Svatá hora Zás: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji ''Zás'' je velice stará dialektová forma jména ''Zeus'', užívaná už v archaické antice, třeba u Ferekýda ze Syru (viz F…“) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:Temple_of_Delian_Apollo,_530_BC,_Naxos,_250,_119936.jpg|thumb|left|[[commons: File: Temple_of_Delian_Apollo,_530_BC,_Naxos,_250,_119936.jpg|Hora Zás od Apollónova chrámu u Chóry Naxijských.]] ]] | |
| + | |||
| + | [[File:Mount Zas by way from Moni Fotodotis, Naxos, 176804.jpg|thumb|right|[[commons: File: Mount Zas by way from Moni Fotodotis, Naxos, 176804.jpg|Hora Zás z cesty od Moni Fotodótis k silnici u Agia Maria.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Mt_Zas_naxos_1196172.jpg|thumb|left|[[commons: File: Mt_Zas_naxos_1196172.jpg|Hora Zás od pramene Arión.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Naxos Au sommet du mont de Zeus - Baud-bovy Daniel Boissonnas Frédéric - 1922.jpg|thumb|right|[[commons: File: Naxos Au sommet du mont de Zeus - Baud-bovy Daniel Boissonnas Frédéric - 1922.jpg|Poutník na vrcholu Zás, roku 1922.]] ]] | ||
''Zás'' je velice stará dialektová forma jména ''Zeus'', užívaná už v archaické antice, třeba u Ferekýda ze Syru (viz [[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]). Na Naxu se tak dodnes jmenuje nejvyšší hora ostrova, která je současně nejvyšším vrcholem celých Kyklad. Je vysoká těsně přes kilometr, nejčastěji se udává 1001 m, a to už je na ostrově docela slušná výška, opravdu „nadmořská“. Přestože na Naxu je víc různých pohoří, jedno dokonce málem stejně vysoké (Korónos), je Zás dominantou krajiny velké části ostrova i okolního moře. Je nápadný i při pohledu z Délu a ještě nápadnější z opačné strany, z ostrovů [[MALÉ KYKLADY|Malých Kyklad]]. | ''Zás'' je velice stará dialektová forma jména ''Zeus'', užívaná už v archaické antice, třeba u Ferekýda ze Syru (viz [[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]). Na Naxu se tak dodnes jmenuje nejvyšší hora ostrova, která je současně nejvyšším vrcholem celých Kyklad. Je vysoká těsně přes kilometr, nejčastěji se udává 1001 m, a to už je na ostrově docela slušná výška, opravdu „nadmořská“. Přestože na Naxu je víc různých pohoří, jedno dokonce málem stejně vysoké (Korónos), je Zás dominantou krajiny velké části ostrova i okolního moře. Je nápadný i při pohledu z Délu a ještě nápadnější z opačné strany, z ostrovů [[MALÉ KYKLADY|Malých Kyklad]]. | ||
| − | Hora Zás je ovšem posvátná, je to Diova hora – a v jejím úbočí je také kultovní jeskyně, zvaná stejně jako hora sama. Pokud by jeskyně byla pochopena jako jeskyně božího narození, tak by mohlo jít o narození Diovo! Že by se Zeus nenarodil na Krétě a nevládl z Olympu, že by se obojí odehrávalo právě tady, na Naxu? Až tak daleko naxijský patriotismus nesahá, nemá globální ambice. Stačí, že odtud Zeus vládne Naxu, a že pro Naxos se tady možná narodil. Jinde nechť si dělá, co se mu líbí. Dávný lokální bůh podobného typu jako Zeus, nejspíš už starokykladský, tady prostě | + | Hora Zás je ovšem posvátná, je to Diova hora – a v jejím úbočí je také kultovní jeskyně, zvaná stejně jako hora sama. Pokud by jeskyně byla pochopena jako jeskyně božího narození, tak by mohlo jít o narození Diovo! Že by se Zeus nenarodil na Krétě a nevládl z Olympu, že by se obojí odehrávalo právě tady, na Naxu? Až tak daleko naxijský patriotismus nesahá, nemá globální ambice. Stačí, že odtud Zeus vládne Naxu, a že pro Naxos se tady možná narodil. Jinde nechť si dělá, co se mu líbí. Dávný lokální bůh podobného typu jako Zeus, nejspíš už starokykladský, tady byl prostě ztotožněný s Diem. |
