U pramene Arión - Historie editací

Zde: /* Samota Ariá (Argia) */

2018-02-11T11:25:38Z

‎Samota Ariá (Argia)

Zde: /* Samota Ariá (Argia) */

2018-02-11T11:10:55Z

‎Samota Ariá (Argia)

Zde: /* Pramen Arión */

2018-02-11T11:02:56Z

‎Pramen Arión

Zde v 11. 2. 2018, 11:02

2018-02-11T11:02:38Z

Zde: /* Pramen Arión */

2018-02-11T10:57:28Z

‎Pramen Arión

Zde v 11. 2. 2018, 09:07

2018-02-11T09:07:55Z

Zde v 11. 2. 2018, 08:56

2018-02-11T08:56:18Z

Zde v 25. 12. 2017, 15:24

2017-12-25T15:24:29Z

Zde v 20. 12. 2017, 19:53

2017-12-20T19:53:20Z

Zde: /* Aria a její chrám */

2017-04-03T13:45:11Z

‎Aria a její chrám

@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 ==Samota Ariá (Argia) ==
-Pokud bychom chtěli pastýře navštívit nějakou rozumnou cestou, tak dva až tři kilometry jižně od Filoti je u silnice směrem k Pyrgos Cheimarrou odbočka k samotě Ariá. U té samoty je starý byzantský chrám Panagia Arión, asi z doby kolem roku 1000, tedy spíše jeho ruiny (i když se zbytky fresek z 13. století) [http://www.i-m-paronaxias.gr/paronaxia/index.php?option=com_content&view=article&id=221:2011-04-14-09-01-58&catid=43&Itemid=480], před nimiž stojí novodobá kaplička. Tomuto kostelu se říká taky Panagia Spiliotissa, což se nejspíš vztahuje vztahovalo k jeskyni v hoře Zás. Nevím, nakolik navazoval na starší křesťanské nebo jiné sakrální místo. V 9. a 10. století prý byla osada Ariá větší než Filoti, protože byla útočištným místem před saracénskými piráty, zvláště oblast nad kostelem, směrem k prameni a jeskyni, ale pak přišla vniveč a přeživší obyvatelé se usadili ve Filoti, které bylo franckou državou.
+Pokud bychom chtěli pastýře navštívit nějakou rozumnou cestou, tak dva až tři kilometry jižně od Filoti je u silnice směrem k Pyrgos Cheimarrou odbočka k samotě Ariá. U té samoty je starý byzantský chrám Panagia Arión, asi z doby kolem roku 1000, tedy spíše jeho ruiny (i když se zbytky fresek z 13. století) [http://www.i-m-paronaxias.gr/paronaxia/index.php?option=com_content&view=article&id=221:2011-04-14-09-01-58&catid=43&Itemid=480], před nimiž stojí novodobá kaplička. Tomuto kostelu se říká taky Panagia Spiliotissa, což se nejspíš vztahovalo k jeskyni v hoře Zás. Nevím, nakolik navazoval na starší křesťanské nebo jiné sakrální místo. V 9. a 10. století prý byla osada Ariá větší než Filoti, protože byla útočištným místem před saracénskými piráty, zvláště oblast nad kostelem, směrem k prameni a jeskyni, ale pak přišla vniveč a přeživší obyvatelé se usadili ve Filoti, které bylo franckou državou.
 (Za mnohé informace děkuji panu Stefanu Psarrovi, viz článek [https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%81%CE%B3%CE%B9%CE%AC_%28%CE%A6%CE%B9%CE%BB%CF%8E%CF%84%CE%B9_%CE%9D%CE%AC%CE%BE%CE%BF%CF%85%29 Argia] na řecké Wikipedii.)

@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 ==Samota Ariá (Argia) ==
-Pokud bychom chtěli pastýře navštívit nějakou rozumnou cestou, tak dva až tři kilometry jižně od Filoti je u silnice směrem k Pyrgos Cheimarrou odbočka k samotě Ariá. U té samoty je starý byzantský chrám Panagia Arión, asi z doby kolem roku 1000, tedy spíše jeho ruiny (i když se zbytky fresek z 13. století), před nimiž stojí novodobá kaplička. Tomuto kostelu se říká taky Panagia Spiliotissa, což se nejspíš vztahuje vztahovalo k jeskyni v hoře Zás. Nevím, nakolik navazoval na starší křesťanské nebo jiné sakrální místo. V 9. a 10. století prý byla osada Ariá větší než Filoti, protože byla útočištným místem před saracénskými piráty, zvláště oblast nad kostelem, směrem k prameni a jeskyni, ale pak přišla vniveč a přeživší obyvatelé se usadili ve Filoti, které bylo franckou državou.
+Pokud bychom chtěli pastýře navštívit nějakou rozumnou cestou, tak dva až tři kilometry jižně od Filoti je u silnice směrem k Pyrgos Cheimarrou odbočka k samotě Ariá. U té samoty je starý byzantský chrám Panagia Arión, asi z doby kolem roku 1000, tedy spíše jeho ruiny (i když se zbytky fresek z 13. století) [http://www.i-m-paronaxias.gr/paronaxia/index.php?option=com_content&view=article&id=221:2011-04-14-09-01-58&catid=43&Itemid=480], před nimiž stojí novodobá kaplička. Tomuto kostelu se říká taky Panagia Spiliotissa, což se nejspíš vztahuje vztahovalo k jeskyni v hoře Zás. Nevím, nakolik navazoval na starší křesťanské nebo jiné sakrální místo. V 9. a 10. století prý byla osada Ariá větší než Filoti, protože byla útočištným místem před saracénskými piráty, zvláště oblast nad kostelem, směrem k prameni a jeskyni, ale pak přišla vniveč a přeživší obyvatelé se usadili ve Filoti, které bylo franckou državou.
 (Za mnohé informace děkuji panu Stefanu Psarrovi, viz článek [https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%81%CE%B3%CE%B9%CE%AC_%28%CE%A6%CE%B9%CE%BB%CF%8E%CF%84%CE%B9_%CE%9D%CE%AC%CE%BE%CE%BF%CF%85%29 Argia] na řecké Wikipedii.)

← Starší verze		Verze z 11. 2. 2018, 11:02
Řádka 13:		Řádka 13:

	Místo je to neobyčejně půvabné: silný pramen v mramorové kašně, kolem plácek pod velikým platanem, zídky, výhled na moře a na Paros, ale hlavně na masiv Zás, který odtud nevypadá zrovna přístupně. Bílá hora, zčásti z mramoru, je z této strany poněkud špičatá, ale pěšina ten hrot obelstí. Pramen Arión by se ideálně hodil nymfám nebo k pastýřské idyle. Ostatně, pastýř odtud bere vodu, i když nejen on. Je to pastýř ze samoty zvané Ariá, podle které se ten pramen jmenuje, takže aspoň jméno pramene už máme demytologizováno. Místo je svou povahou také hermovské, za soumraku tu lze potkat ovce i pastýře a jeho děti.		Místo je to neobyčejně půvabné: silný pramen v mramorové kašně, kolem plácek pod velikým platanem, zídky, výhled na moře a na Paros, ale hlavně na masiv Zás, který odtud nevypadá zrovna přístupně. Bílá hora, zčásti z mramoru, je z této strany poněkud špičatá, ale pěšina ten hrot obelstí. Pramen Arión by se ideálně hodil nymfám nebo k pastýřské idyle. Ostatně, pastýř odtud bere vodu, i když nejen on. Je to pastýř ze samoty zvané Ariá, podle které se ten pramen jmenuje, takže aspoň jméno pramene už máme demytologizováno. Místo je svou povahou také hermovské, za soumraku tu lze potkat ovce i pastýře a jeho děti.
		+	<br />
	<br />		<br />

← Starší verze		Verze z 11. 2. 2018, 11:02
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno, vložit fotky~~
−
	Kousek nad Filoti je zvláštní soubor míst, spojených s řadou legend, jejichž stáří ani smysl se mi nepodařilo plně odkrýt: Pastýřská samota Ariá (''Argiá''), o kilometr východněji a o 130 metrů výš pramen Arión. Začneme pramenem, protože ten je také východiskem cesty k jeskyni a dál na vrchol hory.		Kousek nad Filoti je zvláštní soubor míst, spojených s řadou legend, jejichž stáří ani smysl se mi nepodařilo plně odkrýt: Pastýřská samota Ariá (''Argiá''), o kilometr východněji a o 130 metrů výš pramen Arión. Začneme pramenem, protože ten je také východiskem cesty k jeskyni a dál na vrchol hory.

← Starší verze		Verze z 11. 2. 2018, 10:57
Řádka 4:		Řádka 4:

	==Pramen Arión ==		==Pramen Arión ==
		+	[[File:Fountain of Arion, Zas mountains, Naxos, 119620.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Fountain of Arion, Zas mountains, Naxos, 119620.jpg\|Pramen Arión (Argión) v záři zapadajícího Slunce.]] ]]
		+
		+	[[File:Mount Zas from the source Arion, Naxos, 119613.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Mount Zas from the source Arion, Naxos, 119613.jpg\| Hora Zás od pramene Arión (tato cesta vede do zahrad osady Arión a ne na horu).]] ]]
		+
		+	[[File:Sunset, Fountain of Arion, Naxos, 119625.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Sunset, Fountain of Arion, Naxos, 119625.jpg\|Sluníčko zapadá nad Parem. Pohled od pramene Arion na Naxu.]] ]]
		+
		+	[[File:Argia Spring Filoti Naxos Greece DSCN1248.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Argia Spring Filoti Naxos Greece DSCN1248.jpg\|Odpočívadlo u pramena Arión (Argión).]] ]]
		+
	Vystoupíme z autobusu nad zahradami obce Filoti, v zatáčce pod novým velkým kostelem (360 m n. m.), u odbočky značené ''Spileio Zás'', tedy k jeskyni. Musíme asi 15 minut stoupat, než dojdeme k prameni Arión, dnes už po asfaltce. Za novým miniaturním parkovištěm už ale po chodníčku mezi skálou a zídkou vstupujeme do mytického světa, ocitáme se u pramene – a horu máme před sebou, nebo spíš málem nad sebou.		Vystoupíme z autobusu nad zahradami obce Filoti, v zatáčce pod novým velkým kostelem (360 m n. m.), u odbočky značené ''Spileio Zás'', tedy k jeskyni. Musíme asi 15 minut stoupat, než dojdeme k prameni Arión, dnes už po asfaltce. Za novým miniaturním parkovištěm už ale po chodníčku mezi skálou a zídkou vstupujeme do mytického světa, ocitáme se u pramene – a horu máme před sebou, nebo spíš málem nad sebou.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    zkorigováno, vložit fotky
-Kousek nad Filoti je zvláštní soubor míst, spojených s řadou legend, jejichž stáří ani smysl se mi nepodařilo plně odkrýt: Pastýřská samota Ariá (''Argia''), o kilometr východněji a o 130 metrů výš pramen Arión. Začneme pramenem, protože ten je také východiskem cesty k jeskyni a dál na vrchol hory.
+Kousek nad Filoti je zvláštní soubor míst, spojených s řadou legend, jejichž stáří ani smysl se mi nepodařilo plně odkrýt: Pastýřská samota Ariá (''Argiá''), o kilometr východněji a o 130 metrů výš pramen Arión. Začneme pramenem, protože ten je také východiskem cesty k jeskyni a dál na vrchol hory.
 ==Pramen Arión ==
@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Místo je to neobyčejně půvabné: silný pramen v mramorové kašně, kolem plácek pod velikým platanem, zídky, výhled na moře a na Paros, ale hlavně na masiv Zás, který odtud nevypadá zrovna přístupně. Bílá hora, zčásti z mramoru, je z této strany poněkud špičatá, ale pěšina ten hrot obelstí. Pramen Arión by se ideálně hodil nymfám nebo k pastýřské idyle. Ostatně, pastýř odtud bere vodu, i když nejen on. Je to pastýř ze samoty zvané Ariá, podle které se ten pramen jmenuje, takže aspoň jméno pramene už máme demytologizováno. Místo je svou povahou také hermovské, za soumraku tu lze potkat ovce i pastýře a jeho děti.
 <br />

← Starší verze		Verze z 25. 12. 2017, 15:24
Řádka 15:		Řádka 15:

