Co nás čeká na Andru: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
  Stránka ve vývoji
+
[[File:Bacanal de los andrios.jpg|thumb|right|[[commons: File: Bacanal de los andrios.jpg|Adriaen Willaert: Bakchanálie na Andru. Ferrara, 1523-1526.]] ]]
Andros (Άνδρος) je nejsevernější kykladský ostrov, leží poměrně blízko Euboie. Je velký (asi 400 km2), zelený a movitý. Jezdí sem hlavně Athéňáci, ti noblesní z nich tady mají vily. Trvale tu žije asi 10 tisíc lidí. Na Andru je spousta pramenů a hodně zeleně, přinejmenším na kykladské poměry. Slavná je námořnická tradice ostrova, na kterou patrně navazuje jeho bohatství. V antice nebyl nijak zvlášť významný, leda geometrickou keramikou. Ddobou největšího rozkvětu je nejspíš 20. století n. l. Přesto má dnes 5 muzeí, z toho 2 archeologická, k tomu noblesní galerii. Soudě dle starých kultovních míst to je ostrov Dionýsa (to se nějak vědělo i za renesance) a Artemidy, ale taky Apollóna.
 
  
Za poslední 3 nebo možná až 5 tisíciletí se v roli centra ostrova vystřídaly: [[Zagorana Andru|Zagora]], [[Paleopolis na Andr|Paleopolis]], [[Chóra Andru|Chóra]]. Přístav je teď v [[Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp|Gavriu]].
+
[[File:Fountain in Menites, Andros, 090617.jpg|thumb|right|[[commons: File: Fountain in Menites, Andros, 090617.jpg|Pramen v Menites na ostrově Andros.]] ]]
  
Ostrov je z břidlice a je na něm dostatek vody. Je to osvěžující a spíše odpočinkový ostrov, navíc se tady dá dobře [[Voda, zeleň a kostely|chodit po pěkných cestách]] (kdyby tu nebylo tolika hadů). K dispozici je výtečný anglický popis cest na belgickém webu. [[http://www.cycladen.be/AndrosEng.htm]]
+
Andros (Άνδρος) je nejsevernější kykladský ostrov, leží poměrně blízko Euboie. Je velký (asi 400 km<sup>2</sup>), zelený a movitý. Jezdí sem hlavně Athéňáci, ti noblesní z nich tady mají vily. Trvale tu žije asi 10 tisíc lidí. Na Andru je spousta pramenů a hodně zeleně, přinejmenším na kykladské poměry. Slavná je námořnická tradice ostrova, na kterou patrně navazuje jeho bohatství. V antice nebyl nijak zvlášť významný, leda geometrickou keramikou. Dobou největšího rozkvětu je nejspíš 20. století n. l. Přesto má dnes 5 muzeí, z toho 2 archeologická, k tomu noblesní galerie. Soudě dle starých kultovních míst to je ostrov Dionýsa (to se nějak vědělo i za renesance) a Artemidy, ale taky Apollóna.
 +
 
 +
Za poslední 3 nebo možná až 5 tisíciletí se v roli centra ostrova vystřídaly: [[Zagora na Andru|Zagora]], [[Paleopolis na Andru|Paleopolis]], [[Chóra Andru|Chóra]]. Přístav je teď v [[Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp|Gavriu]].
 +
 
 +
Ostrov je z břidlice a je na něm dostatek vody. Je to osvěžující a spíše odpočinkový ostrov, navíc se tady dá dobře chodit po pěkných cestách (kdyby tu nebylo tolik hadů). K dispozici je výtečný anglický popis cest na belgickém webu. [http://www.cycladen.be/AndrosEng.htm]
  
 
Začneme od přístavu, pak si podrobněji všimneme jednotlivých center ostrova od současného po nejstarší, včetně muzeí. Nakonec si přidáme pár dalších pozoruhodností.
 
Začneme od přístavu, pak si podrobněji všimneme jednotlivých center ostrova od současného po nejstarší, včetně muzeí. Nakonec si přidáme pár dalších pozoruhodností.
<br />
+
<br clear=all>
<br />
 
  
 
   Pokračovat v souvislém čtení: [[Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp]]
 
   Pokračovat v souvislém čtení: [[Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp]]
  
[[ANDROS]]
+
  Zpátky na obsah kapitoly [[ANDROS]]
 +
 
 +
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  
 
[[Kategorie:Andros]]
 
[[Kategorie:Andros]]

Aktuální verze z 27. 2. 2018, 17:50

Andros (Άνδρος) je nejsevernější kykladský ostrov, leží poměrně blízko Euboie. Je velký (asi 400 km2), zelený a movitý. Jezdí sem hlavně Athéňáci, ti noblesní z nich tady mají vily. Trvale tu žije asi 10 tisíc lidí. Na Andru je spousta pramenů a hodně zeleně, přinejmenším na kykladské poměry. Slavná je námořnická tradice ostrova, na kterou patrně navazuje jeho bohatství. V antice nebyl nijak zvlášť významný, leda geometrickou keramikou. Dobou největšího rozkvětu je nejspíš 20. století n. l. Přesto má dnes 5 muzeí, z toho 2 archeologická, k tomu noblesní galerie. Soudě dle starých kultovních míst to je ostrov Dionýsa (to se nějak vědělo i za renesance) a Artemidy, ale taky Apollóna.

Za poslední 3 nebo možná až 5 tisíciletí se v roli centra ostrova vystřídaly: Zagora, Paleopolis, Chóra. Přístav je teď v Gavriu.

Ostrov je z břidlice a je na něm dostatek vody. Je to osvěžující a spíše odpočinkový ostrov, navíc se tady dá dobře chodit po pěkných cestách (kdyby tu nebylo tolik hadů). K dispozici je výtečný anglický popis cest na belgickém webu. [1]

Začneme od přístavu, pak si podrobněji všimneme jednotlivých center ostrova od současného po nejstarší, včetně muzeí. Nakonec si přidáme pár dalších pozoruhodností.

 Pokračovat v souvislém čtení: Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp
 Zpátky na obsah kapitoly ANDROS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY