Přijíždíme kalderou: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:Ammoudi Port, Oia, Santorini, 130417.jpg|thumb|left|[[commons: File: Ammoudi Port, Oia, Santorini, 130417.jpg|Přístav Ammoudi na Théře (Santorini) pod městem Oia.]] ]] | |
| − | |||
| − | + | [[File:Inner rim of the caldera, Santorini, 130418.jpg|thumb|right|[[commons: File: Inner rim of the caldera, Santorini, 130418.jpg|Vnitřní okraj kaldery na Santorini, pohled z přijíždějící lodi. Nahoře je Oia.]] ]] | |
| − | Pak už loď vpluje do zvláštní okrouhlé laguny (spíše eliptické, 11 km od severu k jihu a 7 km od východu k západu, hluboké prý 600 m), která vznikla tak, že moře zaplavilo obří sopečný kráter. To se stalo už v geologicky dávné době, jenže pak se sopka periodicky vynořovala a znovu bouchala. Ještě po nejméně 36 stoletích od poslední veliké exploze má voda pořád zvláštní temnou barvu, obsahuje sulfidy nebo sírany železa. Nebo to jsou spíše už známky nového cyklu sopky? Proplouváme sopkou a krajina je natolik zvláštní, že na většině lodí se v okamžiku vjezdu do kaldery promíjí jinak přísný zákaz vstupu do služebního prostoru na přídi horní paluby! Cestující se na ni nahrnou, zírají a fotografují. Na západě ční do výšky několika set metrů skoro kolmá stěna kráteru, tvořená různobarevnými pruhy hornin, převážně černými a rudými, nahoře jakoby pocukrovaná bílými domečky měst na hraně kaldery. Nejprve Oia úplně na severu hlavního ostrova, pak Imerovigli. Celek vypadá jako vjezd do pekla, nahoře natřeného na ráj. V záři | + | [[File:Imerovigli Santorin 01.jpg|thumb|left|[[commons: File: Imerovigli Santorin 01.jpg|Míjíme Imerovigli.]] ]] |
| + | |||
| + | [[File:Skala Port, old harbour of Thira (Santorini), 130437.jpg|thumb|right|[[commons: File: Skala Port, old harbour of Thira (Santorini), 130437.jpg|Skala, starý přístav na Théře (Santorini) v zálivu Mesa Gialos. Nahoře je hlavní město ostrova (Théra, Fira, Santorini).]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Nea Kameni, 060793.jpg|thumb|right|[[commons: File: Nea Kameni, 060793.jpg|Nea Kameni z lodi.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Athinios Port, Santorini, 130438.jpg|thumb|right|[[commons: File: Athinios Port, Santorini, 130438.jpg|Přistav Athinios na Théře (Santorini).]] ]] | ||
| + | |||
| + | Théra je vlastně souostroví. Velkou sopečnou kalderu obklopuje z jedné strany oblouk ostrova Théra (Théra ''sensu stricto''), z druhé menší ostrov Therasia. Uprostřed kaldery je několik zánovních sopečným ostrůvků. V širším okolí jsou ještě další drobné ostrůvky, stojí za to zmínit aspoň Christiani. | ||
| + | |||
| + | Když připlouváme menší lodí od Íu nebo od Naxu, tedy ze severu, přistaneme nejprve na menším ostrově Therasia (Θηρασία, Thérasía, Thirasia), má plochu jen 10 km<sup>2</sup>. Velké lodě tam nestaví. | ||
| + | |||
| + | Pak už loď vpluje do zvláštní okrouhlé laguny (spíše eliptické, 11 km od severu k jihu a 7 km od východu k západu, hluboké prý 600 m), která vznikla tak, že moře zaplavilo obří sopečný kráter. To se stalo už v geologicky dávné době, jenže pak se sopka periodicky vynořovala a znovu bouchala. Ještě po nejméně 36 stoletích od poslední veliké exploze má voda pořád zvláštní temnou barvu, obsahuje sulfidy nebo sírany železa. Nebo to jsou spíše už známky nového cyklu sopky? Proplouváme sopkou a krajina je natolik zvláštní, že na většině lodí se v okamžiku vjezdu do kaldery promíjí jinak přísný zákaz vstupu do služebního prostoru na přídi horní paluby! Cestující se na ni nahrnou, zírají a fotografují. Na západě ční do výšky několika set metrů skoro kolmá stěna kráteru, tvořená různobarevnými pruhy hornin, převážně černými a rudými, nahoře jakoby pocukrovaná bílými domečky měst na hraně kaldery. Nejprve Oia úplně na severu hlavního ostrova, pak Imerovigli. Celek vypadá jako vjezd do pekla, nahoře natřeného na ráj. V záři slunce to působí velkolepě, člověk ztrácí měřítko. V noci zase mohutný paprsek majáku pravidelně olizuje bizarní skály, občas se nový kráter postará o drobný ohňostroj. Pak už je před námi hlavní město ostrova (Fira, Santorini), ale napřed míjíme jeho přístav Skala, doprovázený starší osadou Messa Gialos. Tady teď přistávají spíše výletní lodě, včetně velikých. Vede odtud nahoru do města lanovka a taky strmý klikatý chodník, kde v rámci turistické atrakce nosí soumaři turisty nahoru jako živá lanovka. Mineme hlavní město a na pravoboku se přiblížíme k ostrůvkům, které vznikly až v historické době: Palea Kameni a Nea Kameni, tedy Starý a Nový Spálený ostrov. Ten Starý se vynořil v 1. století před n. l., dokonce na něm už rostou keře. Nový se poprvé vynořil až v novověku a v průběhu 20. století se několikrát proměnil. Jsou tady termální prameny a sirné vývěry, uprostřed Nea Kameni je menší živý kráter, nicméně živý nepříliš divoce, protože k němu vede chodníček pro kvanta turistů, které sem vozí výletní lodě z Théry. Je tam i geologická a seismologická stanice. Nechci se rouhat sopkám, ale z paluby ferry to vypadá spíš jako místy doutnající obří skládka koksu a škváry. | ||
Loď konečně zamíří k přístavu pro většinu pravidelných linek, Port Athenaios. Jasně vidíme, že sopka, kterou proplouváme, je živá, jenom zrovna podřimuje. | Loď konečně zamíří k přístavu pro většinu pravidelných linek, Port Athenaios. Jasně vidíme, že sopka, kterou proplouváme, je živá, jenom zrovna podřimuje. | ||
| − | Loď se pak stočí k přístavu, kde to ovšem nebude mít jednoduché, protože je postavený na terase útesu. Do velice nedávné doby tady nebylo možné řádně zakotvit, jenom přivázat. (Snad už je pryč doba, kdy při větrném počasí byli cestující na lodi uklidňovaní hlášením, že v případě příliš velkých vln loď sice nepřistane, ale budou vyloděni v gumových člunech.) Snadné to nebude ani pro cestující, protože většina z těch, kteří nejsou VIP, se nevejde do přistavených autobusů, které se zase nemůžou vejít do přístavu, ba ani na velké serpentiny, kterými silnice stoupá o 300 m výš k planině, na níž kus cesty zpátky stojí hlavní město. Jít nahoru pěšky je nesmysl, nejen kvůli vzdálenosti, ale hlavně kvůli přečuhujícím přívěsům tiráků. Útěchu při čekání na jakoukoli dopravu poskytuje nanejvýš romantický výhled a po hodině i klid v přístavu, tedy dokud nepřijede další loď, třeba na Krétu. | + | Loď se pak stočí k přístavu, kde to ovšem nebude mít jednoduché, protože je postavený na terase útesu. Do velice nedávné doby tady nebylo možné loď řádně zakotvit, jenom přivázat. (Snad už je pryč doba, kdy při větrném počasí byli cestující na lodi uklidňovaní hlášením, že v případě příliš velkých vln loď sice nepřistane, ale budou vyloděni v gumových člunech.) Snadné to nebude ani pro cestující, protože většina z těch, kteří nejsou VIP, se nevejde do přistavených autobusů, které se zase nemůžou vejít do přístavu, ba ani na velké serpentiny, kterými silnice stoupá o 300 m výš k planině, na níž kus cesty zpátky stojí hlavní město. Jít nahoru pěšky je nesmysl, nejen kvůli vzdálenosti, ale hlavně kvůli přečuhujícím přívěsům tiráků. Útěchu při čekání na jakoukoli dopravu poskytuje nanejvýš romantický výhled a po hodině i klid v přístavu, tedy dokud nepřijede další loď, třeba na Krétu. |
| + | |||
| + | Fotky z průjezdu kalderou jsou v oddílu [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Santorini#We_arrive_across_caldera alba]. | ||
| − | Fotky z | + | Fotky z jádra sopky, z ostrůvků v kaldeře, jsou v dalším oddíle [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Santorini#Palea_and_Nea_Kameni alba], i když jsem se na nich (naštěstí) nevylodil. |
| + | <br clear=all> | ||
| − | + | Pokračovat v souvislém čtení: [[Zač je toho loket na sopce]] | |
| − | + | Zpátky na obsah kapitoly [[THÉRA (Santorini)]] | |
| − | [[ | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
Aktuální verze z 23. 2. 2018, 09:14
,_130437.jpg)
Théra je vlastně souostroví. Velkou sopečnou kalderu obklopuje z jedné strany oblouk ostrova Théra (Théra sensu stricto), z druhé menší ostrov Therasia. Uprostřed kaldery je několik zánovních sopečným ostrůvků. V širším okolí jsou ještě další drobné ostrůvky, stojí za to zmínit aspoň Christiani.
Když připlouváme menší lodí od Íu nebo od Naxu, tedy ze severu, přistaneme nejprve na menším ostrově Therasia (Θηρασία, Thérasía, Thirasia), má plochu jen 10 km2. Velké lodě tam nestaví.
Pak už loď vpluje do zvláštní okrouhlé laguny (spíše eliptické, 11 km od severu k jihu a 7 km od východu k západu, hluboké prý 600 m), která vznikla tak, že moře zaplavilo obří sopečný kráter. To se stalo už v geologicky dávné době, jenže pak se sopka periodicky vynořovala a znovu bouchala. Ještě po nejméně 36 stoletích od poslední veliké exploze má voda pořád zvláštní temnou barvu, obsahuje sulfidy nebo sírany železa. Nebo to jsou spíše už známky nového cyklu sopky? Proplouváme sopkou a krajina je natolik zvláštní, že na většině lodí se v okamžiku vjezdu do kaldery promíjí jinak přísný zákaz vstupu do služebního prostoru na přídi horní paluby! Cestující se na ni nahrnou, zírají a fotografují. Na západě ční do výšky několika set metrů skoro kolmá stěna kráteru, tvořená různobarevnými pruhy hornin, převážně černými a rudými, nahoře jakoby pocukrovaná bílými domečky měst na hraně kaldery. Nejprve Oia úplně na severu hlavního ostrova, pak Imerovigli. Celek vypadá jako vjezd do pekla, nahoře natřeného na ráj. V záři slunce to působí velkolepě, člověk ztrácí měřítko. V noci zase mohutný paprsek majáku pravidelně olizuje bizarní skály, občas se nový kráter postará o drobný ohňostroj. Pak už je před námi hlavní město ostrova (Fira, Santorini), ale napřed míjíme jeho přístav Skala, doprovázený starší osadou Messa Gialos. Tady teď přistávají spíše výletní lodě, včetně velikých. Vede odtud nahoru do města lanovka a taky strmý klikatý chodník, kde v rámci turistické atrakce nosí soumaři turisty nahoru jako živá lanovka. Mineme hlavní město a na pravoboku se přiblížíme k ostrůvkům, které vznikly až v historické době: Palea Kameni a Nea Kameni, tedy Starý a Nový Spálený ostrov. Ten Starý se vynořil v 1. století před n. l., dokonce na něm už rostou keře. Nový se poprvé vynořil až v novověku a v průběhu 20. století se několikrát proměnil. Jsou tady termální prameny a sirné vývěry, uprostřed Nea Kameni je menší živý kráter, nicméně živý nepříliš divoce, protože k němu vede chodníček pro kvanta turistů, které sem vozí výletní lodě z Théry. Je tam i geologická a seismologická stanice. Nechci se rouhat sopkám, ale z paluby ferry to vypadá spíš jako místy doutnající obří skládka koksu a škváry.
Loď konečně zamíří k přístavu pro většinu pravidelných linek, Port Athenaios. Jasně vidíme, že sopka, kterou proplouváme, je živá, jenom zrovna podřimuje.
Loď se pak stočí k přístavu, kde to ovšem nebude mít jednoduché, protože je postavený na terase útesu. Do velice nedávné doby tady nebylo možné loď řádně zakotvit, jenom přivázat. (Snad už je pryč doba, kdy při větrném počasí byli cestující na lodi uklidňovaní hlášením, že v případě příliš velkých vln loď sice nepřistane, ale budou vyloděni v gumových člunech.) Snadné to nebude ani pro cestující, protože většina z těch, kteří nejsou VIP, se nevejde do přistavených autobusů, které se zase nemůžou vejít do přístavu, ba ani na velké serpentiny, kterými silnice stoupá o 300 m výš k planině, na níž kus cesty zpátky stojí hlavní město. Jít nahoru pěšky je nesmysl, nejen kvůli vzdálenosti, ale hlavně kvůli přečuhujícím přívěsům tiráků. Útěchu při čekání na jakoukoli dopravu poskytuje nanejvýš romantický výhled a po hodině i klid v přístavu, tedy dokud nepřijede další loď, třeba na Krétu.
Fotky z průjezdu kalderou jsou v oddílu alba.
Fotky z jádra sopky, z ostrůvků v kaldeře, jsou v dalším oddíle alba, i když jsem se na nich (naštěstí) nevylodil.
Pokračovat v souvislém čtení: Zač je toho loket na sopce
Zpátky na obsah kapitoly THÉRA (Santorini)
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
,_130437.jpg){kind=link}
