Jeskyně Dionýsova vychování: Porovnání verzí
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
[[File:Olympiamuseum010.jpg|thumb|right|[[commons: File: Olympiamuseum010.jpg|Hermés a malý Dionýsos.Praxitelés, 330 před n. l. Archeologické muzeum v Olympii.]] ]] | [[File:Olympiamuseum010.jpg|thumb|right|[[commons: File: Olympiamuseum010.jpg|Hermés a malý Dionýsos.Praxitelés, 330 před n. l. Archeologické muzeum v Olympii.]] ]] | ||
− | [[File:Red-figure satyr.JPG|thumb|right|[[commons: File: Red-figure satyr.JPG|Silén a malý Dionýsos. Brlínská muzea.]] ]] | + | [[File:Red-figure satyr.JPG|thumb|right|[[commons: File: Red-figure satyr.JPG|Silén nebo satyr a malý Dionýsos. Brlínská muzea.]] ]] |
[[Jeskyně Zás]] není jedinou posvátnou jeskyní na Naxu, jeskyní je tu vícero. Sakrální význam však měla kromě Zás pouze jedna jeskyně v pohoří Koronos, ve špatně přístupném terénu severozápadně od vesnice [[Dál naxijskými horami|Keramoti]], ve výšce skoro 800 metrů n. m. Její nepřístupnost je umocněna novodobým jménem ''Kako spileo'', tedy „Špatná“ nebo dokonce „Zlá jeskyně“, prý v ní taky hnízdí větší kolonie netopýrů. Je třeba potupně doznat, že jsem v této jeskyni nebyl, že jeden pokus zastavilo neprostupné trní a druhý pud sebezáchovy ve skalním srázu, obojí dost daleko od jakékoli civilizace. | [[Jeskyně Zás]] není jedinou posvátnou jeskyní na Naxu, jeskyní je tu vícero. Sakrální význam však měla kromě Zás pouze jedna jeskyně v pohoří Koronos, ve špatně přístupném terénu severozápadně od vesnice [[Dál naxijskými horami|Keramoti]], ve výšce skoro 800 metrů n. m. Její nepřístupnost je umocněna novodobým jménem ''Kako spileo'', tedy „Špatná“ nebo dokonce „Zlá jeskyně“, prý v ní taky hnízdí větší kolonie netopýrů. Je třeba potupně doznat, že jsem v této jeskyni nebyl, že jeden pokus zastavilo neprostupné trní a druhý pud sebezáchovy ve skalním srázu, obojí dost daleko od jakékoli civilizace. |
Aktuální verze z 14. 2. 2018, 18:22
Jeskyně Zás není jedinou posvátnou jeskyní na Naxu, jeskyní je tu vícero. Sakrální význam však měla kromě Zás pouze jedna jeskyně v pohoří Koronos, ve špatně přístupném terénu severozápadně od vesnice Keramoti, ve výšce skoro 800 metrů n. m. Její nepřístupnost je umocněna novodobým jménem Kako spileo, tedy „Špatná“ nebo dokonce „Zlá jeskyně“, prý v ní taky hnízdí větší kolonie netopýrů. Je třeba potupně doznat, že jsem v této jeskyni nebyl, že jeden pokus zastavilo neprostupné trní a druhý pud sebezáchovy ve skalním srázu, obojí dost daleko od jakékoli civilizace.
Co však znamená ten název „Dionýsova vychování“? Je tradiční, nebo je podobně novodobý, jako když je občas i jeskyně Zás označovaná jako místo „Diova pobytu“, aby to lidu nemátlo základní vzdělání? (Ví přece, že se narodil na Krétě.) Nevíme. Máme jen analogii v podobě starší krétské praxe, že při existenci vícera posvátných jeskyní, spojených se stejným bohem, se jedna z nich určí jako místo jeho narození (například Psychro), zatímco jiná jako místo jeho vychování (např. Ída), nebo dokonce jeho hrobu (Anemospilia na hoře Iouktás). Na Naxu ovšem nevíme o žádné jiné jeskyni spojené s Dionýsem, zato známe význam Dionýsova kultu na jeho ostrově.
Že by naxijští respektovali mytickou skutečnost, že Dionýsos je „bůh přicházející“, že s jeho narozením byly značné potíže, protože jeho matka Semelé byla sežehnutá bleskem v okamžiku jeho početí a musel ho pak donášet Zeus? Nebo že by chtěli konkurovat delfské tradici? Ta jeskyni Dionýsova narození lokalizuje na Parnássos, do Kórycké jeskyně, jak se domnívá Karl Kerényi. Těžko říct.
Potíže ovšem byly i s tou Dionýsovou výchovou. Na starost ji dostal Hermés, jenže tomu filutovi něco svěřit! V Olympii sice ukazují jeho dojemnou péči o Dionýsa, ale nakonec se o něho staral spíš Silén, jak to dodnes ukazují ve Vatikánu i v Berlíně. Ten jej ovšem vychoval v duchu vinném.
Nepoukazuje určení této jeskyně jako místa Dionýsova vychování na potíže s pochopením jeskyně Zás?
Souvisle číst: Skado, Koronida alias Komiaki, Mesi
Zpátky na obsah podkapitoly Dál naxijskými horami a za horami
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY