Styly a žánry řeckých plastik - Historie editací

Zde v 19. 3. 2018, 21:01

2018-03-19T21:01:32Z

Zde v 14. 3. 2018, 12:01

2018-03-14T12:01:06Z

Zde v 2. 1. 2018, 17:51

2018-01-02T17:51:26Z

Zde v 18. 4. 2017, 09:28

2017-04-18T09:28:18Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka se připravuje Sochařství mykénského Řecka bylo až nečekaně veristické. Zato prv…“

2017-04-18T09:17:53Z

Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka se připravuje Sochařství mykénského Řecka bylo až nečekaně veristické. Zato prv…“

Nová stránka

info - stránka bez jednoznačného pokračování

Stránka se připravuje

Sochařství mykénského Řecka bylo až nečekaně veristické. Zato první archaické sochy prý byly velice ploché a stylizované, jenže byly dřevěné (''xoanon''), takže je známe jenom z dobových zmínek. Dokonce ještě některé z archaických mramorových soch poněkud připomínají tento styl.

Na tzv. daidalských sochách (viz info Daidalský styl) vidíme egyptský vliv, podobně i na typologických sochách, představujících mladíka (viz info Kúros) nebo dívku (viz info Koré), nejčastěji v 6. století před n. l. Pro sochy pozdní archaické doby je také typický zvláštní úsměv, viz info Úsměv archaických soch. Dalším oblíbenou postavou jsou záhadné sfingy, na jejichž proměně se často ukazuje specificky řecká vnímavost (viz info Sfinga).

Klasická doba přinese verističtější (realističtější) zpodobnění, dokonce přichází se zobrazováním vnějšího výrazu duševních stavů. Helénistické sochařství se pak přiblíží k čemusi, co připomíná mnohem pozdější baroko. Ta podobnost není úplně náhodná, neboť renesanční mistři znali antiku prostřednictvím římských replik řeckých klasických soch – a jejich nástupci pak nejspíš zopakovali vývoj k barokizaci, jehož analogii vidíme i v antice. Vedle toho ovšem z helénistické a římské doby známe také pokusy o návrat k archaickému stylu („archaizující“), návrat ke klasice i různé jiné tendence, např. zasněný alexandrijský portrét. Přelom klasické a helénistické doby přináší celou plejádu sochařských škol, působících ponejvíce v Athénách, jejichž díla pak budou replikována ještě velice dlouho, někdy až do neoklasicismu. Podle mého mínění to ovšem představuje činnost až na pár výjimek velice nudnou.

Souvisle číst: v typickém případě: info [[Daidalský styl]]... info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou na [[Náboženství]]

[[Výtvarné styly a žánry]]

[[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

[[Kategorie:Úvod]]
[[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-   zkorigováno, vložit fotky
+   zkorigováno, vložit další fotky
 Sochařství mykénského Řecka pozdní doby bronzové bylo až nečekaně veristické. Zato první archaické sochy prý byly velice ploché a stylizované – jenže byly dřevěné (''xoana'', sg. ''xoanon''), a proto je známe jenom z dobových zmínek. Dokonce ještě některé z archaických mramorových soch tento styl poněkud připomínají .

