Mínoa (Amorgos): Porovnání verzí
(→Minoa) |
|||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
[[File:Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|Malé lapidárium před vchodem do areálu.]] ]] | [[File:Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|Malé lapidárium před vchodem do areálu.]] ]] | ||
| − | Nad přístavem Katapola je návrší | + | Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu. Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo. |
| − | Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. | + | Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech ([[THÉRA (Santorini)|Théra]], [[MÉLOS (Milos)|Mélos]], malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda. |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 12. 3. 2019, 11:10
Minoa
Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu. Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo.
Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech (Théra, Mélos, malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda.
Brána
_091308.jpg)
_091309.jpg)
Hned blízko za vchodem do opevněné oblasti pahorku Mínóa nás vítá brána z helénistické doby, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. Z téže doby pocházejí i základy Apollónova chrámu. Od nich je vidět mohutná zeď z římské doby, v dálce Chóra a hory nad ní. Z druhé strany té velké pozdně antické zdi je cosi nejspíš helénistického, z nápadně dobře opracovaných velkých kamenů.
Protože tady uspořádání není dáno vrstvami naplavenin ale způsobem osídlování kopce, jen místy také stavěním pozdějších staveb na předchozích, je zde časové pořadí z větší části přímo opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře. Když při stoupání obcházíme návrší, uvidíme dlouhou neolitickou obrannou zeď, klesající na severozápad k moři. Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují starokykladskou vrstvu, v něčem mají se starými Kyklaďáky podobné zalíbení.
Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, jejíž původ odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že raně starokykladská svatyně pod širým nebem sloužila kontinuálně různým kulturám a náboženstvím možná až do konce antiky. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.
Víc fotek je v albu.
Pokračovat v souvislém čtení: Kovaios (stará lidová architektura) a sestup do Katapole
Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
_091308.jpg){kind=link}
_091309.jpg){kind=link}
