Z Mélu doby bonzové: Porovnání verzí

Verze z 5. 3. 2018, 11:37

Drobná terakota zvířete, možná prase. Kykladská raná doba bronzová, kultura Keros-Syros, 2700-2200 před n. l. Prý z z ostrova Mélos. Britské muzeum, GR 1929.11-12.1.

Vícenásobná pyxis (nebo kernos?), provedená z kamene, z mastku. Pochází z kykladského ostrova Mélu, z rané doby bronzové (EC II), kolem roku 2500 př. n. l. Tvoří ji 7 spojených válcových nádob kolem jakéhosi „dvorku“. Před ním je asi znak kultovního místa, stěny jsou zdobené spirálami. Staatliche Antikensammlungen München.

Vícenásobná pyxis (nebo kernos?), z mastku. Z Mélu, kolem roku 2500 př. n. l. V průčelí je asi znak kultovního místa. Staatliche Antikensammlungen München.

Keramické mnohočetné kerny z Mélu, patrně mélská specialita. Kykladská raná doba bronzová, EC III, 2300 – 2100 př. n. l. Ashmolean Museum v Oxfordu, AN 1926.677, AN 1971.157.

Džbán se svislou hubičkou ve tvaru listu. Tmavý lesklý povrch vázy je zdoben reliéfními žebry. Kykladská keramika z Mélu, Fylakopi I. Závěr rané doby bronzové, EC III, 2300 – 2000 př. n. l. Britské muzeum, GR 1842.7-28.821 BM Cat Vases A331.

Nádoba „kachního“ tvaru (askos). Kykladská keramika z Mélu, Fylakopi I. Závěr rané doby bronzové, EC III, 2300 – 2000 př. n. l. Britské muzeum, GR 1865.12-14.39 BM Cat Vases A330.

Keramická miska z Mélu. Kykladská raná nebo střední doba bronzová, EC III / MC, 2200 – 1700 př. n. l. Ashmolean Museum v Oxfordu, AE 544.

Keramická miska z Mélu. Kykladská raná nebo střední doba bronzová, EC III / MC, 2200 – 1700 př. n. l. Ashmolean Museum v Oxfordu, AE 552.

Geometricky zdobená nádobka s víčkem, keramika z ostrova Mélu, Fylakopi I(?), raný bronz? EC III, 2300 až 2200 před n. l. (?) - Nebo spíše pozdější, tedy střední až pozdní doba bronzová, MC/LC ? Národní archeologické muzeum v Athénách.

Keramická mísa z Fylakopi na Mélu. 1800 – 1600 př. n. l. Ashmolean Museum v Oxfordu, AE 536.

Ze starokykladských věcí stojí za zmínku keramické rhyton prasátka (pokud to ovšem není medvěd). Naprosto unikátní je předmět vyřezaný z měkkého ozdobného kamene, ze steatitu (ušlechtilá forma mastku), který zpodobňuje nějakou sýpku nebo svatyni, což se v tak staré době nemusí vylučovat. Uprostřed spojených spirál dekorace je zobrazeno také zdobné průčelí, takže můžeme získat představu o předminojské starokykladské architektuře.

Větší počet artefaktů máme z přechodové kykladsko minojské epochy závěru rané doby bronzové.
Mélskou specialitou jsou velké mnohočetné obětní nádoby (kerny), provedené z keramiky a malované geometrizujícím dekorem. Na jistém britském zámku prý jeden z nich sloužil k aranžování květin ještě v nové době!
Další specialitou jsou „listové džbány“, nazývané podle tvaru ústí a „kachní vázy“ (askoi), nazývané podle celkového tvaru.

Jinou specialitou jsou „mélské misky“, které se v této době začínají objevovat a pokračují pak i později, v ještě elegantnějším tvaru.

Na Mélu se však samozřejmě dělaly i typy keramiky obvyklé také jinde, například zdobené pyxidy.

Minojskou keramiku z Mélu střední doby bronzové reprezentují tzv. „mísy na ovoce“.

Ze závěrečné etapy mínójské vrstvy pocházejí umělecká díla, která dobře ilustrují vysokou kulturu i vazbu na Krétu: Rybář z Mélu a freska létajících ryb. Vystavují se v Národním archeologickém muzeu v Athénách a ukážeme si je podrobněji.

Vystavují se však také další fresky z Mélu této epochy, slonovinové řezby a tabulky lineárního písma A z Fylakopi, ale nemám jejich fotky.

Achájské umění Mélu konce pozdní doby bronzové zůstalo z největší části v Archeologickém muzeu na Mélu.

Soubor fotek je v oddílu alba.

 Souvisle číst: Rybář z Mélu nebo rovnou Z Mélu doby řecké antiky

 Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY