Zázrak v jeskyni - Historie editací

Zde v 18. 2. 2018, 10:47

2018-02-18T10:47:39Z

Zde v 18. 2. 2018, 09:55

2018-02-18T09:55:00Z

Zde v 18. 2. 2018, 09:51

2018-02-18T09:51:30Z

Zde v 18. 2. 2018, 09:50

2018-02-18T09:50:19Z

Zde v 27. 12. 2017, 13:54

2017-12-27T13:54:36Z

Zde v 25. 3. 2017, 17:01

2017-03-25T17:01:41Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz…“

2017-03-25T16:34:54Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz Obecná náboženská stratigrafie ostrovů). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.

Jeden pastýř se prý v horách schoval před bouřkou do jeskyně, tentokrát ne do Kyklopovy, ale do té větší, hezčí a hůř přístupné. Lehnul si tam a usnul. Když se probudil, vstal a vrátil se do vsi. Na jeho plášti však lidé spatřili ikonu (obraz) Jana Křtitele! Jeskyni pak navštěvovali poustevníci a brzy se z ní stalo poutní místo.

Na poměry jeskynních zázraků je to nečekaně střídmé. Žádné osobní zjevení nebo vidění, ani žádný časový posun, pastýř tam neprospal sto let, jak se to prý leckde stává. Jenom zázračný otisk obrazu světce, z podlahy jeskyně na plášť pastýře.
Čekali bychom, že jeskyně bude zasvěcená Matce boží, nástupkyni Velké bohyně. Je a není, spíše není, i když vlastně také je. Jeskyně je pochopená jako kostel, jehož zasvěcení je Agios Prodromos, svatý Jan Křtitel (viz info [[Agios Prodromos]]). Pouť se ovšem koná 28. srpna našeho (gregoriánského) kalendáře, což by v juliánském kalendáři odpovídalo velkému mariánskému svátku „Zesnutí Panny Marie“, který se normálně slaví 15. srpna. Navíc je při poutní bohoslužbě Bohorodička hojně ctěná, i když základní aitiologie svatosti místa je jiná.

Jeskyně by mohla být zasvěcená přímo Synu božímu, což by dobře ladilo s kulty narození hlavního boha v ostrovních jeskyních Kréty a snad i Kyklad. Není, i když Syn boží je při bohoslužbě samozřejmě oslavován. Jeskyně je zasvěcená svatému Janu Křtiteli, který je v pravoslaví titulovaný ''Prodromos'', „Předchůdce“ (Ježíše Krista). Toto zasvěcení je zdůvodněno aitiologickým mýtem o pastýři.

Celé téma je situované jako předchůdné vůči narození Syna božího z přesvaté Bohorodičky. V antické analogii by tedy bylo předchůdné třeba vůči Diovu (nebo Dionýsovu?) narození. Není to odkaz na samo téma předchůdnosti, jehož časovým horizontem by zde byl kykladský kult? Antičtí Řekové už kykladské náboženství a jeho kulty neznali, i když mnohde zdědili jeho posvátná místa. Iraklijští pravoslavní pastýři asi moc neznali ani detaily antického náboženství, ale místo se přihlásilo o slovo způsobem jim srozumitelným. Ctí tady prostě Předchůdce. Tím je v jejich chápání světa samozřejmě Jan Křtitel, ale nějakým způsobem jde o vztah k předchůdnosti jako takové, až někam k horizontu našeho tušení o dějinách náboženství. Nejsou sice znalci antiky, už vůbec ne náboženství starých Kyklad, ale antická mytologie také nějak patří do jejich způsobu rozumění světu, viz výklad kamenů nad Kyklopovou jeskyní. A s dávnými Kykladami je spojuje samo místo, zčásti i způsob života a krev. Viz exkurz [[Problémy převrstvení a revitalizace]].

Souvisle číst: info [[Agios Prodromos]] nebo rovnou [[Pouť do jeskyně]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Irakleia]]

[[MALÉ KYKLADY]]

[[Kategorie:Kyklopova jeskyně (Irakleia)]]
[[Kategorie:Jeskyně Ag. Prodromos (Irakleia)]]

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2018, 10:47
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[File:Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|Oltář v jeskyni svatého Jana Křtitele s jeho ikonou (tady mu říkají Ag. Ióannés Prodromos, "Předchůdce") na ostrově Irakleia.]] ]]		[[File:Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|Oltář v jeskyni svatého Jana Křtitele s jeho ikonou (tady mu říkají Ag. Ióannés Prodromos, "Předchůdce") na ostrově Irakleia.]] ]]
		+
		+	[[File:Church service in the Cave of Ag. Ioannes Prodromos, Irakleia, 28. 8. 2008 084506.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: soubor.jpg\|Krápník prý odráží podobu Jana Křtitele.]] ]]

	Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.		Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.

@@ Řádka 6: / Řádka 6: @@
 Na poměry jeskynních zázraků je to nečekaně střídmé. Žádné osobní zjevení nebo vidění, ani žádný časový posun, pastýř tam neprospal sto let, jak se to prý leckde stává. Jenom zázračný otisk obrazu světce, z podlahy jeskyně na plášti pastýře.
-Čekali bychom, že jeskyně bude zasvěcená Matce boží, nástupkyni Velké bohyně. Je a není, spíše není, i když vlastně také je. Jeskyně je pochopená jako kostel, jehož zasvěcení je Agios Prodromos, svatý Jan Křtitel (viz info [[Agios Prodromos]]). Pouť se ovšem koná 28. srpna našeho (gregoriánského) kalendáře, což by v juliánském kalendáři odpovídalo velkému mariánskému svátku „Zesnutí Panny Marie“, který se normálně slaví 15. srpna. Navíc je při poutní bohoslužbě Bohorodička hojně ctěná, i když základní aitiologie svatosti místa je jiná.
+Čekali bychom, že jeskyně bude zasvěcená Matce boží, nástupkyni Velké bohyně. Je a není, spíše není, i když vlastně také je. Jeskyně je pochopená jako kostel, jehož zasvěcení je [[Agios Prodromos]], svatý Jan Křtitel. Pouť se ovšem koná 28. srpna našeho (gregoriánského) kalendáře, což by v juliánském kalendáři odpovídalo odpoledni před velkým mariánským svátkem „Zesnutí Bohorodičky“ (v západní církvi Nanebevzetí Panny Marie), který se normálně slaví 15. srpna. Navíc je při poutní bohoslužbě Bohorodička hojně ctěná, i když základní aitiologie svatosti místa je jiná.
 Jeskyně by mohla být zasvěcená přímo Synu božímu, což by dobře ladilo s kulty narození hlavního boha v ostrovních jeskyních Kréty a snad i Kyklad. Není, i když Syn boží je při bohoslužbě samozřejmě oslavován. Jeskyně je zasvěcená svatému Janu Křtiteli, který je v pravoslaví titulovaný ''Prodromos'', „Předchůdce“ (Ježíše Krista). Toto zasvěcení je zdůvodněno aitiologickým mýtem o pastýři.

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2018, 09:51
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[File:Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|Oltář v jeskyni svatého Jana Křtitele (tady mu říkají Ag. Ióannés Prodromos, "Předchůdce") na ostrově Irakleia.]] ]]	+	[[File:Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|Oltář v jeskyni svatého Jana Křtitele s jeho ikonou (tady mu říkají Ag. Ióannés Prodromos, "Předchůdce") na ostrově Irakleia.]] ]]

	Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.		Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2018, 09:50
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno~~, ~~vložit fotky~~	+	[[File:Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Irakleia_Cave_of_Ag._Ioannes_altar_084438.jpg\|Oltář v jeskyni svatého Jana Křtitele (tady mu říkají Ag. Ióannés Prodromos, "Předchůdce") na ostrově Irakleia.]] ]]

	Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.		Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2017, 17:01
Řádka 23:		Řádka 23:
	[[Kategorie:Kyklopova jeskyně (Irakleia)]]		[[Kategorie:Kyklopova jeskyně (Irakleia)]]
	[[Kategorie:Jeskyně Ag. Prodromos (Irakleia)]]		[[Kategorie:Jeskyně Ag. Prodromos (Irakleia)]]
		+	[[Kategorie:Jan Křtitel]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz Obecná náboženská stratigrafie ostrovů). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.
+Jeskyně jsou typická místa náboženských slavností, na Kykladách obzvláště, a tahle je přímo ukázkově situovaná (viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]). Místní legenda však sahá jen do 19. století, teprve tehdy se prý jeskyně stala křesťanským poutním místem. O starších vrstvách se na Iraklii nevypráví.
-Jeden pastýř se prý v horách schoval před bouřkou do jeskyně, tentokrát ne do Kyklopovy, ale do té větší, hezčí a hůř přístupné. Lehnul si tam a usnul. Když se probudil, vstal a vrátil se do vsi. Na jeho plášti však lidé spatřili ikonu (obraz) Jana Křtitele! Jeskyni pak navštěvovali poustevníci a brzy se z ní stalo poutní místo.
+Jeden pastýř se prý v horách schoval před bouřkou do jeskyně, tentokrát ne do Kyklopovy, ale do té větší, hezčí a hůř přístupné. Lehl si tam a usnul. Když se probudil, vstal a vrátil se do vsi. Na jeho plášti však lidé spatřili ikonu (obraz) Jana Křtitele! Jeskyni pak navštěvovali poustevníci a brzy se z ní stalo poutní místo.
-Na poměry jeskynních zázraků je to nečekaně střídmé. Žádné osobní zjevení nebo vidění, ani žádný časový posun, pastýř tam neprospal sto let, jak se to prý leckde stává. Jenom zázračný otisk obrazu světce, z podlahy jeskyně na plášť pastýře.
+Na poměry jeskynních zázraků je to nečekaně střídmé. Žádné osobní zjevení nebo vidění, ani žádný časový posun, pastýř tam neprospal sto let, jak se to prý leckde stává. Jenom zázračný otisk obrazu světce, z podlahy jeskyně na plášti pastýře.
 Čekali bychom, že jeskyně bude zasvěcená Matce boží, nástupkyni Velké bohyně. Je a není, spíše není, i když vlastně také je. Jeskyně je pochopená jako kostel, jehož zasvěcení je Agios Prodromos, svatý Jan Křtitel (viz info [[Agios Prodromos]]). Pouť se ovšem koná 28. srpna našeho (gregoriánského) kalendáře, což by v juliánském kalendáři odpovídalo velkému mariánskému svátku „Zesnutí Panny Marie“, který se normálně slaví 15. srpna. Navíc je při poutní bohoslužbě Bohorodička hojně ctěná, i když základní aitiologie svatosti místa je jiná.
 Jeskyně by mohla být zasvěcená přímo Synu božímu, což by dobře ladilo s kulty narození hlavního boha v ostrovních jeskyních Kréty a snad i Kyklad. Není, i když Syn boží je při bohoslužbě samozřejmě oslavován. Jeskyně je zasvěcená svatému Janu Křtiteli, který je v pravoslaví titulovaný ''Prodromos'', „Předchůdce“ (Ježíše Krista). Toto zasvěcení je zdůvodněno aitiologickým mýtem o pastýři.
-Celé téma je situované jako předchůdné vůči narození Syna božího z přesvaté Bohorodičky. V antické analogii by tedy bylo předchůdné třeba vůči Diovu (nebo Dionýsovu?) narození. Není to odkaz na samo téma předchůdnosti, jehož časovým horizontem by zde byl kykladský kult? Antičtí Řekové už kykladské náboženství a jeho kulty neznali, i když mnohde zdědili jeho posvátná místa. Iraklijští pravoslavní pastýři asi moc neznali ani detaily antického náboženství, ale místo se přihlásilo o slovo způsobem jim srozumitelným. Ctí tady prostě Předchůdce. Tím je v jejich chápání světa samozřejmě Jan Křtitel, ale nějakým způsobem jde o vztah k předchůdnosti jako takové, až někam k horizontu našeho tušení o dějinách náboženství. Nejsou sice znalci antiky, už vůbec ne náboženství starých Kyklad, ale antická mytologie také nějak patří do jejich způsobu rozumění světu, viz výklad kamenů nad Kyklopovou jeskyní. A s dávnými Kykladami je spojuje samo místo, zčásti i způsob života a krev. Viz exkurz [[Problémy převrstvení a revitalizace]].
+Celé téma je situované jako předchůdné vůči narození Syna božího z přesvaté Bohorodičky. V antické analogii by tedy bylo předchůdné třeba vůči Diovu (nebo Dionýsovu?) narození. Není to odkaz na samo téma předchůdnosti, jehož časovým horizontem by zde byl kykladský kult? Antičtí Řekové už kykladské náboženství a jeho kulty neznali, i když mnohde zdědili jeho posvátná místa. Iraklijští pravoslavní pastýři asi moc neznali ani detaily antického náboženství, ale místo se přihlásilo o slovo způsobem jim srozumitelným. Ctí tady prostě Předchůdce. Tím je v jejich chápání světa samozřejmě Jan Křtitel, ale nějakým způsobem jde o vztah k předchůdnosti jako takové, až někam k horizontu našeho tušení o dějinách náboženství. Nejsou sice znalci antiky, už vůbec ne náboženství starých Kyklad, ale antická mytologie nějak patří do jejich způsobu rozumění světu, viz výklad kamenů nad Kyklopovou jeskyní. A s dávnými Kykladami je spojuje samo místo, zčásti i způsob života a krev.  Viz exkurz [[Problémy převrstvení a revitalizace]].
-    Souvisle číst: info [[Agios Prodromos]] nebo rovnou [[Pouť do jeskyně]]
+  Souvisle číst: info [[Agios Prodromos]] nebo rovnou [[Pouť do jeskyně]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Irakleia]]
-[[Irakleia]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[MALÉ KYKLADY]]
-[[MALÉ KYKLADY]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]