Uspořádání světa - Historie editací

Zde v 30. 12. 2017, 11:34

2017-12-30T11:34:53Z

Zde v 30. 12. 2017, 11:25

2017-12-30T11:25:57Z

Zde: Založena nová stránka s textem „Začátek Ferekýdova spisu cituje také Eudémos, zachovaný u novoplatonika Damaskia, dokonce pokračuje parafrází dalšího obsahu (viz DK 7 A 8 ori…“

2017-03-15T18:09:05Z

Založena nová stránka s textem „Začátek Ferekýdova spisu cituje také Eudémos, zachovaný u novoplatonika Damaskia, dokonce pokračuje parafrází dalšího obsahu (viz DK 7 A 8 ori…“

Nová stránka

Začátek Ferekýdova spisu cituje také Eudémos, zachovaný u novoplatonika Damaskia, dokonce pokračuje parafrází dalšího obsahu (viz [[DK 7 A 8 originál]]):

„Podle Ferekýda ze Syru je vždy ''Zás'', ''Chronos'' a Země, první to tři počátky, jeden je prý před těmi dvěma a ony dva po jednom. ''Chronos'' pak učinil ze svého semene toto trojí: oheň, vanutí (''pneuma'') a vodu (…) Z nich, rozdělených do patera slují, se sestaví početné generace bohů, nazvané ‚paterá sluj‘ (''pentemychos''), což říká asi totéž, jako ‚pateré uspořádání‘ (''pentekosmos'', ‚pětisvět‘).“

Máme zde tři vždy přítomné božské principy: Zás, ''Chronos'' a Země. ''Chronos'' (Čas) plodí další trojici principů přírodních: oheň, vanutí (''pneuma'') a vodu. Z nich (nebo díky jejich distribuci či mísení) vzniknou další generace bohů. Jenom teď zase nevíme, proč těch slují mělo být podle titulu Ferekýdova spisu v lexikonu ''Súda'' sedm a ne šest, což je počet jmenovaných principů, nebo pouze pět, jak referuje Damaskios.

Zřetelněji se ukazuje Ferekýdova rázná konkurence vůči Hésiodově ''Theogonii'', dokonce lecčím podobná tomu, co známe ze starší vrstvy orfik, zvláště z hymnu komentovaného v ''Papyru Derveni''. Prvním počátkem už není Chaos, jako u Hésioda, nýbrž Zeus, možná analogizovaný se Sluncem. Právě to se možná tak zalíbilo Aristotelovi, který měl hrůzu z chaosu! Jednotlivosti tohoto popisu ovšem zůstávají záhadné, stejně jako Ferekýdés sám. Tak třeba plození přírodních principů (ohně, vanutí a vody), tedy spíše jejich vyvstání ze semene Času, je možná analogií božské přísahy při nějakém podsvětním proudu, alespoň pokud bychom byli ochotni důvěřovat Porfyriovu podání (viz [[DK 7 B 7 originál]]):

„Núménios a ti, kdo vykládají myšlenky Pythagorovy o tom, co je u Platóna řeka Amelétos (viz Platón, ''Ústava'' X,621a), u Hésioda a orfiků Styx, u Ferekýda proud spermatu.“

Ostatně, déšť je poměrně často považovaný za božské oplodňování Země. A „výdech ohně“ je Diovým atributem ještě v ''Hymnu na Dia'' od stoika Kleantha z Assu.

Ony sluje nebo zákoutí, ať už jich je pět nebo sedm, asociují nějakou jeskyni, primordiální děj v sakrální jeskyni. O metafoře jeskyně píše také Proklos (''In Timaeum'' 29a; DK 7 B 6 /2):

„U starých je svět zván jeskyně i tvrz.“

Toto jeskynní téma možná souvisí i se známým Platónovým podobenstvím o jeskyni (''Ústava'' 509d–511e), jak by tomu nasvědčovala další místa u Platóna (''Faidón'' 62b = Filoláos B 15 /4): „V tajných řečech [orfiků?] se mluví o tom, že my lidé jsme v jakémsi vězení, a že člověk se z něj nesmí vyprošťovat, ani utíkat.“ Leč dosti o jeskyních, protože nás čeká Ferekýdův popis primordiální božské svatby.

Pokračovat v souvislém čtení: [[Božská svatba]]

[[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]

[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]

[[SYROS]]

[[Kategorie:Ferekýdés]]
[[Kategorie:Eudémos]]
[[Kategorie:Damaskios]]
[[Kategorie:Sedmero slují]]
[[Kategorie:Hésiodos-Theogonie]]
[[Kategorie:Papyrus Derveni]]
[[Kategorie:Chaos]]
[[Kategorie:Zeus]]
[[Kategorie:Zás]]
[[Kategorie:Chronos]]
[[Kategorie:Země]]
[[Kategorie:Súda]]
[[Kategorie:Porfyrios]]
[[Kategorie:Núménios]]
[[Kategorie:Platón, Faidón]]
[[Kategorie:Platón, Ústava]]
[[Kategorie:Proklos]]
[[Kategorie:Kleanthés z Assu, Hymnus na Dia]]
[[Kategorie:Filoláos]]
[[Kategorie:Orfici]]
[[Kategorie:Amelétos]]
[[Kategorie:Styx]]

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 „U starých je svět zván jeskyně i tvrz.“
-Toto jeskynní téma možná souvisí i se známým Platónovým podobenstvím o jeskyni (''Ústava'' 509d–511e), jak by tomu nasvědčovala další místa u Platóna (''Faidón'' 62b = Filoláos B 15 /4): „V tajných řečech [orfiků?] se mluví o tom, že my lidé jsme v jakémsi vězení, a že člověk se z něj nesmí vyprošťovat, ani utíkat.“ Leč dosti o jeskyních, protože nás čeká Ferekýdův popis primordiální božské svatby.
+Toto jeskynní téma možná souvisí i se známým Platónovým podobenstvím o jeskyni (''Ústava'' 509d–511e), jak by tomu nasvědčovala další místa u Platóna (''Faidón'' 62b = Filoláos B 15 /4): „V tajných řečech [orfiků?] se mluví o tom, že my lidé jsme v jakémsi vězení, a že člověk se z něj nesmí vyprošťovat, ani utíkat.“
 <br clear=all>

@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 Toto jeskynní téma možná souvisí i se známým Platónovým podobenstvím o jeskyni (''Ústava'' 509d–511e), jak by tomu nasvědčovala další místa u Platóna (''Faidón'' 62b = Filoláos B 15 /4): „V tajných řečech [orfiků?] se mluví o tom, že my lidé jsme v jakémsi vězení, a že člověk se z něj nesmí vyprošťovat, ani utíkat.“ Leč dosti o jeskyních, protože nás čeká Ferekýdův popis primordiální božské svatby.
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Božská svatba]]
-[[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]
+  Zpátky na [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
-[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]
-[[SYROS]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]