Pokladnice Sifnijských v Delfách: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
−
  Stránka je ve výstavbě
+
[[File:Treasury of the Sifnians in Delphi, 525 BC, Dlfi401.jpg|thumb|left|[[commons: File:Treasury of the Sifnians in Delphi, 525 BC, Dlfi401.jpg|Torzo pokladnice Sifnijských v Delfách]]]]
  
 +
[[File:Treasury of the Siphnians by Hansen.JPG|thumb|right|[[commons: File:Treasury of the Siphnians by Hansen.JPG|Nákres rekonstrukce stavby]]]]
  
−
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén.
+
[[File:Kore as caryatid from Treasury of Siphnians, marble, 525 BC, AM Delphi, Dlfm429bw.jpg|thumb|left|[[commons: File:Kore as caryatid from Treasury of Siphnians, marble, 525 BC, AM Delphi, Dlfm429bw.jpg|Koré jako karytida]]]]
  
−
Když Pausaniás ve 2. století n. l. popisuje onu pokladnici, vypráví tuto pověst (''Cesta po Řecku'' X, 11, 2):
+
[[File:017MAD Head.jpg|thumb|right|[[commons: File:017MAD Head.jpg|Torzo druhé koré - karyatidy]]]]
 +
 
 +
[[File:Apollo struggling with Heracles on tripod, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm456.jpg|thumb|left|[[commons: File:Apollo struggling with Heracles on tripod, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm456.jpg|Pediment budovy pokladnice: Héraklés se pere s Apollónem o trojnožku]]]]
 +
 
 +
[[File:Assembly of gods, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm433.jpg|thumb|right|[[commons: File:Assembly of gods, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm433.jpg|Shromáždění bohů]]]]
 +
 
 +
[[File:Trojan War, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm457.jpg|thumb|left|[[commons: File:Trojan War, Treasury of Siphnians, 525 BC, AM Delphi, Dlfm457.jpg|Scéna z trojské války]]]]
 +
 
 +
[[File:GR-delphi-tempelfries.jpg|thumb|right|[[commons: File:GR-delphi-tempelfries.jpg|Gigantomachie]]]]
 +
 
 +
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, v důsledku hegemonie Athén.
 +
 
 +
Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (''Cesta po Řecku'' X, 11, 2):
  
 
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“
 
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“
 +
<br />
 +
 +
 +
====Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět ====
 +
 +
Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Stojí po levé straně posvátné cesty, skoro hned pod slavnou pokladnicí Athéňanů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice Sifnijských sňaty, vystavuje Archeologické muzeum v Delfách.
 +
 +
Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí.
 +
 +
Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu).<br />
 +
Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem.<br />
 +
Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války.
 +
 +
Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv.
 +
 +
Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga.
 +
<br />
 +
<br />
 +
 +
Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Treasury_of_the_Sifnians_in_Delphi albu].
 +
<br clear=all>
 +
 +
  Souvisle číst: [[MÉLOS (Milos)|'''MÉLOS (Milos)''']]
 +
 +
  Zpátky na obsah kapitoly [[SIFNOS]]
  
−
Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice sňaty, vystavuje [[Archeologické muzeum v Delfách]]: Shromáždění bohů, Gigantomachie a leccos jiného. Ale také dvě torza soch dívek, tedy koré v roli karyatid, což se v archaické době ještě moc nevidí. Víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Treasury_of_the_Sifnians_in_Delphi]]
+
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
−
  Pokračovat v souvislém čtení: [[MÉLOS (Milos)]]
 
  
−
Zpátky: [[SIFNOS]]
+
[[Kategorie:Pausaniás]]
 +
[[Kategorie:Pausaniás, Cesta po Řecku]]
 +
[[Kategorie:Pokladnice Sifnijských v Delfách]]

Aktuální verze z 28. 2. 2018, 19:42

Torzo pokladnice Sifnijských v Delfách
Nákres rekonstrukce stavby
Koré jako karytida
Torzo druhé koré - karyatidy
Pediment budovy pokladnice: Héraklés se pere s Apollónem o trojnožku
Shromáždění bohů
Scéna z trojské války
Gigantomachie

Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, v důsledku hegemonie Athén.

Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (Cesta po Řecku X, 11, 2):

„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“


Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět

Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Stojí po levé straně posvátné cesty, skoro hned pod slavnou pokladnicí Athéňanů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice Sifnijských sňaty, vystavuje Archeologické muzeum v Delfách.

Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí.

Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu).
Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem.
Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války.

Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv.

Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga.

Víc fotek je v albu. 

 Souvisle číst: MÉLOS (Milos)

 Zpátky na obsah kapitoly SIFNOS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
Citováno z „http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Pokladnice_Sifnijských_v_Delfách&oldid=11970“