Pro genderovou vyváženost: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
[[File:Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|thumb|right|[[commons: File: Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|Zeus s bleskometem, 470 před n. l. Altes Museum Berlin, Misc. 10561.]] ]] | [[File:Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|thumb|right|[[commons: File: Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|Zeus s bleskometem, 470 před n. l. Altes Museum Berlin, Misc. 10561.]] ]] | ||
| + | |||
'''Zeus''' | '''Zeus''' | ||
| − | + | Zeus je mezi řeckými bohy hlavní postavou, navíc je to bůh velice plodný, v tom jej předčí snad jenom Ókeanos. Diův déšť oplodňuje zemi. V přírodě se Zeus manifestuje hlavně v počasí. Vedle biologické metafory oplodňování přitom přijde na řadu i metafora technomorfní: Pomocí svého bleskometu se rád strefuje do svých milovaných dubů. (Škoda, že žádný záhadolog nevymyslel o tom bleskometu něco důvtipného.) | |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| Řádka 21: | Řádka 22: | ||
'''Hermés''' | '''Hermés''' | ||
| − | Hermés je šibal a filuta, ale taky | + | Hermés je šibal a filuta, ale taky síla nečekaných proměn přírody. S mnoha přirozenostmi provádí nejrůznější kejkle, od krádeží přes metamorfózy a čarování po vynálezy. Navíc dokáže proměňovat kontextové zařazení dějů, čímž přelstí i samotného Apollóna, znalce veškerého Osudu. |
Hermés je specialista na neřešitelné situace, ze všech ostatních může jeho přítomnost ty neřešitelné naopak udělat. | Hermés je specialista na neřešitelné situace, ze všech ostatních může jeho přítomnost ty neřešitelné naopak udělat. | ||
| − | Narodil se na velice dobře utajeném místě vysoko v horách odlehlé Arkádie „staré jako Luna, kde potkáš spíš vlky a kozy než lidi.“ V Kyllénské jeskyni. Jako první prý rozdělal na zemi oheň, a to | + | Narodil se na velice dobře utajeném místě vysoko v horách odlehlé Arkádie „staré jako Luna, kde potkáš spíš vlky a kozy než lidi.“ V Kyllénské jeskyni. Jako první prý rozdělal na zemi oheň, a to „klůckem“. |
Jedním z jeho četných fíglů v dějinách filosofie je, že podstrojil ''Corpus hermeticum'', s jehož datací pak měli hermetici ujímání. (Jsou to řecké texty z 2. až 3. století, ale mají formu dialogu mezi egyptským Hermem Trismégistem a jeho synem, navíc využívají některých Platónových hříček k tomu, aby se mohly považovat za Platónův pramen.) | Jedním z jeho četných fíglů v dějinách filosofie je, že podstrojil ''Corpus hermeticum'', s jehož datací pak měli hermetici ujímání. (Jsou to řecké texty z 2. až 3. století, ale mají formu dialogu mezi egyptským Hermem Trismégistem a jeho synem, navíc využívají některých Platónových hříček k tomu, aby se mohly považovat za Platónův pramen.) | ||
| Řádka 41: | Řádka 42: | ||
:::všemu, za tepátko má on Slunce jasný paprsek. | :::všemu, za tepátko má on Slunce jasný paprsek. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| − | |||
[[File:Youthful Dionysos at a feast, small terracotta, 400 BC, Prague Kinsky, NM-H10 4777, 140890.jpg|thumb|left|[[commons: File: Youthful Dionysos at a feast, small terracotta, 400 BC, Prague Kinsky, NM-H10 4777, 140890.jpg|Mladý Dionýsos, 400 př. n. l. Národní muzeum v Praze, NM-H10 4777.]] ]] | [[File:Youthful Dionysos at a feast, small terracotta, 400 BC, Prague Kinsky, NM-H10 4777, 140890.jpg|thumb|left|[[commons: File: Youthful Dionysos at a feast, small terracotta, 400 BC, Prague Kinsky, NM-H10 4777, 140890.jpg|Mladý Dionýsos, 400 př. n. l. Národní muzeum v Praze, NM-H10 4777.]] ]] | ||