Zás patří k těm typům posvátných vrcholů, na které se nechodilo obětovat, na vrcholu tedy není žádný chrám. Přesto se tam můžeme vypravit, jak kvůli krásné horské cestě a výhledu na celé Kyklady a ještě dál, tak kvůli posvátným místům podél obou možných přístupových cest. Hezčí směr je: nahoru kolem jeskyně, zpátky posvátným okrskem Dia pastýřského. S pauzami to je celkem 5 hodin cesty. | Zás patří k těm typům posvátných vrcholů, na které se nechodilo obětovat, na vrcholu tedy není žádný chrám. Přesto se tam můžeme vypravit, jak kvůli krásné horské cestě a výhledu na celé Kyklady a ještě dál, tak kvůli posvátným místům podél obou možných přístupových cest. Hezčí směr je: nahoru kolem jeskyně, zpátky posvátným okrskem Dia pastýřského. S pauzami to je celkem 5 hodin cesty. | ||
| + | <br clear=all> | ||
Souvisle číst: [[U pramene Arión]] | Souvisle číst: [[U pramene Arión]] | ||
| − | [[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]] | + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]] |
| − | [[NAXOS]] | + | Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]] |
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
[[Kategorie:Zás (Naxos)]] | [[Kategorie:Zás (Naxos)]] | ||
Aktuální verze z 11. 2. 2018, 13:47
Zás je velice stará dialektová forma jména Zeus, užívaná už v archaické antice, třeba u Ferekýda ze Syru (viz Ferekýdův spis: Sedmero slují). Na Naxu se tak dodnes jmenuje nejvyšší hora ostrova, která je současně nejvyšším vrcholem celých Kyklad. Je vysoká těsně přes kilometr, nejčastěji se udává 1001 m, a to už je na ostrově docela slušná výška, opravdu „nadmořská“. Přestože na Naxu je víc různých pohoří, jedno dokonce málem stejně vysoké (Korónos), je Zás dominantou krajiny velké části ostrova i okolního moře. Je nápadný i při pohledu z Délu a ještě nápadnější z opačné strany, z ostrovů Malých Kyklad.
Hora Zás je ovšem posvátná, je to Diova hora – a v jejím úbočí je také kultovní jeskyně, zvaná stejně jako hora sama. Pokud by jeskyně byla pochopena jako jeskyně božího narození, tak by mohlo jít o narození Diovo! Že by se Zeus nenarodil na Krétě a nevládl z Olympu, že by se obojí odehrávalo právě tady, na Naxu? Až tak daleko naxijský patriotismus nesahá, nemá globální ambice. Stačí, že odtud Zeus vládne Naxu, a že pro Naxos se tady možná narodil. Jinde nechť si dělá, co se mu líbí. Dávný lokální bůh podobného typu jako Zeus, nejspíš už starokykladský, tady byl prostě ztotožněný s Diem.
Zás patří k těm typům posvátných vrcholů, na které se nechodilo obětovat, na vrcholu tedy není žádný chrám. Přesto se tam můžeme vypravit, jak kvůli krásné horské cestě a výhledu na celé Kyklady a ještě dál, tak kvůli posvátným místům podél obou možných přístupových cest. Hezčí směr je: nahoru kolem jeskyně, zpátky posvátným okrskem Dia pastýřského. S pauzami to je celkem 5 hodin cesty.
Souvisle číst: U pramene Arión
Zpátky na obsah podkapitoly Filoti pod horami a svatá hora Zás
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
