Pro genderovou vyváženost: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Kyllénská jeskyně Hermova narození. ]]…“) |
|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | [[File:Psychro Cave, 051287.jpg|thumb|left|[[commons: File: Psychro Cave, 051287.jpg|Jeskyně Diova narození u Psychro na Krétě.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|thumb|right|[[commons: File: Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|Zeus s bleskometem, 470 před n. l. Altes Museum Berlin, Misc. 10561.]] ]] | ||
| + | |||
| + | '''Zeus''' | ||
| + | |||
| + | Zeus je mezi řeckými bohy hlavní postavou, navíc je to bůh velice plodný, v tom jej předčí snad jenom Ókeanos. Diův déšť oplodňuje zemi. V přírodě se Zeus manifestuje hlavně v počasí. Vedle biologické metafory oplodňování přitom přijde na řadu i metafora technomorfní: Pomocí svého bleskometu se rád strefuje do svých milovaných dubů. (Škoda, že žádný záhadolog nevymyslel o tom bleskometu něco důvtipného.) | ||
| + | <br clear=all> | ||
| + | |||
[[File:Cave of Kyllini entrance Kylj452.jpg|thumb|left|[[commons: File: Cave of Kyllini entrance Kylj452.jpg|Kyllénská jeskyně Hermova narození.]] ]] | [[File:Cave of Kyllini entrance Kylj452.jpg|thumb|left|[[commons: File: Cave of Kyllini entrance Kylj452.jpg|Kyllénská jeskyně Hermova narození.]] ]] | ||
| Řádka 5: | Řádka 14: | ||
[[File:0007MAN-Herma.jpg|thumb|left|[[commons: File: 0007MAN-Herma.jpg|Hermovka Herma Ithyfalického, Sifnos, 520 před n. l. Národní muzeum v Athénách, N 3728.]] ]] | [[File:0007MAN-Herma.jpg|thumb|left|[[commons: File: 0007MAN-Herma.jpg|Hermovka Herma Ithyfalického, Sifnos, 520 před n. l. Národní muzeum v Athénách, N 3728.]] ]] | ||
| − | [[File:Kylj465.jpg|thumb|right| | + | [[File:Kylj465.jpg|thumb|right|Máia, Hermova matka, v Kyllénské jeskyni.]] |
[[File:Herma with bird, altar and fire, Pelike, 460 BC, Perseus Painter, Berlin, F 2172, Alts39c.jpg|thumb|right|[[commons: File: Herma with bird, altar and fire, Pelike, 460 BC, Perseus Painter, Berlin, F 2172, Alts39c.jpg|Hermovka Herma, 460 před n. l. Altes Museum Berlin, F 2172.]] ]] | [[File:Herma with bird, altar and fire, Pelike, 460 BC, Perseus Painter, Berlin, F 2172, Alts39c.jpg|thumb|right|[[commons: File: Herma with bird, altar and fire, Pelike, 460 BC, Perseus Painter, Berlin, F 2172, Alts39c.jpg|Hermovka Herma, 460 před n. l. Altes Museum Berlin, F 2172.]] ]] | ||
| − | [[File:Relief Hermes Athena 2nd BC Museum Delos A9 102152.jpg|thumb|left|[[commons: File: Relief Hermes Athena 2nd BC Museum Delos A9 102152.jpg|Hermés vede průvod bohů. Mramorový reliéf z domu u jezera na Délu. Muzeum | + | [[File:Relief Hermes Athena 2nd BC Museum Delos A9 102152.jpg|thumb|left|[[commons: File: Relief Hermes Athena 2nd BC Museum Delos A9 102152.jpg|Hermés vede průvod bohů. Mramorový reliéf z domu u jezera na Délu. Muzeum na Délu, A 9.]] ]] |
| + | |||
| + | '''Hermés''' | ||
| + | |||
| + | Hermés je šibal a filuta, ale taky síla nečekaných proměn přírody. S mnoha přirozenostmi provádí nejrůznější kejkle, od krádeží přes metamorfózy a čarování po vynálezy. Navíc dokáže proměňovat kontextové zařazení dějů, čímž přelstí i samotného Apollóna, znalce veškerého Osudu. | ||
| + | |||
| + | Hermés je specialista na neřešitelné situace, ze všech ostatních může jeho přítomnost ty neřešitelné naopak udělat. | ||
| + | |||
| + | Narodil se na velice dobře utajeném místě vysoko v horách odlehlé Arkádie „staré jako Luna, kde potkáš spíš vlky a kozy než lidi.“ V Kyllénské jeskyni. Jako první prý rozdělal na zemi oheň, a to „klůckem“. | ||
| + | |||
| + | Jedním z jeho četných fíglů v dějinách filosofie je, že podstrojil ''Corpus hermeticum'', s jehož datací pak měli hermetici ujímání. (Jsou to řecké texty z 2. až 3. století, ale mají formu dialogu mezi egyptským Hermem Trismégistem a jeho synem, navíc využívají některých Platónových hříček k tomu, aby se mohly považovat za Platónův pramen.) | ||
| − | |||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| + | [[File:Temple Apollo Delians and Kynthos Delos 0018.jpg|thumb|left|[[commons: File: Temple Apollo Delians and Kynthos Delos 0018.jpg|Délos, ostrov Apollónova narození. Pohled přes Velký Apollónův chrám na svatou horu Kynthos.]] ]] | ||
| − | [[File: | + | [[File:Apollo black bird AM Delphi 8140 - large.jpg|thumb|right|[[commons: File: Apollo black bird AM Delphi 8140 - large.jpg|Apollón, 460 před n. l. Archeologické muzeum v Delfách, no. 8140.]] ]] |
| − | + | '''Apollón''' | |
