Zač je toho loket na sopce - Historie editací

Zde v 24. 2. 2018, 10:00

2018-02-24T10:00:31Z

Zde v 24. 2. 2018, 09:55

2018-02-24T09:55:22Z

Zde v 24. 2. 2018, 09:53

2018-02-24T09:53:48Z

Zde v 28. 12. 2017, 14:19

2017-12-28T14:19:38Z

Zde v 28. 12. 2017, 14:18

2017-12-28T14:18:27Z

Zde v 28. 12. 2017, 14:16

2017-12-28T14:16:31Z

Zde v 19. 3. 2017, 18:29

2017-03-19T18:29:18Z

Zde v 18. 3. 2017, 22:17

2017-03-18T22:17:46Z

Zde v 18. 3. 2017, 15:38

2017-03-18T15:38:20Z

Zde v 18. 3. 2017, 15:24

2017-03-18T15:24:16Z

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 [[File:Siesta in Athinios port at Thera, Santorini, 060798.jpg|thumb|right|[[commons: File: Siesta in Athinios port at Thera, Santorini, 060798.jpg|Siesta v čekárně přístavu Athinios na Théře (Santorini).]] ]]
-[[File:Santorini-topo.svg|thumb|right|[[commons: File: Santorini-topo.svg|Mapa Santorini, stav na počátku 21. století.]] ]]
+[[File:Plant_of_kapari,_Armeni,_Santorini,_176666.jpg|thumb|right|[[commons: File: Plant_of_kapari,_Armeni,_Santorini,_176666.jpg|Rostlinka kapari v sopečné skále.]] ]]
 Théra (Θήρα, Thira, Fira, Santorini, Ag. Irini) je sopečný ostrov po dávné katastrofě, obloukem obklopuje kalderu, z její vnitřní strany je skála téměř kolmá, vnější strana je mírnější. Bývala to jižní výspa Kyklad směrem ke Krétě, ve střední době bronzové naopak krétská výspa na Kykladách. Dórské jméno v dobách řecké antiky je Théra (Θήρα), novořecky se čte (a pak přepisuje do latinky) Thira nebo Fira. Ostrov je však známější pod jménem Santorini (Σαντορίνη), které pochází z dob vévodství Archipelagu, z 13. století. Je to poitalštěný titul zasvěcení kostela Ag. Irini. Na ploše 72 km<sup>2</sup> tady žije skoro 10 000 stálých obyvatel, nejvyšší vrchol je 567 m nad mořem. Do Knóssu je to odtud přímou linií asi 125 km, mezi jižním cípem Théry a nejbližším místem krétského pobřeží je 110 km volného moře. Kromě bláznivé turistiky kolem sopky potkáme dva hodně zajímavé archeologické areály a dvě skvělá archeologická muzea. První areál je slavné [[Akrotiri v podzemí|Akrotiri]], tedy město kykladsko mínójské kultury ve stavu, v jakém je zničila seismická katastrofa v pozdním 17. století před n. l. Druhý areál je [[Dórská Théra na výšině|Dórská Théra]], tedy zbytky antického města na vysokém kopci. Dvě archeologická muzea trochu odpovídají oněm dvěma areálům. Menších památek je tu ještě několik. K tomu je zde velice zvláštní příroda a podobně zvláštní architektura současných měst.

@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 <small>
-Po vlastních zkušenostech vidím na tomto ostrově tyto možné úspěšné strategie. Pokud jenom přestupuju: Sedět v teoretické pozici na kamenech za molem (přístavní toulaví psi tu neobtěžují, spí v klimatizované čekárně), nepodlehnout omylu, že bych za několik volných hodin mohl někam dojet, něco vidět a vrátit se. Pokud chci vidět muzea: Autobus nebo i taxík z přístavu do hlavního města (Fira), kde je taky kemp. Pokud chci vidět Dórskou Théru: Autobus nebo taxík do Perissy a ubytování u dobrých lidí. Na volný taxík se dlouho čeká, silnice je často zablokovaná zájezdními autobusy a kamiony. (Při návštěvě roku 2017 působila dopravní situace trochu optimističtějí, neosobní davová organizace docela fungovala, jen to vydržet.) Pokud ovšem chci vidět Akrotiri, nezbývá než jet z přístavu do Firy a tam přestoupit.</small>
+Po vlastních zkušenostech vidím na tomto ostrově tyto možné úspěšné strategie. Pokud jenom přestupuju: Sedět v teoretické pozici na kamenech za molem (přístavní toulaví psi tu neobtěžují, spí v klimatizované čekárně), nepodlehnout omylu, že bych za několik volných hodin mohl někam dojet, něco vidět a vrátit se. Pokud chci vidět muzea: Autobus nebo i taxík z přístavu do hlavního města (Fira), kde je taky kemp. Pokud chci vidět Dórskou Théru: Autobus nebo taxík do Perissy a ubytování u dobrých lidí. Na volný taxík se dlouho čeká, silnice je často zablokovaná zájezdními autobusy a kamiony. (Při návštěvě roku 2017 působila dopravní situace trochu optimističtěji, neosobní davová organizace docela fungovala, jen to vydržet.) Pokud ovšem chci vidět Akrotiri, nezbývá než jet z přístavu do Firy a tam přestoupit.</small>
 Anglický popis pěších cest po ostrově je na belgickém webu. [http://www.cycladen.be/SantoriniEng.htm]

