Pokladnice Sifnijských v Delfách: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět)
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[File:Treasury of the Sifnians in Delphi, 525 BC, Dlfi401.jpg|thumb|256 px|left|Torzo pokladnice Sifnijských v Delfách]]
+
[[File:Treasury of the Sifnians in Delphi, 525 BC, Dlfi401.jpg|thumb|left|[[commons: File:Treasury of the Sifnians in Delphi, 525 BC, Dlfi401.jpg|Torzo pokladnice Sifnijských v Delfách]]]]
[[File:Treasury of the Siphnians by Hansen.JPG|thumb|256 px|right|Nákres rekonstrukce stavby]]
+
 
[[File:Kore as caryatid from Treasury of Siphnians, marble, 525 BC, AM Delphi, Dlfm429bw.jpg|thumb|256 px|left|Koré jako karytida]]
+
[[File:Treasury of the Siphnians by Hansen.JPG|thumb|right|[[commons: File:Treasury of the Siphnians by Hansen.JPG|Nákres rekonstrukce stavby]]]]
[[File:017MAD Head.jpg|thumb|256 px|right|Torzo druhé koré - karyatidy]]
+
 
[[File:Apollo struggling with Heracles on tripod, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm456.jpg|thumb|256 px|left|Pediment budovy pokladnice: Héraklés se pere s Apollónem o trojnožku]]
+
[[File:Kore as caryatid from Treasury of Siphnians, marble, 525 BC, AM Delphi, Dlfm429bw.jpg|thumb|left|[[commons: File:Kore as caryatid from Treasury of Siphnians, marble, 525 BC, AM Delphi, Dlfm429bw.jpg|Koré jako karytida]]]]
[[File:Assembly of gods, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm433.jpg|thumb|256 px|right|Shromáždění bohů]]
+
 
[[File:Trojan War, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm457.jpg|thumb|256 px|left|Scéna z trojské války]]
+
[[File:017MAD Head.jpg|thumb|right|[[commons: File:017MAD Head.jpg|Torzo druhé koré - karyatidy]]]]
[[File:GR-delphi-tempelfries.jpg|thumb|256 px|right|Gigantomachie]]
+
 
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén.
+
[[File:Apollo struggling with Heracles on tripod, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm456.jpg|thumb|left|[[commons: File:Apollo struggling with Heracles on tripod, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm456.jpg|Pediment budovy pokladnice: Héraklés se pere s Apollónem o trojnožku]]]]
 +
 
 +
[[File:Assembly of gods, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm433.jpg|thumb|right|[[commons: File:Assembly of gods, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm433.jpg|Shromáždění bohů]]]]
 +
 
 +
[[File:Trojan War, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm457.jpg|thumb|left|[[commons: File:Trojan War, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm457.jpg|Scéna z trojské války]]]]
 +
 
 +
[[File:GR-delphi-tempelfries.jpg|thumb|right|[[commons: File:GR-delphi-tempelfries.jpg|Gigantomachie]]]]
 +
 
 +
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, v důsledku hegemonie Athén.  
  
 
Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (''Cesta po Řecku'' X, 11, 2):
 
Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (''Cesta po Řecku'' X, 11, 2):
Řádka 13: Řádka 21:
 
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“
 
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“
 
<br />
 
<br />
<br />
+
 
  
 
====Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět ====
 
====Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět ====
Řádka 21: Řádka 29:
 
Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí.
 
Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí.
  
Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu). Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem. Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války.
+
Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu).<br />
 +
Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem.<br />
 +
Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války.
  
 
Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv.
 
Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv.
  
 
Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga.
 
Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga.
 
Víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Treasury_of_the_Sifnians_in_Delphi]]
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
  
 +
Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Treasury_of_the_Sifnians_in_Delphi albu].
 +
<br clear=all>
 +
 +
  Souvisle číst: [[MÉLOS (Milos)|'''MÉLOS (Milos)''']]
 +
 +
  Zpátky na obsah kapitoly [[SIFNOS]]
 +
 +
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  Pokračovat v souvislém čtení: [[MÉLOS (Milos)]]
 
  
Zpátky: [[SIFNOS]]
+
[[Kategorie:Pausaniás]]
 +
[[Kategorie:Pausaniás, Cesta po Řecku]]
 +
[[Kategorie:Pokladnice Sifnijských v Delfách]]

Aktuální verze z 28. 2. 2018, 19:42

Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, v důsledku hegemonie Athén.

Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (Cesta po Řecku X, 11, 2):

„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“


Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět

Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Stojí po levé straně posvátné cesty, skoro hned pod slavnou pokladnicí Athéňanů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice Sifnijských sňaty, vystavuje Archeologické muzeum v Delfách.

Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí.

Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu).
Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem.
Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války.

Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv.

Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga.

Víc fotek je v albu.

 Souvisle číst: MÉLOS (Milos)
 Zpátky na obsah kapitoly SIFNOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY