Starokřesťanský reliéf betlémské scény: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ zkorigováno, vložit fotky Byzantské muzeum v Athénách vystavuje velice zajímavou náhrobní desku s reliéfem, inv. č. BXM 312. Skoro metr velká…“) |
|||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:1024px-Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081079.jpg|thumb|right|512px|[[commons: File:Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081079.jpg|Reliéf betlémské scény, Naxos, kolem roku 400. Byzantské muzeum v Athénách.]] ]] | |
| − | Byzantské | + | [[File:Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081080.jpg|thumb|right|512px|[[commons: File: Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081080.jpg|Jedno z nejstarších zobrazení betlémské scény. Detail mramorového reliéfu z náhrobku v oblasti Sangri na Naxu. Kolem roku 400 n. l. Byzantské museum v Athénách, BXM 312.]] ]] |
| + | |||
| + | Z Naxu pochází také jedno z nejhezčích velice starých zobrazení betlémské scény, tedy Ježíška se zvířaty, jak to pak známe z řady betlémů v pozdějších dobách. Je to reliéf na náhrobní desce, vystavuje jej Byzantské muzeum v Athénách pod inventárním číslem BXM 312. | ||
| + | |||
| + | Skoro metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se celkem jednoznačně datuje do doby kolem roku 400. Byla nalezena někde v Sangri na Naxu, tedy v oblasti se silnou náboženskou tradicí od neolitu do byzantské doby. Vždyť v Gyroulas stávalo pozdně archaické Démétrion, přestavěné pak v raném 6. století na křesťanskou baziliku, a v okolí se v několika byzantských kostelech v různých částech Sangri našly také stavební součásti pocházející z Démétria. | ||
Horní část reliéfu se zachovala jen z malé části, patrně zobrazuje útěk do Egypta, nebo cestu do Betléma. V první publikaci z roku 1890 byl z ní ještě zobrazen větší fragment postavy sv. Josefa, než se nyní vystavuje. | Horní část reliéfu se zachovala jen z malé části, patrně zobrazuje útěk do Egypta, nebo cestu do Betléma. V první publikaci z roku 1890 byl z ní ještě zobrazen větší fragment postavy sv. Josefa, než se nyní vystavuje. | ||
Dolní část je zachovaná dobře. Představuje betlémskou scénu: Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma (nebo nějaký jehličnan) a vinná réva. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu (prý stejného, jaký se používal na sochy v archaické době) se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. Způsob ztvárnění scény je prý součástí trendů křesťanského umění v 4. a 5. století, zatímco kombinace s tématem útěku do Egypta v té době typická není. | Dolní část je zachovaná dobře. Představuje betlémskou scénu: Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma (nebo nějaký jehličnan) a vinná réva. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu (prý stejného, jaký se používal na sochy v archaické době) se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. Způsob ztvárnění scény je prý součástí trendů křesťanského umění v 4. a 5. století, zatímco kombinace s tématem útěku do Egypta v té době typická není. | ||
| + | |||
| + | Není to zvláštní? Vždyť kdybychom o křesťanství nevěděli nic jiného, než že cosi takového v pozdní antice bylo, tak bychom na základě této památky vyložili křesťanský mýtus o božím narození v jeskynním chlévě jako produkt naxijského náboženského synkretismu, který přeznačil starokykladské i řecké motivy, což by ovšem byla naprostá hloupost. Napřed nějaký kykladský bůh, pak Zás (Zeus), nakonec Ježíš. Samozřejmě tomu tak není, i když náboženská chronologie taková je. Onu možnost jsem zmínil jen jako ukázku, jak ošidné mohou být naše úvahy, pokud neznáme dost široké kontexty. V rámci egejských náboženství Ježíš není jediný Syn boží, který se za dramatických okolností rodí v jeskyni a který později tragicky umírá. Je to jenom náhoda, že se ten reliéf našel zrovna tady. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| − | Souvisle číst: [[MALÉ KYKLADY]] | + | Souvisle číst: [[MALÉ KYKLADY|'''MALÉ KYKLADY''']] |
Zpátky na obsah podkapitoly [[Z Naxu mimo Naxos, titul|Z Naxu mimo Naxos]] | Zpátky na obsah podkapitoly [[Z Naxu mimo Naxos, titul|Z Naxu mimo Naxos]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 23: | ||
[[Kategorie:Sangri (Naxos)]] | [[Kategorie:Sangri (Naxos)]] | ||
| + | [[Kategorie:Starokřesťanské památky na Kykladách]] | ||
| + | [[Kategorie:Unikátní umělecká díla]] | ||
Aktuální verze z 17. 2. 2018, 12:13
Z Naxu pochází také jedno z nejhezčích velice starých zobrazení betlémské scény, tedy Ježíška se zvířaty, jak to pak známe z řady betlémů v pozdějších dobách. Je to reliéf na náhrobní desce, vystavuje jej Byzantské muzeum v Athénách pod inventárním číslem BXM 312.
Skoro metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se celkem jednoznačně datuje do doby kolem roku 400. Byla nalezena někde v Sangri na Naxu, tedy v oblasti se silnou náboženskou tradicí od neolitu do byzantské doby. Vždyť v Gyroulas stávalo pozdně archaické Démétrion, přestavěné pak v raném 6. století na křesťanskou baziliku, a v okolí se v několika byzantských kostelech v různých částech Sangri našly také stavební součásti pocházející z Démétria.
Horní část reliéfu se zachovala jen z malé části, patrně zobrazuje útěk do Egypta, nebo cestu do Betléma. V první publikaci z roku 1890 byl z ní ještě zobrazen větší fragment postavy sv. Josefa, než se nyní vystavuje.
Dolní část je zachovaná dobře. Představuje betlémskou scénu: Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma (nebo nějaký jehličnan) a vinná réva. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu (prý stejného, jaký se používal na sochy v archaické době) se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. Způsob ztvárnění scény je prý součástí trendů křesťanského umění v 4. a 5. století, zatímco kombinace s tématem útěku do Egypta v té době typická není.
Není to zvláštní? Vždyť kdybychom o křesťanství nevěděli nic jiného, než že cosi takového v pozdní antice bylo, tak bychom na základě této památky vyložili křesťanský mýtus o božím narození v jeskynním chlévě jako produkt naxijského náboženského synkretismu, který přeznačil starokykladské i řecké motivy, což by ovšem byla naprostá hloupost. Napřed nějaký kykladský bůh, pak Zás (Zeus), nakonec Ježíš. Samozřejmě tomu tak není, i když náboženská chronologie taková je. Onu možnost jsem zmínil jen jako ukázku, jak ošidné mohou být naše úvahy, pokud neznáme dost široké kontexty. V rámci egejských náboženství Ježíš není jediný Syn boží, který se za dramatických okolností rodí v jeskyni a který později tragicky umírá. Je to jenom náhoda, že se ten reliéf našel zrovna tady.
Souvisle číst: MALÉ KYKLADY
Zpátky na obsah podkapitoly Z Naxu mimo Naxos
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
