Svatý František - Historie editací

Zde v 20. 12. 2018, 16:43

2018-12-20T16:43:17Z

Zde v 20. 12. 2018, 15:38

2018-12-20T15:38:19Z

Zde v 19. 12. 2018, 22:10

2018-12-19T22:10:26Z

Zde v 19. 12. 2018, 22:05

2018-12-19T22:05:47Z

Zde v 19. 12. 2018, 19:21

2018-12-19T19:21:15Z

Zde v 19. 12. 2018, 15:14

2018-12-19T15:14:24Z

Zde v 19. 12. 2018, 11:32

2018-12-19T11:32:48Z

Zde v 19. 12. 2018, 11:32

2018-12-19T11:32:14Z

Zde v 19. 12. 2018, 11:31

2018-12-19T11:31:54Z

Zde v 19. 12. 2018, 11:30

2018-12-19T11:30:48Z

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Bratr František (1182-1226) byl vášnivě věrný křesťan, i když svéhlavý. Zdánlivě jen naivní prosťáček, obdařený hlubokým vnímáním lidské bídy (dnes by se to nazvalo sociální cítění), ale i lidského přátelství a především krásy světa, projevované ve všech jednotlivých přirozenostech. Rozhodně není žádný dialektik (příznivec logiky), ale kupodivu většinou nevystupuje ani jako reprezentant typu „muže božího“, hlavně se tak nevyjadřuje, i když jej lid do podobné pozice občas posunuje. Prostě „svatý František“, v tomto případě snad opravdu, málem předchůdce ''hippies'', nebýt jeho péče o řadu konkrétních věcí, určitě velký kritik konzumního způsobu života. Františkova úspěšná snaha o opravu církve ve smyslu kostela a marná snaha o reformu církve ve smyslu instituce je přímo dojemná. Proč nás ale má zajímat v dějinách filosofie? Nejspíš jako promarněná naděje, jejíž pokračování se ve školní filosofii zvrtlo podobně jako v církvi.
-Hlavním Františkovým literárním dílem je píseň ''Chvála stvoření'' (''Laudes Creaturarum''), často zvaná ''Píseň bratra Slunce'', kterou napsal v umberském dialektu italštiny. Můžeme ji chápat jako rozvinutě sapienciální a mystickou ozvěnu 104. žalmu. Je to vlastně svého druhu „pozitivní teologie“, totiž nebýt toho, že oním slovním spojením se standardně označují vesměs nechutnosti (důkazy boží existence a "ontologické vlastnosti boží"). František představil základnější pozitivitu božství, a to v podobě oslavy Tvůrce prostřednictvím oslavy Stvoření, které svého Tvůrce samo oslavuje svou existencí a krásou. Něco málo z jeho odkazu zbylo i v učeneckých kruzích: františkánská scholastika popisuje duši jako hmotnou, občas má smysl pro experiment a hravost.
+Hlavním Františkovým literárním dílem je píseň ''Chvála stvoření'' (''Laudes Creaturarum''), často zvaná ''Píseň bratra Slunce'', kterou napsal v umberském dialektu italštiny. Můžeme ji chápat jako rozvinutě sapienciální a mystickou ozvěnu 104. žalmu. Je to vlastně svého druhu „pozitivní teologie“, totiž nebýt toho, že oním slovním spojením se standardně označují vesměs nechutnosti (důkazy boží existence a "ontologické vlastnosti boží"). František představil základnější pozitivitu božství, a to v podobě oslavy Tvůrce prostřednictvím oslavy Stvoření, které svého Tvůrce samo oslavuje svou existencí a krásou.
-Svatý František byl vždycky velice oblíbený v lidových vrstvách. Nejde však o posudek typu „v kolektivu oblíben“, nýbrž o projev blízkosti, srozumitelnosti, současně hloubky a opravdovosti, občas navíc s kritickým ostnem vůči ekonomické i „duchovní“ moci autorit a institucí. Největší odezvu ovšem měly živé obrazy vánočního betléma...
+Svatý František byl vždycky velice oblíbený v lidových vrstvách. Nejde však o posudek typu „v kolektivu oblíben“, nýbrž o projev blízkosti, srozumitelnosti, současně hloubky a opravdovosti, občas navíc s kritickým ostnem vůči ekonomické i „duchovní“ moci autorit a institucí. Největší odezvu ovšem měly živé obrazy vánočního betléma.
 Františkánské malby ve stylu ''figuratio geometrica'' měly přesvědčit o reálnosti zobrazených scén. Na rozdíl od ikon totiž vypadaly málem jako živé. Na druhé straně tím připravily cestu novému verismu.

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Bratr František (1182-1226) byl vášnivě věrný křesťan, i když svéhlavý. Zdánlivě jen naivní prosťáček, obdařený hlubokým vnímáním lidské bídy (dnes by se to nazvalo sociální cítění), ale i lidského přátelství a především krásy světa, projevované ve všech jednotlivých přirozenostech. Rozhodně není žádný dialektik (příznivec logiky), ale kupodivu většinou nevystupuje ani jako reprezentant typu „muže božího“, hlavně se tak nevyjadřuje, i když jej lid do podobné pozice občas posunuje. Prostě „svatý František“, v tomto případě snad opravdu, málem předchůdce ''hippies'', nebýt jeho péče o řadu konkrétních věcí, určitě velký kritik konzumního způsobu života. Františkova úspěšná snaha o opravu církve ve smyslu kostela a marná snaha o reformu církve ve smyslu instituce je přímo dojemná. Proč nás ale má zajímat v dějinách filosofie? Nejspíš jako promarněná naděje, jejíž pokračování se ve školní filosofii zvrtlo podobně jako v církvi.
-Hlavním Františkovým literárním dílem je píseň ''Chvála stvoření'' (''Laudes Creaturarum''), často zvaná ''Píseň bratra Slunce'', kterou napsal v umberském dialektu italštiny. Můžeme ji chápat jako rozvinutě sapienciální a mystickou ozvěnu 104. žalmu. Je to vlastně svého druhu „pozitivní teologie“, totiž nebýt toho, že oním slovním spojením se standardně označují vesměs nechutnosti (důkazy boží existence a "ontologické vlastnosti boží"). František představil základnější pozitivitu božství, a to v podobě oslavy Tvůrce prostřednictvím oslavy Stvoření, které svého Tvůrce samo oslavuje svou existencí a krásou.
+Hlavním Františkovým literárním dílem je píseň ''Chvála stvoření'' (''Laudes Creaturarum''), často zvaná ''Píseň bratra Slunce'', kterou napsal v umberském dialektu italštiny. Můžeme ji chápat jako rozvinutě sapienciální a mystickou ozvěnu 104. žalmu. Je to vlastně svého druhu „pozitivní teologie“, totiž nebýt toho, že oním slovním spojením se standardně označují vesměs nechutnosti (důkazy boží existence a "ontologické vlastnosti boží"). František představil základnější pozitivitu božství, a to v podobě oslavy Tvůrce prostřednictvím oslavy Stvoření, které svého Tvůrce samo oslavuje svou existencí a krásou. Něco málo z jeho odkazu zbylo i v učeneckých kruzích: františkánská scholastika popisuje duši jako hmotnou, občas má smysl pro experiment a hravost.
 Svatý František byl vždycky velice oblíbený v lidových vrstvách. Nejde však o posudek typu „v kolektivu oblíben“, nýbrž o projev blízkosti, srozumitelnosti, současně hloubky a opravdovosti, občas navíc s kritickým ostnem vůči ekonomické i „duchovní“ moci autorit a institucí. Největší odezvu ovšem měly živé obrazy vánočního betléma...
-Františkánské malby ve stylu ''figuratio geometrica'' měly přesvědčit o reálnosti zobrazených scén. Na rozdíl od ikon totiž vypadaly málem jako živé.
+Františkánské malby ve stylu ''figuratio geometrica'' měly přesvědčit o reálnosti zobrazených scén. Na rozdíl od ikon totiž vypadaly málem jako živé. Na druhé straně tím připravily cestu novému verismu.
 <br clear=all>

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Takže svatý František – aby měl Zdeněk N. radost. Píšu o něm i v ''Alternativách (dějin) filosofie'':
-Bratr František (1182-1226) byl vášnivě věrný křesťan, i když svéhlavý. Zdánlivě jen naivní prosťáček, obdařený hlubokým vnímáním lidské bídy (dnes by se to nazvalo sociální cítění), ale i lidského přátelství a především krásy světa, projevované ve všech jednotlivých přirozenostech. Rozhodně není žádný dialektik, ale kupodivu většinou nevystupuje ani jako reprezentant typu „muže božího“, hlavně se tak nevyjadřuje, i když jej lid do podobné pozice občas posunuje. Prostě „svatý František“, v tomto případě snad opravdu, málem předchůdce hippies (nebýt jeho péče o řadu konkrétních věcí), určitě velký kritik konzumního způsobu života. Františkova úspěšná snaha o opravu církve ve smyslu kostela a marná snaha o reformu církve ve smyslu instituce je přímo dojemná. Proč nás ale má zajímat v dějinách filosofie? Nejspíš jako promarněná naděje, jejíž pokračování se ve školní filosofii zvrtlo podobně jako v církvi.
+Bratr František (1182-1226) byl vášnivě věrný křesťan, i když svéhlavý. Zdánlivě jen naivní prosťáček, obdařený hlubokým vnímáním lidské bídy (dnes by se to nazvalo sociální cítění), ale i lidského přátelství a především krásy světa, projevované ve všech jednotlivých přirozenostech. Rozhodně není žádný dialektik (příznivec logiky), ale kupodivu většinou nevystupuje ani jako reprezentant typu „muže božího“, hlavně se tak nevyjadřuje, i když jej lid do podobné pozice občas posunuje. Prostě „svatý František“, v tomto případě snad opravdu, málem předchůdce ''hippies'', nebýt jeho péče o řadu konkrétních věcí, určitě velký kritik konzumního způsobu života. Františkova úspěšná snaha o opravu církve ve smyslu kostela a marná snaha o reformu církve ve smyslu instituce je přímo dojemná. Proč nás ale má zajímat v dějinách filosofie? Nejspíš jako promarněná naděje, jejíž pokračování se ve školní filosofii zvrtlo podobně jako v církvi.
-Hlavním Františkovým literárním dílem je píseň ''Chvála stvoření'' (''Laudes Creaturarum''), často zvaná ''Píseň bratra Slunce'', kterou napsal v umberském dialektu italštiny. Můžeme ji chápat jako rozvinutě sapienciální a mystickou ozvěnu 104. žalmu. Je to vlastně svého druhu „pozitivní teologie“, totiž nebýt toho, že oním slovním spojením se standardně označují vesměs nechutnosti. František představil základnější pozitivitu božství, a to v podobě oslavy Tvůrce prostřednictvím oslavy Stvoření, které svého Tvůrce samo oslavuje svou existencí a krásou.
+Hlavním Františkovým literárním dílem je píseň ''Chvála stvoření'' (''Laudes Creaturarum''), často zvaná ''Píseň bratra Slunce'', kterou napsal v umberském dialektu italštiny. Můžeme ji chápat jako rozvinutě sapienciální a mystickou ozvěnu 104. žalmu. Je to vlastně svého druhu „pozitivní teologie“, totiž nebýt toho, že oním slovním spojením se standardně označují vesměs nechutnosti (důkazy boží existence a "ontologické vlastnosti boží"). František představil základnější pozitivitu božství, a to v podobě oslavy Tvůrce prostřednictvím oslavy Stvoření, které svého Tvůrce samo oslavuje svou existencí a krásou.
 Svatý František byl vždycky velice oblíbený v lidových vrstvách. Nejde však o posudek typu „v kolektivu oblíben“, nýbrž o projev blízkosti, srozumitelnosti, současně hloubky a opravdovosti, občas navíc s kritickým ostnem vůči ekonomické i „duchovní“ moci autorit a institucí. Největší odezvu ovšem měly živé obrazy vánočního betléma...

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 [[File:Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|thumb|right|[[commons: File: Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|Svatého Františka už uchopilo umění.]] ]]
-Takže svatý František – aby měl Zdeněk N. radost. Píšu o něm v ''Alternativách (dějin) filosofie'':
+Takže svatý František – aby měl Zdeněk N. radost. Píšu o něm i v ''Alternativách (dějin) filosofie'':
 Bratr František (1182-1226) byl vášnivě věrný křesťan, i když svéhlavý. Zdánlivě jen naivní prosťáček, obdařený hlubokým vnímáním lidské bídy (dnes by se to nazvalo sociální cítění), ale i lidského přátelství a především krásy světa, projevované ve všech jednotlivých přirozenostech. Rozhodně není žádný dialektik, ale kupodivu většinou nevystupuje ani jako reprezentant typu „muže božího“, hlavně se tak nevyjadřuje, i když jej lid do podobné pozice občas posunuje. Prostě „svatý František“, v tomto případě snad opravdu, málem předchůdce hippies (nebýt jeho péče o řadu konkrétních věcí), určitě velký kritik konzumního způsobu života. Františkova úspěšná snaha o opravu církve ve smyslu kostela a marná snaha o reformu církve ve smyslu instituce je přímo dojemná. Proč nás ale má zajímat v dějinách filosofie? Nejspíš jako promarněná naděje, jejíž pokračování se ve školní filosofii zvrtlo podobně jako v církvi.

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 [[File:Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|thumb|right|[[commons: File: Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|Svatého Františka už uchopilo umění.]] ]]
-Takže svatý František – aby měl Zdeněk N. radost. Co o něm píšu v ''Alternativách (dějin) filosofie'':
+Takže svatý František – aby měl Zdeněk N. radost. Píšu o něm v ''Alternativách (dějin) filosofie'':
 Bratr František (1182-1226) byl vášnivě věrný křesťan, i když svéhlavý. Zdánlivě jen naivní prosťáček, obdařený hlubokým vnímáním lidské bídy (dnes by se to nazvalo sociální cítění), ale i lidského přátelství a především krásy světa, projevované ve všech jednotlivých přirozenostech. Rozhodně není žádný dialektik, ale kupodivu většinou nevystupuje ani jako reprezentant typu „muže božího“, hlavně se tak nevyjadřuje, i když jej lid do podobné pozice občas posunuje. Prostě „svatý František“, v tomto případě snad opravdu, málem předchůdce hippies (nebýt jeho péče o řadu konkrétních věcí), určitě velký kritik konzumního způsobu života. Františkova úspěšná snaha o opravu církve ve smyslu kostela a marná snaha o reformu církve ve smyslu instituce je přímo dojemná. Proč nás ale má zajímat v dějinách filosofie? Nejspíš jako promarněná naděje, jejíž pokračování se ve školní filosofii zvrtlo podobně jako v církvi.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[File:Cimabue Saint Francis Fragment.jpg|thumb|left|[[commons: File: Cimabue Saint Francis Fragment.jpg|Svatý František na fresce v dolní basilice v Assisi.]] ]]
-[[File:Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|thumb|leftt|[[commons: File: Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|Svatého Františka už uchopilo umění.]] ]]
+[[File:Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|thumb|right|[[commons: File: Saint Francis of Assisi. Etching by D.M. Viani after L. Carr Wellcome V0032033.jpg|Svatého Františka už uchopilo umění.]] ]]
 Takže svatý František – aby měl Zdeněk N. radost. Co o něm píšu v ''Alternativách (dějin) filosofie'':
@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 <br clear=all>
   Zpátky na [[O božské přírodě|Vánoční seminář]]

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2018, 11:32
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~<br />~~
	[[File:Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|Svatý František na fresce v dolní basilice v Assisi.]] ]]		[[File:Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|Svatý František na fresce v dolní basilice v Assisi.]] ]]

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2018, 11:31
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~'''Svatý František'''~~
−	~~<br />~~
−
	[[File:Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|Svatý František na fresce v dolní basilice v Assisi.]] ]]		[[File:Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Cimabue Saint Francis Fragment.jpg\|Svatý František na fresce v dolní basilice v Assisi.]] ]]