← Starší verze		Verze z 24. 2. 2018, 09:53
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno~~, ~~vložit fotky~~	+	[[File:Santorin_–_Sur_les_murs_de_Phira_-_Baud-bovy_Daniel_Boissonnas_Frédéric_-_1919.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Santorin_–_Sur_les_murs_de_Phira_-_Baud-bovy_Daniel_Boissonnas_Frédéric_-_1919.jpg\|Na Santorini roku 1919.]] ]]
		+
		+	[[File:Athinios Port, Santorini, 130445.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Athinios Port, Santorini, 130445.jpg\|Přistav Athinios na Théře (Santorini). Tady přistávají linkové ferry.]] ]]
		+
		+	[[File:Athinios Port, Santorini, 075801.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Athinios Port, Santorini, 075801.jpg\|Přístav Athinios na Théře (Santorini).]] ]]
		+
		+	[[File:Siesta in Athinios port at Thera, Santorini, 060798.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Siesta in Athinios port at Thera, Santorini, 060798.jpg\|Siesta v čekárně přístavu Athinios na Théře (Santorini).]] ]]
		+
		+	[[File:Santorini-topo.svg\|thumb\|right\|[[commons: File: Santorini-topo.svg\|Mapa Santorini, stav na počátku 21. století.]] ]]

	Théra (Θήρα, Thira, Fira, Santorini, Ag. Irini) je sopečný ostrov po dávné katastrofě, obloukem obklopuje kalderu, z její vnitřní strany je skála téměř kolmá, vnější strana je mírnější. Bývala to jižní výspa Kyklad směrem ke Krétě, ve střední době bronzové naopak krétská výspa na Kykladách. Dórské jméno v dobách řecké antiky je Théra (Θήρα), novořecky se čte (a pak přepisuje do latinky) Thira nebo Fira. Ostrov je však známější pod jménem Santorini (Σαντορίνη), které pochází z dob vévodství Archipelagu, z 13. století. Je to poitalštěný titul zasvěcení kostela Ag. Irini. Na ploše 72 km<sup>2</sup> tady žije skoro 10 000 stálých obyvatel, nejvyšší vrchol je 567 m nad mořem. Do Knóssu je to odtud přímou linií asi 125 km, mezi jižním cípem Théry a nejbližším místem krétského pobřeží je 110 km volného moře. Kromě bláznivé turistiky kolem sopky potkáme dva hodně zajímavé archeologické areály a dvě skvělá archeologická muzea. První areál je slavné [[Akrotiri v podzemí\|Akrotiri]], tedy město kykladsko mínójské kultury ve stavu, v jakém je zničila seismická katastrofa v pozdním 17. století před n. l. Druhý areál je [[Dórská Théra na výšině\|Dórská Théra]], tedy zbytky antického města na vysokém kopci. Dvě archeologická muzea trochu odpovídají oněm dvěma areálům. Menších památek je tu ještě několik. K tomu je zde velice zvláštní příroda a podobně zvláštní architektura současných měst.		Théra (Θήρα, Thira, Fira, Santorini, Ag. Irini) je sopečný ostrov po dávné katastrofě, obloukem obklopuje kalderu, z její vnitřní strany je skála téměř kolmá, vnější strana je mírnější. Bývala to jižní výspa Kyklad směrem ke Krétě, ve střední době bronzové naopak krétská výspa na Kykladách. Dórské jméno v dobách řecké antiky je Théra (Θήρα), novořecky se čte (a pak přepisuje do latinky) Thira nebo Fira. Ostrov je však známější pod jménem Santorini (Σαντορίνη), které pochází z dob vévodství Archipelagu, z 13. století. Je to poitalštěný titul zasvěcení kostela Ag. Irini. Na ploše 72 km<sup>2</sup> tady žije skoro 10 000 stálých obyvatel, nejvyšší vrchol je 567 m nad mořem. Do Knóssu je to odtud přímou linií asi 125 km, mezi jižním cípem Théry a nejbližším místem krétského pobřeží je 110 km volného moře. Kromě bláznivé turistiky kolem sopky potkáme dva hodně zajímavé archeologické areály a dvě skvělá archeologická muzea. První areál je slavné [[Akrotiri v podzemí\|Akrotiri]], tedy město kykladsko mínójské kultury ve stavu, v jakém je zničila seismická katastrofa v pozdním 17. století před n. l. Druhý areál je [[Dórská Théra na výšině\|Dórská Théra]], tedy zbytky antického města na vysokém kopci. Dvě archeologická muzea trochu odpovídají oněm dvěma areálům. Menších památek je tu ještě několik. K tomu je zde velice zvláštní příroda a podobně zvláštní architektura současných měst.

