Homérův hrob: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:Tomb of Homer 13M980.jpg|thumb|left|[[commons: File: Tomb of Homer 13M980.jpg|Cesta k Homérově hrobce, tedy napřed k odpočívadlu, lemovaná citáty antických textů. Íos, Kyklady.]] ]] | |
| + | |||
| + | [[File:Tomb of Homer 130403.jpg|thumb|right|[[commons: File: Tomb of Homer 130403.jpg|Homérova hrobka od odpočívadla]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Tomb of Homer 130394.jpg|thumb|left|[[commons: File: Tomb of Homer 130394.jpg|Pohled na Homérovu hrobku od moře.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Tomb of Homer 130383.jpg|thumb|right|[[commons: File: Tomb of Homer 130383.jpg|Vchod do hrobky.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Tomb of Homer 130384.jpg|thumb|right|[[commons: File: Tomb of Homer 130384.jpg|Poškození uvnitř hrobky.]] ]] | ||
Už jsme si říkali o tradici, podle které se na ostrově Íos nachází Homérův hrob. Větší zbytky mohyly najdeme úplně na severu ostrova, místo je upravené a přístupné, včetně nedalekého parkoviště. Vedle této mohyly je prý i hrob Homérovy matky. Toto podání je už antické, v 2. století n. l. o něm ve svém cestopisu referuje Pausaniás. Když se ve své ''Cestě po Řecku'' zabývá Delfami (X, 24, 2), popisuje mezi památkami kolem Apollónova chrámu také nápis na podstavci Homérovy sochy, který se týká ostrova Íu. Text nápisu v Delfách zní: „...ostrov Íos je matčina vlast, ta jednou tě přijme, až budeš mrtev spát...“ Pausaniás tento nápis komentuje:<br /> | Už jsme si říkali o tradici, podle které se na ostrově Íos nachází Homérův hrob. Větší zbytky mohyly najdeme úplně na severu ostrova, místo je upravené a přístupné, včetně nedalekého parkoviště. Vedle této mohyly je prý i hrob Homérovy matky. Toto podání je už antické, v 2. století n. l. o něm ve svém cestopisu referuje Pausaniás. Když se ve své ''Cestě po Řecku'' zabývá Delfami (X, 24, 2), popisuje mezi památkami kolem Apollónova chrámu také nápis na podstavci Homérovy sochy, který se týká ostrova Íu. Text nápisu v Delfách zní: „...ostrov Íos je matčina vlast, ta jednou tě přijme, až budeš mrtev spát...“ Pausaniás tento nápis komentuje:<br /> | ||
Aktuální verze z 22. 2. 2018, 23:52
Už jsme si říkali o tradici, podle které se na ostrově Íos nachází Homérův hrob. Větší zbytky mohyly najdeme úplně na severu ostrova, místo je upravené a přístupné, včetně nedalekého parkoviště. Vedle této mohyly je prý i hrob Homérovy matky. Toto podání je už antické, v 2. století n. l. o něm ve svém cestopisu referuje Pausaniás. Když se ve své Cestě po Řecku zabývá Delfami (X, 24, 2), popisuje mezi památkami kolem Apollónova chrámu také nápis na podstavci Homérovy sochy, který se týká ostrova Íu. Text nápisu v Delfách zní: „...ostrov Íos je matčina vlast, ta jednou tě přijme, až budeš mrtev spát...“ Pausaniás tento nápis komentuje:
„Obyvatelé Íu ukazují na svém ostrově Homérovu mohylu, z druhé strany pak památník Klymény, domnělé Homérovy matky.“
Samozřejmě, že podobné nároky si dělá především Smyrna a Pausaniás sám hned píše také o podobné legendě na Kypru. Místem Homérova působení byla nejspíš maloasijská (iónská) Smyrna nebo její okolí, avšak tradice o původu jeho matky odjinud i o jeho smrti v domovině matky, je silná. Na Íu ji považovali za naprosto samozřejmou přinejmenším v římské době. Nic víc z toho ovšem nemůžeme uzavírat. Vždyť ani nevíme, v jakém smyslu (a zda vůbec) je Homér individuální postavou, a nakolik je jedním rapsódů, který se stal eponymem celé starší epické tradice. Do této „homérské otázky“ nehodlám zasahovat.
Bylo nutné se na toto dost vzdálené místo nějak dostat. Zavezl nás sem pan domácí. Od parkoviště na konci silnice vede nově dlážděné cesta k hrobce na vršku kopce nad mořem, lemovaná mramorovými deskami s patřičnými citáty z antické literatury, včetně toho z Pausania. Místo je to hodně pěkné. Někde v blízkém okolí bývalo městečko Plakatos a prý tu jsou i stopy achájského osídlení.
Od vchodu do hrobky (možná spíš nově provizorního?) vidíme dovnitř, dokonce tam můžeme vstoupit. Mramorová deska, snad v původním vchodu, je poměrně čerstvě rozbitá a většina fragmentů chybí.
Vandalismus je u řeckých ostrovních památek naštěstí ojedinělý. O původci tohoto poničení jsem na místě slyšel dvě verze, jak se na homérskou epiku sluší. Podle jedné to potloukl rozjívený athénský puberťák, jemuž holka nedala. Podle druhé zase švédský bankovní úředník v hrubě nestřízlivém stavu. Možné je obojí, poškození je tam víc.
Víc fotek je v albu.
Pokračovat v souvislém čtení: Napříč ostrovem k Ag. Theodoti
Zpátky na obsah kapitoly ÍOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
