Vévodství Archipelagu - Historie editací

Zde v 5. 2. 2018, 22:00

2018-02-05T22:00:13Z

Zde v 3. 2. 2018, 15:25

2018-02-03T15:25:17Z

Zde v 17. 12. 2017, 18:05

2017-12-17T18:05:57Z

Zde v 14. 4. 2017, 12:52

2017-04-14T12:52:25Z

Zde v 11. 4. 2017, 09:45

2017-04-11T09:45:14Z

Zde v 29. 3. 2017, 10:07

2017-03-29T10:07:09Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanu…“

2017-03-29T09:57:29Z

Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanu…“

Nová stránka

info - Stránka bez jednoznačného pokračování
Stránka ve vývoji

Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládnul ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů.

Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině.

Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká ''xeni'' („cizinci, cizáci“), nýbrž ''katholiki''. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války.

Souvisle číst: v typickém případě [[K akropoli]]

[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]

[[NAXOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Sanoudis Markos]]
[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 22:00
Řádka 28:		Řádka 28:
	[[Kategorie:Francouzi]]		[[Kategorie:Francouzi]]
	[[Kategorie:Benátky]]		[[Kategorie:Benátky]]
		+	[[Kategorie:Středověk]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - Stránka bez jednoznačného pokračování
-  zkorigováno, vložit fotky
+[[File:Antique shop Antico Veneziano, Naxos, medieval relief, detail, 118842.jpg|thumb|left|[[commons: File: Antique shop Antico Veneziano, Naxos, medieval relief, detail, 118842.jpg|Středověký reliéf nad vchodem starožitnictví ''Antico Veneziano'' na Naxu. ]] ]]
 Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládl ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů.

← Starší verze		Verze z 14. 4. 2017, 12:52
Řádka 21:		Řádka 21:
	[[Kategorie:Informační stránky]]		[[Kategorie:Informační stránky]]
	[[Kategorie:Francouzi]]		[[Kategorie:Francouzi]]
		+	[[Kategorie:Benátky]]

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2017, 09:45
Řádka 20:		Řádka 20:
	[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]		[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]
	[[Kategorie:Informační stránky]]		[[Kategorie:Informační stránky]]
		+	[[Kategorie:Francouzi]]

← Starší verze		Verze z 29. 3. 2017, 10:07
Řádka 19:		Řádka 19:
	[[Kategorie:Sanoudis Markos]]		[[Kategorie:Sanoudis Markos]]
	[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]		[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]
		+	[[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - Stránka bez jednoznačného pokračování
-Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládnul ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů.
+  zkorigováno, vložit fotky
 Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině.
 Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká ''xeni'' („cizinci, cizáci“), nýbrž ''katholiki''. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války.
    Souvisle číst: v typickém případě [[K akropoli]]
-[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
-[[NAXOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]