@@ Řádka 12: / Řádka 12: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: v typickém případě info [[Daidalský styl]]... info [[Periodizace stylů řecké keramiky]] nebo rovnou [[Náboženství]]
+   Souvisle číst: v typickém případě info [[Daidalský styl]]... info [[Periodizace stylů řecké keramiky]] nebo rovnou [[Náboženství|'''Náboženství''']]
    Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-   Stránka se připravuje
+   zkorigováno, vložit fotky
-Sochařství mykénského Řecka bylo až nečekaně veristické. Zato první archaické sochy prý byly velice ploché a stylizované, jenže byly dřevěné (''xoanon''), takže je známe jenom z dobových zmínek a z několika málo replik. Dokonce ještě některé z archaických mramorových soch poněkud připomínají tento styl.
+Sochařství mykénského Řecka pozdní doby bronzové bylo až nečekaně veristické. Zato první archaické sochy prý byly velice ploché a stylizované – jenže byly dřevěné (''xoana'', sg. ''xoanon''), a proto je známe jenom z dobových zmínek. Dokonce ještě některé z archaických mramorových soch tento styl poněkud připomínají .
-Na tzv. daidalských sochách (viz info [[Daidalský styl]]) vidíme egyptský vliv, podobně i na typologických sochách, představujících mladíka ([[Kúros|kúros]]) nebo dívku ([[Koré|koré]]), nejčastěji v 6. století před n. l. Pro sochy pozdní archaické doby je také typický zvláštní úsměv, viz info [[Úsměv archaických soch]]. Dalším oblíbenou postavou jsou záhadné [[Sfinga|sfingy]], na jejichž proměně se často ukazuje specificky řecká vnímavost.
+Na tzv. daidalských sochách (viz info [[Daidalský styl]]) vidíme egyptský vliv, podobně i na typologických sochách, představujících mladíka ([[Kúros|kúros]]) nebo dívku ([[Koré|koré]]), ze 7. a nejčastěji z 6. století před n. l. Pro sochy pozdní archaické doby je také typický zvláštní úsměv, viz info [[Úsměv archaických soch]]. Dalším oblíbenou postavou jsou záhadné [[Sfinga|sfingy]], na jejichž proměně se často ukazuje specificky řecká vnímavost.
-Klasická doba přinese verističtější (realističtější) zpodobnění, dokonce přichází se zobrazováním vnějšího výrazu duševních stavů. Přelom klasické a helénistické doby přináší celou plejádu sochařských škol, působících ponejvíce v Athénách, jejichž díla pak budou replikována ještě velice dlouho, někdy až do neoklasicismu. Podle mého mínění to ovšem představuje činnost až na pár výjimek velice nudnou.
+Klasická doba přinese verističtější (realističtější) zpodobnění, dokonce přichází se zobrazováním vnějšího výrazu duševních stavů. Helénistické sochařství se pak přiblíží k čemusi, co připomíná mnohem pozdější baroko. Ta podobnost není úplně náhodná, neboť renesanční mistři znali antiku prostřednictvím římských replik řeckých klasických soch – a jejich nástupci pak nejspíš zopakovali vývoj k barokizaci, jehož analogii vidíme i v antice.<br />
-Helénistické sochařství se pak přiblíží k čemusi, co připomíná mnohem pozdější baroko. Ta podobnost není úplně náhodná, neboť renesanční mistři znali antiku prostřednictvím římských replik řeckých klasických soch – a jejich nástupci pak nejspíš zopakovali vývoj k barokizaci, jehož analogii vidíme i v antice.
+  Souvisle číst: v typickém případě info [[Daidalský styl]]... info [[Periodizace stylů řecké keramiky]] nebo rovnou [[Náboženství]]
-Vedle toho ovšem z helénistické a římské doby známe také pokusy o návrat k archaickému stylu („archaizující“), návrat ke klasice i různé jiné tendence, např. zasněný alexandrijský portrét.
+   Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]
 [[Kategorie:Úvod]]
 [[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
    Stránka se připravuje
-Sochařství mykénského Řecka bylo až nečekaně veristické. Zato první archaické sochy prý byly velice ploché a stylizované, jenže byly dřevěné (''xoanon''), takže je známe jenom z dobových zmínek. Dokonce ještě některé z archaických mramorových soch poněkud připomínají tento styl.
+Sochařství mykénského Řecka bylo až nečekaně veristické. Zato první archaické sochy prý byly velice ploché a stylizované, jenže byly dřevěné (''xoanon''), takže je známe jenom z dobových zmínek a z několika málo replik. Dokonce ještě některé z archaických mramorových soch poněkud připomínají tento styl.
-Na tzv. daidalských sochách (viz info Daidalský styl) vidíme egyptský vliv, podobně i na typologických sochách, představujících mladíka (viz info Kúros) nebo dívku (viz info Koré), nejčastěji v 6. století před n. l. Pro sochy pozdní archaické doby je také typický zvláštní úsměv, viz info Úsměv archaických soch. Dalším oblíbenou postavou jsou záhadné sfingy, na jejichž proměně se často ukazuje specificky řecká vnímavost (viz info Sfinga).
+Na tzv. daidalských sochách (viz info [[Daidalský styl]]) vidíme egyptský vliv, podobně i na typologických sochách, představujících mladíka ([[Kúros|kúros]]) nebo dívku ([[Koré|koré]]), nejčastěji v 6. století před n. l. Pro sochy pozdní archaické doby je také typický zvláštní úsměv, viz info [[Úsměv archaických soch]]. Dalším oblíbenou postavou jsou záhadné [[Sfinga|sfingy]], na jejichž proměně se často ukazuje specificky řecká vnímavost.
-Klasická doba přinese verističtější (realističtější) zpodobnění, dokonce přichází se zobrazováním vnějšího výrazu duševních stavů. Helénistické sochařství se pak přiblíží k čemusi, co připomíná mnohem pozdější baroko. Ta podobnost není úplně náhodná, neboť renesanční mistři znali antiku prostřednictvím římských replik řeckých klasických soch – a jejich nástupci pak nejspíš zopakovali vývoj k barokizaci, jehož analogii vidíme i v antice. Vedle toho ovšem z helénistické a římské doby známe také pokusy o návrat k archaickému stylu („archaizující“), návrat ke klasice i různé jiné tendence, např. zasněný alexandrijský portrét. Přelom klasické a helénistické doby přináší celou plejádu sochařských škol, působících ponejvíce v Athénách, jejichž díla pak budou replikována ještě velice dlouho, někdy až do neoklasicismu. Podle mého mínění to ovšem představuje činnost až na pár výjimek velice nudnou.
+Klasická doba přinese verističtější (realističtější) zpodobnění, dokonce přichází se zobrazováním vnějšího výrazu duševních stavů. Přelom klasické a helénistické doby přináší celou plejádu sochařských škol, působících ponejvíce v Athénách, jejichž díla pak budou replikována ještě velice dlouho, někdy až do neoklasicismu. Podle mého mínění to ovšem představuje činnost až na pár výjimek velice nudnou.
    Souvisle číst: v typickém případě: info [[Daidalský styl]]... info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou na [[Náboženství]]