Útěcha pro život v antropocénu: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „aaa <br clear=all> <br /> <br /> Dál na bbb Zpátky na hlavní stránku“) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | '''Kde vzít útěchu pro život v antropocénu?''' | |
| + | |||
| + | Zdeněk Kratochvíl (pro Ekologické dny Olomouc 2018) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | [[File:Cycladic Head of a man, marble, Amorgos 2800–2300 BC, Ashmolean M, AE 147, 142363.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cycladic Head of a man, marble, Amorgos 2800–2300 BC, Ashmolean M, AE 147, 142363.jpg|Hlava muže z Amorgu, torzo figury vysoké původně asi 45 cm. Mramor, 2800-2300 před n. l. ''Ashmolean Museum'', Oxford, AE 147.]] ]] | ||
| + | |||
| + | 1. Poučení z menších předělů: | ||
| + | |||
| + | 1.1. Archaické a klasické (myšlení, výtvarné zpodobování...). | ||
| + | |||
| + | 1.2. Doba bronzová a doba železná (proměna pojetí poctivosti, zrod intelektuála v typu Odyssea). | ||
| + | |||
| + | |||
| + | 2. Plně srovnatelnou změnou by však byl až přechod od pleistocénu k holocénu. Není to megalomanská představa? Třeba to nebude s antropocénem tak horké? Bohužel na tom aspoň něco je, jak pokud jde o stopu homo insipiens paranoicus v geologii planety, tak v ohledu růstu hladiny fekálií ve společnosti. („Děti, pojďte se podívat, blbost kvete.“ Jenže pak: „Tak už to v přírodě chodí, blbost odkvete a přinese plody.“) Agresivní tvor vybavený technologií, jejíž princip netuší, je nebezpečný nejen na webu. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | 3. Analogie uvnitř klasické doby: Obrat k věcem lidským (sofisté, Sókratés) s fatálními následky. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | 4. Proti proudu: Naděje v přirozenost. | ||
| + | |||
| + | 4.1. V naše vlastní přirozenosti, které se dokážou vzpouzet (totalitním ideologiím, americkému snu, Českému snu...). | ||
| + | |||
| + | 4.2. V horším případě naděje v přirozenost planety, která nemusí strpět všechno. | ||
| + | |||
| + | 4.3. V krajním případě v přirozenost kosmu, v jehož řádu jsou naše peripetie naštěstí tuze marginální. Význam tyrana, oligarchy i miliardového davu je v rámci kosmu limitně blízký nule, i když se mocně zviditelňuje. | ||
| + | |||
| + | 4.4. Nebo optimističtěji: Chvilka vnímání skutečnosti v lese nebo laboratoři je neskonale významnější – a den bez lží, nenávisti a strachu je milejší než celá epocha mocnářství. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | 5. Nový optimismus mi dala jedna divadelní upoutávka: „Konec světa nebude, něco se posralo.“ | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
<br /> | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | Dál na [[ | + | Dál na [[aaa]] |
Zpátky na [[Hlavní strana|hlavní stránku]] | Zpátky na [[Hlavní strana|hlavní stránku]] | ||
Verze z 16. 4. 2018, 11:59
Kde vzít útěchu pro život v antropocénu?
Zdeněk Kratochvíl (pro Ekologické dny Olomouc 2018)
1. Poučení z menších předělů:
1.1. Archaické a klasické (myšlení, výtvarné zpodobování...).
1.2. Doba bronzová a doba železná (proměna pojetí poctivosti, zrod intelektuála v typu Odyssea).
2. Plně srovnatelnou změnou by však byl až přechod od pleistocénu k holocénu. Není to megalomanská představa? Třeba to nebude s antropocénem tak horké? Bohužel na tom aspoň něco je, jak pokud jde o stopu homo insipiens paranoicus v geologii planety, tak v ohledu růstu hladiny fekálií ve společnosti. („Děti, pojďte se podívat, blbost kvete.“ Jenže pak: „Tak už to v přírodě chodí, blbost odkvete a přinese plody.“) Agresivní tvor vybavený technologií, jejíž princip netuší, je nebezpečný nejen na webu.
3. Analogie uvnitř klasické doby: Obrat k věcem lidským (sofisté, Sókratés) s fatálními následky.
4. Proti proudu: Naděje v přirozenost.
4.1. V naše vlastní přirozenosti, které se dokážou vzpouzet (totalitním ideologiím, americkému snu, Českému snu...).
4.2. V horším případě naděje v přirozenost planety, která nemusí strpět všechno.
4.3. V krajním případě v přirozenost kosmu, v jehož řádu jsou naše peripetie naštěstí tuze marginální. Význam tyrana, oligarchy i miliardového davu je v rámci kosmu limitně blízký nule, i když se mocně zviditelňuje.
4.4. Nebo optimističtěji: Chvilka vnímání skutečnosti v lese nebo laboratoři je neskonale významnější – a den bez lží, nenávisti a strachu je milejší než celá epocha mocnářství.
5. Nový optimismus mi dala jedna divadelní upoutávka: „Konec světa nebude, něco se posralo.“
Dál na aaa
Zpátky na hlavní stránku
