor:Tholaria,_Amorgos,_cat,_084811.jpg další foto] a [http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Soubor:Chora_of_Amorgos,_siesta,_084830.jpg ještě]). Kočky potkáme v mnoha podobách: od typicky ostrovních, tedy štíhlejších, vyšších a ušatějších, po kočky jako středoevropské, ve všech barvách, včetně ušlechtilých koček s obojky s bižuterií. Volá se na ně „ts, ts“ nebo „ps, ps“. Podobně i kozy tu mají všechny myslitelné barvy, tvary a velikosti ([http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Soubor:From_Theologos_to_Stavros,_Amorogs,_085040.jpg další foto]). Mnoho místních jmen je na Kykladách odvozeno od slov pro kozu nebo kozla. Pak jsou tu samozřejmě ovce, ale to je na menších a sušších ostrovech už skoro luxus. Na dopravu v horách se místy ještě pořád používají oslíci, mezci a muly. Větší a úrodnější ostrovy mohou uživit i nějaké krávy, nebo dokonce několik koní, které jsou potřeba i na plození mezků a mul. Ostatně, už Odysseův syn, mladý Télemachos, se při návštěvě Sparty omlouval králi Meneláovi, že nemůže přijmout jeho královský dar v podobě ušlechtilých koní, protože jeho ostrov je malý a hornatý a uživí jenom kozy (''Odysseia'' IV, 600–608). A to nebyl z Kyklad, ale z mnohem zelenější Ithaky na řeckém severozápadě.
  
 
Na Kykladách je ovšem legrace i s dalšími domácími zvířaty. Například s prasetem, což by v kamenitých horách nad mořem málokdo čekal. Prasátko zde požívá úctu už od rané doby bronzové, kdy bylo téměř totemovým zvířetem starokykladské civilizace. Dodnes se v malém počtu prasata chovají i tradičním způsobem, v horách vedle koz. Dle tvrzení jednoho básníka bývají menší prasátka v horách začátkem zimy opatřena dečkami přes záda a boky, aby v chladném větru nenastydla. (Věřte ovšem básníkům, když před důvěrou v jejich vyprávění prý varoval už Hérakleitos ve zlomku [http://www.fysis.cz/presokratici/22/acz.htm#A%2023 A 23].) Nutno ovšem dodat, že tradiční kykladské prase je menší, docela štíhlé a většinou žluto-hnědě strakaté. Inu ostrovní forma. Teprve globalizace přivedla na Kyklady obvyklejší formy prasat, s nimiž je potíž, protože nechodí po horách, potřebují moc vody a tuze smrdí.
 
Na Kykladách je ovšem legrace i s dalšími domácími zvířaty. Například s prasetem, což by v kamenitých horách nad mořem málokdo čekal. Prasátko zde požívá úctu už od rané doby bronzové, kdy bylo téměř totemovým zvířetem starokykladské civilizace. Dodnes se v malém počtu prasata chovají i tradičním způsobem, v horách vedle koz. Dle tvrzení jednoho básníka bývají menší prasátka v horách začátkem zimy opatřena dečkami přes záda a boky, aby v chladném větru nenastydla. (Věřte ovšem básníkům, když před důvěrou v jejich vyprávění prý varoval už Hérakleitos ve zlomku [http://www.fysis.cz/presokratici/22/acz.htm#A%2023 A 23].) Nutno ovšem dodat, že tradiční kykladské prase je menší, docela štíhlé a většinou žluto-hnědě strakaté. Inu ostrovní forma. Teprve globalizace přivedla na Kyklady obvyklejší formy prasat, s nimiž je potíž, protože nechodí po horách, potřebují moc vody a tuze smrdí.
Řádka 12: Řádka 17:
 
Na větší z ostrovů přivedla globalizace dokonce i evropská plemena krav, které se ovšem podivně vyjímají uprostřed kamení, podobně jako osamocená palma u kravína. Je to nárok nové doby, kde to jenom trochu jde. A Kyklady vždycky šly s dobou, byť po svém.
 
Na větší z ostrovů přivedla globalizace dokonce i evropská plemena krav, které se ovšem podivně vyjímají uprostřed kamení, podobně jako osamocená palma u kravína. Je to nárok nové doby, kde to jenom trochu jde. A Kyklady vždycky šly s dobou, byť po svém.
  
Zajímavě vypadá i hejno domácích kachen v mořské zátoce, nebo zástup hus pochodující k moři (foto). Slepice působí nečekaně normálně a zajímavé je snad jenom to, že kykladští kohouti kokrhají v rozumnou dobu, tedy dopoledne, a že kohoutí maso je v hospodách vysoce ceněné. Kohout je ovšem také tradičním náboženským symbolem. Hospody si velice zakládají taky na specialitách z králíků. Ti se částečně chovají polodivokým způsobem, což našinci připomíná spíš vyschlé bažantnice. Jako sezónní králíkárny dobře slouží některé maličké neobydlené ostrůvky blízko pobřeží.
+
Zajímavě vypadá i hejno domácích kachen v mořské zátoce, nebo zástup hus pochodující k moři. Slepice působí nečekaně normálně a zajímavé je snad jenom to, že kykladští kohouti kokrhají v rozumnou dobu, tedy dopoledne, a že kohoutí maso je v hospodách vysoce ceněné. Kohout je ovšem také tradičním náboženským symbolem. Hospody si velice zakládají taky na specialitách z králíků. Ti se částečně chovají polodivokým způsobem, což našinci připomíná spíš vyschlé bažantnice. Jako sezónní králíkárny dobře slouží některé maličké neobydlené ostrůvky blízko pobřeží.
 +
 