| − | Apollón | + | V Řecku se Apollón narodil na maličkém ostrově [[DÉLOS|Délu]], který je od střední doby bronzové posvátným centrem Kyklad. V Řecku a především v Lykii (ve svatyni Létóón) je považován přímo za dvojče Artemidy, jsou to „Krásné děti“ bohyně Létó. Poutě na Délos k oslavě Apollónova narození se staly předlohou filosofického konceptu [[Theórie|teorie]]. Jeho matka Létó neměla porod nijak snadný, protože ji pronásledovala běsnivě žárlící Héra, také prostřednictvím draka nebo hada a morových ran, navíc se každý ostrov bál poskytnou jí útočiště. Skythinos z Teu parafrázoval nějaké ztracené Hérakleitovo téma v básni (fragment 1 West):<br /> |
| + | :::... tím se Diu podobá<br /> | ||
| + | :::krásný Apollón, že lyrou začátek i konec dá<br /> | ||
| + | :::všemu, za tepátko má on Slunce jasný paprsek. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| Řádka 25: | Řádka 47: | ||
[[File:Kylix Dionysus on a ship between dolphins 530 BC, Staatliche Antikensammlungen Munich 120639.jpg|thumb|right|[[commons: File: Kylix Dionysus on a ship between dolphins 530 BC, Staatliche Antikensammlungen Munich 120639.jpg|Dionýsos na lodi. Vulci, 540-530 př. n. l. Staatliche Antikensammlungen München.]] ]] | [[File:Kylix Dionysus on a ship between dolphins 530 BC, Staatliche Antikensammlungen Munich 120639.jpg|thumb|right|[[commons: File: Kylix Dionysus on a ship between dolphins 530 BC, Staatliche Antikensammlungen Munich 120639.jpg|Dionýsos na lodi. Vulci, 540-530 př. n. l. Staatliche Antikensammlungen München.]] ]] | ||
| − | Dionýsos | + | '''Dionýsos''' |
| + | |||
| + | Dionýsos je „bůh přicházející“, znenadání přicházející. Umožňuje metamorfózu, nárokuje obětování sebe, ''sparagmos''. Spolu s Hádem je silou růstu. Řekové si občas podle něj představovali židovského Boha. | ||
| + | |||
| + | Jeho matka, princezna Semelé, byla zpopelněna bleskem v okamžiku jeho početí, takže jej pak donášel Zeus, opatroval Hermés a vychovával věčně opilý Silénos. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Aktuální verze z 20. 12. 2018, 23:16
Zeus
Zeus je mezi řeckými bohy hlavní postavou, navíc je to bůh velice plodný, v tom jej předčí snad jenom Ókeanos. Diův déšť oplodňuje zemi. V přírodě se Zeus manifestuje hlavně v počasí. Vedle biologické metafory oplodňování přitom přijde na řadu i metafora technomorfní: Pomocí svého bleskometu se rád strefuje do svých milovaných dubů. (Škoda, že žádný záhadolog nevymyslel o tom bleskometu něco důvtipného.)
Hermés
Hermés je šibal a filuta, ale taky síla nečekaných proměn přírody. S mnoha přirozenostmi provádí nejrůznější kejkle, od krádeží přes metamorfózy a čarování po vynálezy. Navíc dokáže proměňovat kontextové zařazení dějů, čímž přelstí i samotného Apollóna, znalce veškerého Osudu.
Hermés je specialista na neřešitelné situace, ze všech ostatních může jeho přítomnost ty neřešitelné naopak udělat.
Narodil se na velice dobře utajeném místě vysoko v horách odlehlé Arkádie „staré jako Luna, kde potkáš spíš vlky a kozy než lidi.“ V Kyllénské jeskyni. Jako první prý rozdělal na zemi oheň, a to „klůckem“.
Jedním z jeho četných fíglů v dějinách filosofie je, že podstrojil Corpus hermeticum, s jehož datací pak měli hermetici ujímání. (Jsou to řecké texty z 2. až 3. století, ale mají formu dialogu mezi egyptským Hermem Trismégistem a jeho synem, navíc využívají některých Platónových hříček k tomu, aby se mohly považovat za Platónův pramen.)
Apollón
V Řecku se Apollón narodil na maličkém ostrově Délu, který je od střední doby bronzové posvátným centrem Kyklad. V Řecku a především v Lykii (ve svatyni Létóón) je považován přímo za dvojče Artemidy, jsou to „Krásné děti“ bohyně Létó. Poutě na Délos k oslavě Apollónova narození se staly předlohou filosofického konceptu teorie. Jeho matka Létó neměla porod nijak snadný, protože ji pronásledovala běsnivě žárlící Héra, také prostřednictvím draka nebo hada a morových ran, navíc se každý ostrov bál poskytnou jí útočiště. Skythinos z Teu parafrázoval nějaké ztracené Hérakleitovo téma v básni (fragment 1 West):
- ... tím se Diu podobá
- krásný Apollón, že lyrou začátek i konec dá
- všemu, za tepátko má on Slunce jasný paprsek.
- ... tím se Diu podobá
Dionýsos
Dionýsos je „bůh přicházející“, znenadání přicházející. Umožňuje metamorfózu, nárokuje obětování sebe, sparagmos. Spolu s Hádem je silou růstu. Řekové si občas podle něj představovali židovského Boha.
Jeho matka, princezna Semelé, byla zpopelněna bleskem v okamžiku jeho početí, takže jej pak donášel Zeus, opatroval Hermés a vychovával věčně opilý Silénos.
Dál na: Svatý František
Zpátky na Vánoční seminář