	(Za mnohé informace děkuji panu Stefanu Psarrovi, viz článek [https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%81%CE%B3%CE%B9%CE%AC_%28%CE%A6%CE%B9%CE%BB%CF%8E%CF%84%CE%B9_%CE%9D%CE%AC%CE%BE%CE%BF%CF%85%29 Argia] na řecké Wikipedii.)		(Za mnohé informace děkuji panu Stefanu Psarrovi, viz článek [https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%81%CE%B3%CE%B9%CE%AC_%28%CE%A6%CE%B9%CE%BB%CF%8E%CF%84%CE%B9_%CE%9D%CE%AC%CE%BE%CE%BF%CF%85%29 Argia] na řecké Wikipedii.)
−
−	~~==Starokřesťanské hroby někde pod pramenem ==~~
−	Nad námi je jeskyně, možná jeskyně božího narození. Někde dole byl starokřesťanský hřbitov, z něhož pochází mramorová náhrobní deska s reliéfem. Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma a vinná réva. Komu by to nepřipomnělo betlémskou scénu Ježíšova narození? Asi metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se datuje do doby kolem roku 400. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. (Reliéf je nyní v Byzantském muzeu v Athénách. Podle muzejní popisky u jeho inventárního čísla BXM 312 je to prý „Útěk do Egypta“.)
−
−	Není to zvláštní? Vždyť kdybychom o křesťanství nevěděli nic jiného, než že cosi takového v pozdní antice bylo, tak bychom na základě této památky vyložili křesťanský mýtus o božím narození v jeskynním chlévě jako produkt naxijského náboženského synkretismu, který přeznačil starokykladské i řecké motivy, což by ovšem byla naprostá hloupost. Napřed nějaký kykladský bůh, pak Zás (Zeus), nakonec Ježíš. Samozřejmě tomu tak není, i když náboženská chronologie taková je. Onu možnost jsem zmínil jen jako ukázku, jak ošidné mohou být naše úvahy, pokud neznáme dost široké kontexty. V rámci egejských náboženství Ježíš není jediný Syn boží, který se za dramatických okolností rodí v jeskyni a který později tragicky umírá. Je to jenom náhoda, že se ten reliéf našel zrovna tady. Není však vyloučené, že naxijským křesťanům bylo téma božího narození nějak důvěrněji blízké, takže se tím pravděpodobnost podobného nálezu zrovna v těchto místech zvýšila.
	<br clear=all>		<br clear=all>