 +
Nakonec něco o psech. Do nedávné doby patřili pořádní psi k pastýřům a toulaví k přístavu. Samozřejmě bez rasových problémů. Pastýřští psi tady budí respekt, leč nepůsobí tak beznadějně nebezpečně a krvežíznivě jako na Krétě. Přístavní pes budí spíš lítost. Cizinec s čistokrevným psem byl ještě v 90. letech terčem posměchu. Nové století však přineslo i v tomhle změnu. Dokonce i místní si opatřují psy specifikovaných ras a je už společensky únosné je chodit venčit na vodítku, třeba i po přístavním korzu. Psi zde štěkají ''vav vav'' (po staru štěkali ''bau bau'').
 +
 
 +
 
 +
Viz taky [[Kočky na Kykladách]] na Josefových stránkách.
 +
 
  
Nakonec něco o psech. Do nedávné doby patřili pořádní psi k pastýřům a toulaví k přístavu. Samozřejmě bez rasových problémů. Pastýřští psi tady budí respekt, leč nepůsobí tak beznadějně nebezpečně a krvežíznivě jako na Krétě. Přístavní pes budí spíš lítost. Cizinec s čistokrevným psem byl ještě v 90. letech terčem posměchu. Nové století však přineslo i v tomhle změnu. Dokonce i místní si opatřují psy specifikovaných ras a je už společensky únosné je chodit venčit na vodítku, třeba i po přístavním korzu. Psi zde štěkají „vav vav“ (po staru štěkali „bau bau“).
+
<br clear=all>
  
 
   Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Insulární efekty]].
 
   Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Insulární efekty]].

Aktuální verze z 9. 8. 2023, 13:58

 info - Stránka bez jednoznačného pokračování

V první řadě si samozřejmě vybavíme kočky a kozy. Tato zvířata, milá svou ne zcela úplnou domestikací, tu mají skutečný ráj (další foto a ještě). Kočky potkáme v mnoha podobách: od typicky ostrovních, tedy štíhlejších, vyšších a ušatějších, po kočky jako středoevropské, ve všech barvách, včetně ušlechtilých koček s obojky s bižuterií. Volá se na ně „ts, ts“ nebo „ps, ps“. Podobně i kozy tu mají všechny myslitelné barvy, tvary a velikosti (další foto). Mnoho místních jmen je na Kykladách odvozeno od slov pro kozu nebo kozla. Pak jsou tu samozřejmě ovce, ale to je na menších a sušších ostrovech už skoro luxus. Na dopravu v horách se místy ještě pořád používají oslíci, mezci a muly. Větší a úrodnější ostrovy mohou uživit i nějaké krávy, nebo dokonce několik koní, které jsou potřeba i na plození mezků a mul. Ostatně, už Odysseův syn, mladý Télemachos, se při návštěvě Sparty omlouval králi Meneláovi, že nemůže přijmout jeho královský dar v podobě ušlechtilých koní, protože jeho ostrov je malý a hornatý a uživí jenom kozy (Odysseia IV, 600–608). A to nebyl z Kyklad, ale z mnohem zelenější Ithaky na řeckém severozápadě.

Na Kykladách je ovšem legrace i s dalšími domácími zvířaty. Například s prasetem, což by v kamenitých horách nad mořem málokdo čekal. Prasátko zde požívá úctu už od rané doby bronzové, kdy bylo téměř totemovým zvířetem starokykladské civilizace. Dodnes se v malém počtu prasata chovají i tradičním způsobem, v horách vedle koz. Dle tvrzení jednoho básníka bývají menší prasátka v horách začátkem zimy opatřena dečkami přes záda a boky, aby v chladném větru nenastydla. (Věřte ovšem básníkům, když před důvěrou v jejich vyprávění prý varoval už Hérakleitos ve zlomku A 23.) Nutno ovšem dodat, že tradiční kykladské prase je menší, docela štíhlé a většinou žluto-hnědě strakaté. Inu ostrovní forma. Teprve globalizace přivedla na Kyklady obvyklejší formy prasat, s nimiž je potíž, protože nechodí po horách, potřebují moc vody a tuze smrdí.

Na větší z ostrovů přivedla globalizace dokonce i evropská plemena krav, které se ovšem podivně vyjímají uprostřed kamení, podobně jako osamocená palma u kravína. Je to nárok nové doby, kde to jenom trochu jde. A Kyklady vždycky šly s dobou, byť po svém.

Zajímavě vypadá i hejno domácích kachen v mořské zátoce, nebo zástup hus pochodující k moři. Slepice působí nečekaně normálně a zajímavé je snad jenom to, že kykladští kohouti kokrhají v rozumnou dobu, tedy dopoledne, a že kohoutí maso je v hospodách vysoce ceněné. Kohout je ovšem také tradičním náboženským symbolem. Hospody si velice zakládají taky na specialitách z králíků. Ti se částečně chovají polodivokým způsobem, což našinci připomíná spíš vyschlé bažantnice. Jako sezónní králíkárny dobře slouží některé maličké neobydlené ostrůvky blízko pobřeží.

Nakonec něco o psech. Do nedávné doby patřili pořádní psi k pastýřům a toulaví k přístavu. Samozřejmě bez rasových problémů. Pastýřští psi tady budí respekt, leč nepůsobí tak beznadějně nebezpečně a krvežíznivě jako na Krétě. Přístavní pes budí spíš lítost. Cizinec s čistokrevným psem byl ještě v 90. letech terčem posměchu. Nové století však přineslo i v tomhle změnu. Dokonce i místní si opatřují psy specifikovaných ras a je už společensky únosné je chodit venčit na vodítku, třeba i po přístavním korzu. Psi zde štěkají vav vav (po staru štěkali bau bau).


Viz taky Kočky na Kykladách na Josefových stránkách.



 Zpátky na Ostrovy v kruhu nebo dál na info Insulární efekty.
 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH