Korfari ton Amygdalon: Porovnání verzí
(→Mandlové návrší z doby bronzové) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
[[File:Panormos 119586.jpg|thumb|right|[[commons: File: Panormos 119586.jpg|Vyhlídka od zbytků starokykladské městečka směrem na posvátný ostrov Keros.]] ]] | [[File:Panormos 119586.jpg|thumb|right|[[commons: File: Panormos 119586.jpg|Vyhlídka od zbytků starokykladské městečka směrem na posvátný ostrov Keros.]] ]] | ||
| − | [[File:Early Cycladic settlement | + | [[File:Early Cycladic settlement Panormos on Naxos 119585.jpg|thumb|left|[[commons: File: Early Cycladic settlement Panormos on Naxos 119585.jpg|Vyhlídka od zbytků starokykladské městečka směrem na ostrov Pano Koufonisi.]] ]] |
| − | [[File:Early Cycladic settlement Panormos | + | [[File:Early Cycladic settlement Korfari ton Amygdalon Panormos Naxos 119572.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early Cycladic settlement Korfari ton Amygdalon Panormos Naxos 119572.jpg|Roh obranné zdi, asi 2300 před n. l.]] ]] |
| − | [[File:Kato Mili, view towards Spedos and Panormos on Naxos 144183.jpg|thumb|Kato Mili, view towards Spedos and Panormos on Naxos 144183.jpg|[[commons: File: soubor.jpg|Pohled z okolí Kato Mili na ostrově Pano Koufonisi. Vlevo je Spedos, vpravo zcela na kraji snímku Panormos. Starokykladská sídla byla na návrších nad plážemi.]] ]] | + | [[File:Early_Cycladic_settlement_Korfari_ton_Amygdalon_Panormos_Naxos_119570.jpg|thumb|left|[[commons: File: Early_Cycladic_settlement_Korfari_ton_Amygdalon_Panormos_Naxos_119570.jpg|Roh obranné zdi, asi 2300 před n. l.]] ]] |
| + | |||
| + | [[File:Kato Mili, view towards Spedos and Panormos on Naxos 144183.jpg|thumb|right|Kato Mili, view towards Spedos and Panormos on Naxos 144183.jpg|[[commons: File: soubor.jpg|Pohled z okolí Kato Mili na ostrově Pano Koufonisi. Vlevo je Spedos, vpravo zcela na kraji snímku Panormos. Starokykladská sídla byla na návrších nad plážemi.]] ]] | ||
Na poměry dané civilizace to není moc staré sídlo, vzniklo až někdy v 28. století před n. l., takže patří k fázi (skupině, kultuře) zvané Keros-Syros. Někdy koncem 3. tisíciletí (tedy koncem rané doby bronzové, vrstva EC III) bylo dokonce opevněné, a pak upadlo. Obojí asi souvisí s mínójskou invazí z Kréty. Není zcela jasné, zda opevnění stavěli původní obyvatelé a nebylo jim pak nic moc platné, nebo zda tady předřečtí Kréťané chtěli vybudovat opěrný bod, ale pak to vzdali. Možné je prý dokonce obojí. | Na poměry dané civilizace to není moc staré sídlo, vzniklo až někdy v 28. století před n. l., takže patří k fázi (skupině, kultuře) zvané Keros-Syros. Někdy koncem 3. tisíciletí (tedy koncem rané doby bronzové, vrstva EC III) bylo dokonce opevněné, a pak upadlo. Obojí asi souvisí s mínójskou invazí z Kréty. Není zcela jasné, zda opevnění stavěli původní obyvatelé a nebylo jim pak nic moc platné, nebo zda tady předřečtí Kréťané chtěli vybudovat opěrný bod, ale pak to vzdali. Možné je prý dokonce obojí. | ||
| + | <br /> | ||
| + | <br /> | ||
K archeologickému areálu vede od konce silničky nad zálivem Panormos pěkná pěšina. Kousek za vstupem do areálu vidíme původní vstup do městečka. Je tu dost masivní pradávná zeď, po několika prastarých schodech vstupujeme do uličky u ní. Postupně se ukazuje výhled na zbytky městečka. Jeho ulice jsou překvapivě úzké a domy malé. Na horním konci jsou zbytky opevnění a vedle nároží (asi hradby) opravdu rostou malé mandlovníky. Celek působí i přes malé rozměry dost monumentálně. | K archeologickému areálu vede od konce silničky nad zálivem Panormos pěkná pěšina. Kousek za vstupem do areálu vidíme původní vstup do městečka. Je tu dost masivní pradávná zeď, po několika prastarých schodech vstupujeme do uličky u ní. Postupně se ukazuje výhled na zbytky městečka. Jeho ulice jsou překvapivě úzké a domy malé. Na horním konci jsou zbytky opevnění a vedle nároží (asi hradby) opravdu rostou malé mandlovníky. Celek působí i přes malé rozměry dost monumentálně. | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2018, 19:08
Na návrší nedaleko místa zvaného dnes Panormos je vykopané starokykladské sídlo. Návrší se jmenuje poeticky, Mandlové. Jsou tu dobře viditelné zbytky starokykladského městečka, navíc v nádherné krajině, pro tuto civilizaci přímo vzorové. Je to prostě „typický biotop“. Jeho návštěvu popisuje v epické šíři exkurz Jihovýchodní cesta.
Mandlové návrší z doby bronzové
Na poměry dané civilizace to není moc staré sídlo, vzniklo až někdy v 28. století před n. l., takže patří k fázi (skupině, kultuře) zvané Keros-Syros. Někdy koncem 3. tisíciletí (tedy koncem rané doby bronzové, vrstva EC III) bylo dokonce opevněné, a pak upadlo. Obojí asi souvisí s mínójskou invazí z Kréty. Není zcela jasné, zda opevnění stavěli původní obyvatelé a nebylo jim pak nic moc platné, nebo zda tady předřečtí Kréťané chtěli vybudovat opěrný bod, ale pak to vzdali. Možné je prý dokonce obojí.
K archeologickému areálu vede od konce silničky nad zálivem Panormos pěkná pěšina. Kousek za vstupem do areálu vidíme původní vstup do městečka. Je tu dost masivní pradávná zeď, po několika prastarých schodech vstupujeme do uličky u ní. Postupně se ukazuje výhled na zbytky městečka. Jeho ulice jsou překvapivě úzké a domy malé. Na horním konci jsou zbytky opevnění a vedle nároží (asi hradby) opravdu rostou malé mandlovníky. Celek působí i přes malé rozměry dost monumentálně.
Můžeme si taky všimnout, že zatímco odtud dobře vidíme všechny ostrovy malých Kyklad, tak v opačném směru je z dostupných míst vidět okolí městečka, avšak ono samo je zakryté jinými návršími. Je to taková schovávačka s vyhlídkou. V dnešní době ovšem od zbytků města (krom opuštěného mitáta, které asi posloužilo archeologům) nevidíme vůbec žádné jiné stopy lidské přítomnosti na světě! Z jedné strany jsou hory, z druhé moře s ostrovy Malých Kyklad, jenže ty jsou osídleny z druhé strany, takže dojem okolí dokonale vyvažuje jinde běsnící anthropocén.
Panormos
Z cesty zpátky od návrší s areálem je vidět záliv s řadou palem a několika domečky, tedy s projevy prvních pokusů o vzmach výletnictví. Zajímavější je však záliv sám, protože to je dokonalý přírodní přístav, alespoň pro dostatečně malé lodě. I jeho novodobý název říká, že je to záliv téměř uzavřený. Tady byly i malé starokykladské lodě v naprosté pohodě.
Více fotek z těchto míst je v albu.
Souvisle číst: exkurz Jihovýchodní cesta nebo rovnou Spedos
Zpátky na obsah podkapitoly Jihovýchodní pobřeží
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