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 Davy se zde valí ještě hrozivěji než na Mykonu, takže na klid nebo pohostinnost můžeme krom odlehlých míst zapomenout. Ostrov se z mimořádně chudých poměrů prudce proměnil v mondénní centrum. Část místních se přeorientovala na nové role, na všechny se ovšem nedostalo, protože se najímají levněji fungující cizinci. Nevím, jaké následky to má ve všedním životě, ale pro návštěvníka je to nepříjemné už tím, že se musí spokojit s turistickými informacemi, protože např. trafikant vlastně neví, kde sám je, natož aby poradil. Řidič autobusu nezná okolí zastávky a nemá náladu se bavit, ani se mu nedivím, protože se s neorientovaným davem uvnitř prodírá dopravní zácpou venku.
 <small>
 Po vlastních zkušenostech vidím na tomto ostrově tyto možné úspěšné strategie. Pokud jenom přestupuju: Sedět v teoretické pozici na kamenech za molem (přístavní toulaví psi tu neobtěžují, spí v klimatizované čekárně), nepodlehnout omylu, že bych za několik volných hodin mohl někam dojet, něco vidět a vrátit se. Pokud chci vidět muzea: Autobus nebo i taxík z přístavu do hlavního města (Fira), kde je taky kemp. Pokud chci vidět Dórskou Théru: Autobus nebo taxík do Perissy a ubytování u dobrých lidí. Na volný taxík se dlouho čeká, silnice je často zablokovaná zájezdními autobusy a kamiony. (Při návštěvě roku 2017 působila dopravní situace trochu optimističtějí, neosobní davová organizace docela fungovala, jen to vydržet.) Pokud ovšem chci vidět Akrotiri, nezbývá než jet z přístavu do Firy a tam přestoupit.</small>

@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 <br clear=all>
-   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[S dětmi na sopce]] nebou rovnou [[Přijíždíme kalderou]]
+   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[S dětmi na sopce]], exkurz [[Erupce Théry]] nebou rovnou [[Atlantida?]]
    Zpátky na obsah kapitoly [[THÉRA (Santorini)]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Théra (Θήρα, Thira, Fira, Santorini, Ag. Irini) je sopečný ostrov po dávné katastrofě. Bývala to jižní výspa Kyklad směrem ke Krétě, ve střední době bronzové naopak krétská výspa na kykladách. Dórslé jméno v dobách řecké antiky je Théra (Θήρα), novořecky se čte (a pak přepisuje do latinky) Thira nebo Fira. Ostrov je však známější pod jménem Santorini (Σαντορίνη), které pochází z dob vévodství Archipelagu, z 13. století. Je to trochu poitalštěný titul zasvěcení kostela Ag. Irini.
+Théra (Θήρα, Thira, Fira, Santorini, Ag. Irini) je sopečný ostrov po dávné katastrofě, obloukem obklopuje kalderu, z její vnitřní strany je skála téměř kolmá, vnější strana je mírnější. Bývala to jižní výspa Kyklad směrem ke Krétě, ve střední době bronzové naopak krétská výspa na Kykladách. Dórské jméno v dobách řecké antiky je Théra (Θήρα), novořecky se čte (a pak přepisuje do latinky) Thira nebo Fira. Ostrov je však známější pod jménem Santorini (Σαντορίνη), které pochází z dob vévodství Archipelagu, z 13. století. Je to poitalštěný titul zasvěcení kostela Ag. Irini. Na ploše 72 km<sup>2</sup> tady žije skoro 10 000 stálých obyvatel, nejvyšší vrchol je 567 m nad mořem. Do Knóssu je to odtud přímou linií asi 125 km, mezi jižním cípem Théry a nejbližším místem krétského pobřeží je 110 km volného moře. Kromě bláznivé turistiky kolem sopky potkáme dva hodně zajímavé archeologické areály a dvě skvělá archeologická muzea. První areál je slavné [[Akrotiri v podzemí|Akrotiri]], tedy město kykladsko mínójské kultury ve stavu, v jakém je zničila seismická katastrofa v pozdním 17. století před n. l. Druhý areál je [[Dórská Théra na výšině|Dórská Théra]], tedy zbytky antického města na vysokém kopci. Dvě archeologická muzea trochu odpovídají oněm dvěma areálům. Menších památek je tu ještě několik. K tomu je zde velice zvláštní příroda a podobně zvláštní architektura současných měst.
-Na ploše 72 km² tady žije skoro 10 000 stálých obyvatel, nejvyšší vrchol je 567 m nad mořem. Do Knóssu je to odtud přímou linií asi 120 km, mezi jižním cípem Théry a nejbližším místem krétského pobřeží je 110 km volného moře. Kromě bláznivé turistiky kolem sopky potkáme dva hodně zajímavé '''archeologické areály''' a dvě '''skvělá archeologická muzea'''. První areál je slavné [[Akrotiri v podzemí|Akrotiri]], tedy město kykladsko mínojské kultury ve stavu, v jakém je zničila seismická katastrofa v pozdním 17. století před n. l. Druhý areál je [[Dórská Théra na výšině|Dórská Théra]], tedy zbytky antického města na vysokém kopci. Dvě archeologická muzea trochu odpovídají oněm dvěma areálům. Menších památek je tu ještě několik. K tomu je zde velice zvláštní příroda a podobně zvláštní architektura současných měst.
+Ostrov byl lidmi osídlený už od pozdního neolitu a svou první dobu slávy zažil v době bronzové, jak je na Kykladách zvykem. Koncem rané doby bronzové přišla první zvláštnost v podobě silné a úspěšné mínójské kolonizace, takže ve střední době bronzové se tu žilo značně po krétsku. Zdejší mínójská kultura je ovlivněná kykladskou tradicí a začátkem pozdní doby bronzové vytváří velice roztomilé věci. Bylo tu bohaté kykladsko mínójské město, ale pak přišla zkáza, velká exploze Théry! Její datace i případná souvislost s pádem mínójské kultury na Krétě je téma samo pro sebe. Nejpravděpodobnější je datace katastrofy kolem roku 1628 před n. l. Památky z doby krátce před výbuchem uvidíme v areálu v Akrotiri a v Muzeu prehistorické Théry. Problémy datace a následků exploze viz exkurz [[Erupce Théry]]. Je dokonce možné, že tato gigantická katastrofa, tedy spíš její stále viditelné následky, patří mezi inspirace Platónovy literární fantazie (viz [[Atlantida?]]). Platóna možná už dávno před Jamesem Bondem Théra inspirovala k tomu, že ''Jeden svět nestačí''!