| Řádka 49: | Řádka 49: | ||
'''Dionýsos''' | '''Dionýsos''' | ||
| − | Dionýsos je „bůh přicházející“, znenadání přicházející. Umožňuje metamorfózu, nárokuje obětování sebe, ''sparagmos''. Spolu s Hádem | + | Dionýsos je „bůh přicházející“, znenadání přicházející. Umožňuje metamorfózu, nárokuje obětování sebe, ''sparagmos''. Spolu s Hádem je silou růstu. Řekové si občas podle něj představovali židovského Boha. |
Jeho matka, princezna Semelé, byla zpopelněna bleskem v okamžiku jeho početí, takže jej pak donášel Zeus, opatroval Hermés a vychovával věčně opilý Silénos. | Jeho matka, princezna Semelé, byla zpopelněna bleskem v okamžiku jeho početí, takže jej pak donášel Zeus, opatroval Hermés a vychovával věčně opilý Silénos. | ||
Aktuální verze z 20. 12. 2018, 23:16
Zeus
Zeus je mezi řeckými bohy hlavní postavou, navíc je to bůh velice plodný, v tom jej předčí snad jenom Ókeanos. Diův déšť oplodňuje zemi. V přírodě se Zeus manifestuje hlavně v počasí. Vedle biologické metafory oplodňování přitom přijde na řadu i metafora technomorfní: Pomocí svého bleskometu se rád strefuje do svých milovaných dubů. (Škoda, že žádný záhadolog nevymyslel o tom bleskometu něco důvtipného.)
Hermés
Hermés je šibal a filuta, ale taky síla nečekaných proměn přírody. S mnoha přirozenostmi provádí nejrůznější kejkle, od krádeží přes metamorfózy a čarování po vynálezy. Navíc dokáže proměňovat kontextové zařazení dějů, čímž přelstí i samotného Apollóna, znalce veškerého Osudu.
Hermés je specialista na neřešitelné situace, ze všech ostatních může jeho přítomnost ty neřešitelné naopak udělat.
Narodil se na velice dobře utajeném místě vysoko v horách odlehlé Arkádie „staré jako Luna, kde potkáš spíš vlky a kozy než lidi.“ V Kyllénské jeskyni. Jako první prý rozdělal na zemi oheň, a to „klůckem“.
Jedním z jeho četných fíglů v dějinách filosofie je, že podstrojil Corpus hermeticum, s jehož datací pak měli hermetici ujímání. (Jsou to řecké texty z 2. až 3. století, ale mají formu dialogu mezi egyptským Hermem Trismégistem a jeho synem, navíc využívají některých Platónových hříček k tomu, aby se mohly považovat za Platónův pramen.)
Apollón
V Řecku se Apollón narodil na maličkém ostrově Délu, který je od střední doby bronzové posvátným centrem Kyklad. V Řecku a především v Lykii (ve svatyni Létóón) je považován přímo za dvojče Artemidy, jsou to „Krásné děti“ bohyně Létó. Poutě na Délos k oslavě Apollónova narození se staly předlohou filosofického konceptu teorie. Jeho matka Létó neměla porod nijak snadný, protože ji pronásledovala běsnivě žárlící Héra, také prostřednictvím draka nebo hada a morových ran, navíc se každý ostrov bál poskytnou jí útočiště. Skythinos z Teu parafrázoval nějaké ztracené Hérakleitovo téma v básni (fragment 1 West):
- ... tím se Diu podobá
- krásný Apollón, že lyrou začátek i konec dá
- všemu, za tepátko má on Slunce jasný paprsek.
- ... tím se Diu podobá
Dionýsos
Dionýsos je „bůh přicházející“, znenadání přicházející. Umožňuje metamorfózu, nárokuje obětování sebe, sparagmos. Spolu s Hádem je silou růstu. Řekové si občas podle něj představovali židovského Boha.
Jeho matka, princezna Semelé, byla zpopelněna bleskem v okamžiku jeho početí, takže jej pak donášel Zeus, opatroval Hermés a vychovával věčně opilý Silénos.
Dál na: Svatý František
Zpátky na Vánoční seminář