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Kousek nad Filoti je zvláštní soubor míst, spojených s řadou legend, jejichž stáří ani smysl se mi nepodařilo odkrýt:
+Kousek nad Filoti je zvláštní soubor míst, spojených s řadou legend, jejichž stáří ani smysl se mi nepodařilo plně odkrýt: Pastýřská samota Ariá (Argia), o kilometr východněji a o 130 metrů výš pramen Arión – a někde mezi nimi a Filoti starokřesťanský hřbitov. Začneme pramenem, protože ten je také východiskem cesty k jeskyni a dál na vrchol hory.
-- pastýřská samota Aria,<br />
+==Pramen Arión ==
-- o kilometr východněji a o 130 metrů výš pramen Arión,<br />
+Vystoupíme z autobusu nad zahradami obce Filoti, v zatáčce pod novým velkým kostelem (360 m n. m.), u odbočky značené ''Spileio Zás'', tedy k jeskyni. Musíme asi 15 minut stoupat, než dojdeme k prameni Arión, dnes už po asfaltce. Za novým miniaturním parkovištěm už ale po chodníčku mezi skálou a zídkou vstupujeme do mytického světa, ocitáme se u pramene – a horu máme před sebou, nebo spíš málem nad sebou.
-Začneme pramenem, protože ten je také východiskem cesty k jeskyni a dál na vrchol hory.
+Místo je to neobyčejně půvabné: silný pramen v mramorové kašně, kolem plácek pod velikým platanem, zídky, výhled na moře a na Paros, ale hlavně na masiv Zás, který odtud nevypadá zrovna přístupně. Bílá hora, zčásti z mramoru, je z této strany poněkud špičatá, ale pěšina ten hrot obelstí. Pramen Arión by se ideálně hodil nymfám nebo k pastýřské idyle. Ostatně, pastýř odtud bere vodu, i když nejen on. Je to pastýř ze samoty zvané Ariá, podle které se ten pramen jmenuje, takže aspoň jméno pramene už máme demytologizováno. Místo je svou povahou také hermovské, za soumraku tu lze potkat ovce i pastýře a jeho děti.
-Místo je to neobyčejně půvabné: silný pramen v mramorové kašničce, kolem plácek pod velikým platanem, zídky, výhled na moře a na Paros, ale hlavně na masiv Zás, který odtud nevypadá zrovna přístupně. Bílá hora, zčásti z mramoru, je z této strany poněkud špičatá, ale cesta ten hrot obelstí. Pramen Arión by se ideálně hodil nymfám nebo k pastýřské idyle. Ostatně, pastýř odtud bere vodu, i když nejen on. Je to pastýř ze samoty zvané Aria, podle které se ten pramen jmenuje, takže aspoň jméno pramene už máme demytologizováno. Místo je svou povahou také hermovské, za soumraku tu lze potkat ovce i pastýře a jeho děti.
+Víc fotek od pramene je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Filoti#Fountain_of_Arion oddílu alba].
-Víc fotek od pramene je v oddílu alba. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Filoti#Fountain_of_Arion]]
+==Samota Ariá (Argia) ==
-==Aria a její chrám==
+Pokud bychom chtěli pastýře navštívit nějakou rozumnou cestou, tak dva až tři kilometry jižně od Filoti je u silnice směrem k Pyrgos Cheimarrou odbočka k samotě Ariá. U té samoty je starý byzantský chrám Panagia Arión, asi z doby kolem roku 1000, tedy spíše jeho ruiny (i když se zbytky fresek z 13. století), před nimiž stojí novodobá kaplička. Tomuto kostelu se říká taky Panagia Spiliotissa, což se nejspíš vztahuje vztahovalo k jeskyni v hoře Zás. Nevím, nakolik navazoval na starší křesťanské nebo jiné sakrální místo. V 9. a 10. století prý byla osada Ariá větší než Filoti, protože byla útočištným místem před saracénskými piráty, zvláště oblast nad kostelem, směrem k prameni a jeskyni, ale pak přišla vniveč a přeživší obyvatelé se usadili ve Filoti, které bylo franckou državou.
-==Starokřesťanský reliéf ==
+(Za mnohé informace děkuji panu Stefanu Psarrovi, viz článek [https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%81%CE%B3%CE%B9%CE%AC_%28%CE%A6%CE%B9%CE%BB%CF%8E%CF%84%CE%B9_%CE%9D%CE%AC%CE%BE%CE%BF%CF%85%29 Argia] na řecké Wikipedii.)
 Nad námi je jeskyně, možná jeskyně božího narození. Někde dole byl starokřesťanský hřbitov, z něhož pochází mramorová náhrobní deska s reliéfem. Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma a vinná réva. Komu by to nepřipomnělo betlémskou scénu Ježíšova narození? Asi metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se datuje do doby kolem roku 400. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. (Reliéf je nyní v Byzantském muzeu v Athénách. Podle muzejní popisky u jeho inventárního čísla BXM 312 je to prý „Útěk do Egypta“.)
-Není to zvláštní? Vždyť kdybychom o křesťanství nevěděli nic jiného, než že cosi takového v pozdní antice bylo, tak bychom na základě této památky vyložili křesťanský mýtus o božím narození v jeskynním chlévě jako produkt naxijského náboženského synkretismu, který přeznačil starokykladské i řecké motivy, což by ovšem byla naprostá hloupost. Napřed nějaký kykladský bůh, pak ''Zás'' (Zeus), nakonec Ježíš. Samozřejmě tomu tak není, i když náboženská chronologie taková je. Onu možnost jsem zmínil jen jako ukázku, jak ošidné mohou být naše úvahy, pokud neznáme dost široké kontexty. V rámci egejských náboženství Ježíš není jediný Syn boží, který se rodí za dramatických okolností, a který později tragiky umírá. Je to jenom náhoda, že se ten reliéf našel zrovna tady. Není však vyloučené, že naxijským křesťanům bylo téma božího narození nějak důvěrněji blízké, takže se tím pravděpodobnost podobného nálezu zrovna v těchto místech zvýšila.
+Není to zvláštní? Vždyť kdybychom o křesťanství nevěděli nic jiného, než že cosi takového v pozdní antice bylo, tak bychom na základě této památky vyložili křesťanský mýtus o božím narození v jeskynním chlévě jako produkt naxijského náboženského synkretismu, který přeznačil starokykladské i řecké motivy, což by ovšem byla naprostá hloupost. Napřed nějaký kykladský bůh, pak Zás (Zeus), nakonec Ježíš. Samozřejmě tomu tak není, i když náboženská chronologie taková je. Onu možnost jsem zmínil jen jako ukázku, jak ošidné mohou být naše úvahy, pokud neznáme dost široké kontexty. V rámci egejských náboženství Ježíš není jediný Syn boží, který se za dramatických okolností rodí v jeskyni a který později tragicky umírá. Je to jenom náhoda, že se ten reliéf našel zrovna tady. Není však vyloučené, že naxijským křesťanům bylo téma božího narození nějak důvěrněji blízké, takže se tím pravděpodobnost podobného nálezu zrovna v těchto místech zvýšila.
    Souvisle číst: [[Jeskyně Zás]]
-[[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]]
-[[NAXOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]