-Ostrov byl lidmi osídlený už od pozdního neolitu a svou první dobu slávy zažil v době bronzové, jak je na Kykladách zvykem. Koncem rané doby bronzová přišla první zvláštnost v podobě silné a úspěšné mínojské kolonizace, takže ve středí době bronzová se tu žilo značně po krétsku. Zdejší mínojská kultura je ovlivněná kykladskou tradicí a začátkem pozdní doby bronzové vytváří velice roztomilé věci. Bylo tu bohaté kykladsko mínojské město, ale pak přišla zkáza, velká exploze Théry! Datace veliké exploze i její případná souvislost s pádem mínojské kultury na Krétě je téma samo pro sebe. Nejpravděpodobnější je datace katastrofy kolem roku 1628 před n. l. Památky z doby krátce před výbuchem uvidíme v areálu v Akrotiri a v Muzeu prehistorické Théry. Problémy datace a následků exploze odkazuji na exkurz [[Erupce Théry]]. Je dokonce možné, že tato gigantická katastrofa, tedy spíš její stále viditelné následky, patří mezi inspirace Platónovy literární fantazie (viz [[Atlantida?]]). Platóna možná už dávno před Jamesem Bondem Théra inspirovala k tomu, že ''Jeden svět nestačí''!
+Po katastrofě zde byla v 12. a 11. století před n. l. foinícká osada a v 9. století před n. l. se tu usadili řečtí Dórové, což je v rámci Kyklad další zvláštnost. Na výšině uvnitř ostrova si založili město, které asi dalo ostrovu jméno Théra. Město prosperovalo, dokonce zakládalo kolonie v Libyi. Pak už zde mají lidské děje podobný průběh jako jinde na Kykladách, i když jsou stále v područí sopky. V 19. století n. l. se tu těžil tuf na stavbu Suezského průplavu, za druhé světové války tady měla být obří ponorková základna, něco jako ''Vynález zkázy''. V historické době tu zažili řadu ničivých explozí i zemětřesení. Drobné otřesy tady jsou běžné, poslední těžší zemětřesení bylo v roce 1956.
-Po katastrofě zde byla v 12. a 11. století před n. l. foinícká osada a v 9. století před n. l. se tu usadili řečtí Dórové, což je v rámci Kyklad další zvláštnost. Na výšině uvnitř ostrova si založili, město, které asi dalo ostrovu jméno Théra. Město prosperovalo, dokonce zakládalo kolonie v Libyi. Pak už zde mají lidské děje podobný průběh jako jinde na Kykladách, i když jsou stále v područí sopky. V 19. století se tu těžil tuf na stavbu Suezského průplavu, za druhé světové války tady měla být obří ponorková základna, něco jako ''Vynález zkázy''.
+Život tu byl určovaný rytmy sopky a podnebím. Jednou to šíleně bouchlo, pak z toho byla mimořádně úrodná sopečná půda. Jenže úrodnost oné půdy zase ohrožuje sucho, občas i období naprosté vyprahlosti. Dnes lze většinu plochy ostrova charakterizovat pojmem poušť v geobotanickém smyslu slova. Nejsou tu žádné potoky, užitková voda pro davy turistů se dnes získává odsolováním mořské. Přesto se tu dařilo a daří zvláštní sortě révy, viz exkurz [[Thérské vinařství]]. Tradiční je také sběr šafránu, viz exkurz [[Šafrán na Théře]]. Každou noc se kaldera naplní vodní párou z moře, někdy i sirnými výpary, dopoledne to rozfouká vítr, v letní odpoledne je ostrov rozpálený tak, že na tmavých kamenech není možné udržet ruku. Když přestane foukat, rozpálí se tmavá lávová půda ostrova natolik, že každého tvrdě přesvědčí o tom, že se ocitl na poušti a v sousedství jícnu sopky. V místech, kde v noci kondenzuje vodní pára z moře, však mezi holými sopečnými kmeny potkáme třeba svěží rostlinky kapari.
-V historické době tu zažili řadu ničivých explozí i zemětřesení. Drobné otřesy tady jsou běžné, poslední těžší zemětřesení bylo v roce 1956. Život tu byl určovaný rytmy sopky a podnebím. Jednou to šíleně bouchlo, pak z toho byla mimořádně úrodná sopečná půda. Jenže úrodnost oné půdu zase ohrožuje sucho, občas i období naprosté vyprahlosti.
+Novodobou slávu ostrova založily vykopávky, pak obliba tmavých pláží (s jemným a lehkým rozpáleným pískem, co vleze všude), turistiky k „světově význačným“ památkám, do toho přišla móda sopek a nakonec zvyk shlukovat se masově na místech známých z reklam. Zbytky hipíků a nudistů tu zrušili kvůli standardizaci turistického ruchu. Kdysi slavná místa hippies, třeba Rudá pláž (foto), jsou dnes naprosto tuctovými turistickými destinacemi, podle pravidel cestovek. Santorini je místem přebujelého turistického těžkého průmyslu, spíš vlastně jeho materiálem. Je také oblíbeným působištěm filmařů a reklamních fotografů. (V této knize nedělám to, co často dělaly reklamní agentury, když fotkami z Théry lákaly turisty na tuctovější destinace.) Pokud bychom naši kykladskou výpravu pojímali v duchu současné turistiky „na světové úrovni“, omezili bychom ji na [[MYKONOS|Mykonos]] s [[DÉLOS|Délem]] a na Théru. Přes to všechno je Théra ostrovem mimořádně zajímavým, takže se pokusíme odhlédnout od reklam typu „nejlepší ostrov roku“ a najít tady onu příslovečnou lepší stránku. K ní patří památky řady tisíciletí, naprosto bizarní krajina a skvělá vína, bohužel většinou cenově nepřístupná. Je to ostrov nesmírně krásný a žádnému jinému nepodobný!
-Dnes lze většinu plochy ostrova charakterizovat pojmem '''poušť''' v geobotanickém smyslu slova. Nejsou tu žádné potoky, užitková voda pro davy turistů se dnes získává odsolováním mořské. Přesto se tu dařilo a daří zvláštní sortě révy, viz [[Thérské vinařství]]. Každou noc se kaldera naplní vodní párou z moře, někdy i sirnými výpary, dopoledne to rozfouká vítr, v letní odpoledne je ostrov rozpálený tak, že na tmavých kamenech není možné udržet ruku. Když přestane foukat, rozpálí se tmavá půda ostrova natolik, že každého tvrdě přesvědčí o tom, že se ocitl na poušti.
+Příjezd na Théru je spojený se vstupem do mnohých a velkých potíží: seismických, finančních, terminologických, chronologických... Ocitáme se přímo na sopce, rozhodně tady neušetříme, budeme se prodírat davy turistů, orientaci nám zkomplikuje mnohost místních jmen a víceznačnost chronologických údajů. Viz historka [[S dětmi na sopce]].
-Novodobou slávu ostrova založily vykopávky, pak obliba tmavých pláží (s jemným a lehkým rozpáleným pískem, co vleze všude), turistiky k „světově význačným“ památkám, do toho přišla móda sopek a nakonec zvyk shlukovat se masově na místech známých z reklam. Zbytky hipíků a nudistů tu zrušili kvůli standardizaci turistického ruchu. Kdysi slavná místa ''hippies'', třeba Rudá pláž, jsou dnes naprosto tuctovými turistickými destinacemi, podle pravidel cestovek. Santorini je místem přebujelého turistického velkoprůmyslu, spíš vlastně jeho materiálem. Je také oblíbeným působištěm filmařů a reklamních fotografů. (V této knize nedělám to, co často dělaly reklamní agentury, když fotkami z Théry lákaly turisty na tuctovější destinace.) Pokud bychom naši kykladskou výpravu pojímali v duchu současné turistiky „na světové úrovni“, omezili bychom ji na [[MYKONOS|Mykonos]] s [[DÉLOS|Délem]] a na Théru.
+Davy se zde valí ještě hrozivěji než na Mykonu, takže na klid nebo pohostinnost můžeme krom odlehlých míst zapomenout. Ostrov se z mimořádně chudých poměrů prudce proměnil v mondénní centrum. Část místních se přeorientovala na nové role, na všechny se ovšem nedostalo, protože se najímají levněji fungující cizinci. Nevím, jaké následky to má ve všedním životě, ale pro návštěvníka je to nepříjemné už tím, že se musí spokojit s turistickými informacemi, protože např. trafikant vlastně neví, kde sám je, natož aby poradil. Řidič autobusu nezná okolí zastávky a nemá náladu se bavit, ani se mu nedivím, protože se s neorientovaným davem uvnitř prodírá dopravní zácpou venku.
-Přes to všechno je Théra ostrovem mimořádně zajímavým, takže se pokusíme odhlédnout od reklam typu „nejlepší ostrov roku“ a najít tady onu příslovečnou lepší stránku. K ní patří památky řady tisíciletí, naprosto bizarní krajina a skvělá vína, bohužel většinou cenově nepřístupná (viz exkurz [[Thérské vinařství]]). Je to ostrov nesmírně krásný a žádnému jinému nepodobný!
+Anglický popis pěších cest po ostrově je na belgickém webu. [http://www.cycladen.be/SantoriniEng.htm]
-Příjezd na Théru je spojený se vstupem do mnohých a velkých potíží: seismických, finančních, terminologických, chronologických... Ocitáme se přímo na sopce, rozhodně tady neušetříme, budeme se prodírat davy turistů, orientaci nám zkomplikuje mnohost místních jmen a víceznačnost chronologických údajů. Viz historka [[S dětmi na sopce]].
+  Pokračovat v souvislém čtení: historka [[S dětmi na sopce]] nebou rovnou [[Přijíždíme kalderou]]
-Anglický popis pěších cest po ostrově je na belgickém webu. [[http://www.cycladen.be/SantoriniEng.htm]]
+   Zpátky na obsah kapitoly [[THÉRA (Santorini)]]
-[[THÉRA (Santorini)]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 11: / Řádka 11: @@
 V historické době tu zažili řadu ničivých explozí i zemětřesení. Drobné otřesy tady jsou běžné, poslední těžší zemětřesení bylo v roce 1956. Život tu byl určovaný rytmy sopky a podnebím. Jednou to šíleně bouchlo, pak z toho byla mimořádně úrodná sopečná půda. Jenže úrodnost oné půdu zase ohrožuje sucho, občas i období naprosté vyprahlosti.
-Dnes lze většinu plochy ostrova charakterizovat pojmem '''poušť''' v geobotanickém smyslu slova. Nejsou tu žádné potoky, užitková voda pro davy turistů se dnes získává odsolováním mořské. Přesto se tu dařilo a daří zvláštní sortě révy, viz exkurz [[Thérské vinařství]]. Každou noc se kaldera naplní vodní párou z moře, někdy i sirnými výpary, dopoledne to rozfouká vítr, v letní odpoledne je ostrov rozpálený tak, že na tmavých kamenech není možné udržet ruku. Když přestane foukat, rozpálí se tmavá půda ostrova natolik, že každého tvrdě přesvědčí o tom, že se ocitl na poušti.
+Dnes lze většinu plochy ostrova charakterizovat pojmem '''poušť''' v geobotanickém smyslu slova. Nejsou tu žádné potoky, užitková voda pro davy turistů se dnes získává odsolováním mořské. Přesto se tu dařilo a daří zvláštní sortě révy, viz [[Thérské vinařství]]. Každou noc se kaldera naplní vodní párou z moře, někdy i sirnými výpary, dopoledne to rozfouká vítr, v letní odpoledne je ostrov rozpálený tak, že na tmavých kamenech není možné udržet ruku. Když přestane foukat, rozpálí se tmavá půda ostrova natolik, že každého tvrdě přesvědčí o tom, že se ocitl na poušti.
 Novodobou slávu ostrova založily vykopávky, pak obliba tmavých pláží (s jemným a lehkým rozpáleným pískem, co vleze všude), turistiky k „světově význačným“ památkám, do toho přišla móda sopek a nakonec zvyk shlukovat se masově na místech známých z reklam. Zbytky hipíků a nudistů tu zrušili kvůli standardizaci turistického ruchu. Kdysi slavná místa ''hippies'', třeba Rudá pláž, jsou dnes naprosto tuctovými turistickými destinacemi, podle pravidel cestovek. Santorini je místem přebujelého turistického velkoprůmyslu, spíš vlastně jeho materiálem. Je také oblíbeným působištěm filmařů a reklamních fotografů. (V této knize nedělám to, co často dělaly reklamní agentury, když fotkami z Théry lákaly turisty na tuctovější destinace.) Pokud bychom naši kykladskou výpravu pojímali v duchu současné turistiky „na světové úrovni“, omezili bychom ji na [[MYKONOS|Mykonos]] s [[DÉLOS|Délem]] a na Théru.
@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
 [[Kategorie:Libye]]
 [[Kategorie:Dórská Théra (Santorini)]]

@@ Řádka 19: / Řádka 19: @@
 Příjezd na Théru je spojený se vstupem do mnohých a velkých potíží: seismických, finančních, terminologických, chronologických... Ocitáme se přímo na sopce, rozhodně tady neušetříme, budeme se prodírat davy turistů, orientaci nám zkomplikuje mnohost místních jmen a víceznačnost chronologických údajů. Viz historka S dětmi na sopce.
-   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[S dětmi na sopce]] nebou rovnou [[Přijíždíme kalderou]]]
+   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[S dětmi na sopce]] nebou rovnou [[Přijíždíme kalderou]]
 [[THÉRA (Santorini)]]