Starokřesťanský reliéf betlémské scény - Historie editací

Zde v 17. 2. 2018, 10:13

2018-02-17T10:13:05Z

Zde v 9. 2. 2018, 15:38

2018-02-09T15:38:49Z

Zde v 9. 2. 2018, 13:22

2018-02-09T13:22:25Z

Zde v 9. 2. 2018, 13:19

2018-02-09T13:19:58Z

Zde v 9. 2. 2018, 13:19

2018-02-09T13:19:02Z

Zde v 25. 12. 2017, 15:22

2017-12-25T15:22:35Z

Zde v 25. 12. 2017, 15:20

2017-12-25T15:20:45Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ zkorigováno, vložit fotky Byzantské muzeum v Athénách vystavuje velice zajímavou náhrobní desku s reliéfem, inv. č. BXM 312. Skoro metr velká…“

2017-12-25T12:36:17Z

Založena nová stránka s textem „ zkorigováno, vložit fotky Byzantské muzeum v Athénách vystavuje velice zajímavou náhrobní desku s reliéfem, inv. č. BXM 312. Skoro metr velká…“

Nová stránka

zkorigováno, vložit fotky

Byzantské muzeum v Athénách vystavuje velice zajímavou náhrobní desku s reliéfem, inv. č. BXM 312. Skoro metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se celkem jednoznačně datuje do doby kolem roku 400. Byla nalezena někde v Sangri na Naxu, tedy v oblasti se silnou náboženskou tradicí od neolitu do byzantské doby. Vždyť v Gyroulas stávalo pozdně archaické Démétrion, přestavěné pak v raném 6. století na křesťanskou basiliku, a v okolí se v několika byzantských kostelech v různých částech Sangri našly také stavební součásti pocházející z Démétria.

Horní část reliéfu se zachovala jen z malé části, patrně zobrazuje útěk do Egypta, nebo cestu do Betléma. V první publikaci z roku 1890 byl z ní ještě zobrazen větší fragment postavy sv. Josefa, než se nyní vystavuje.

Dolní část je zachovaná dobře. Představuje betlémskou scénu: Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma (nebo nějaký jehličnan) a vinná réva. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu (prý stejného, jaký se používal na sochy v archaické době) se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. Způsob ztvárnění scény je prý součástí trendů křesťanského umění v 4. a 5. století, zatímco kombinace s tématem útěku do Egypta v té době typická není.
<br clear=all>

Souvisle číst: [[MALÉ KYKLADY]]

Zpátky na obsah podkapitoly [[Z Naxu mimo Naxos, titul|Z Naxu mimo Naxos]]

Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

[[Kategorie:Sangri (Naxos)]]

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Z Naxu pochází také jedno z nejhezčích velice starých zobrazení betlémské scény, tedy Ježíška se zvířaty, jak to pak známe z řady betlémů v pozdějších dobách. Je to reliéf na náhrobní desce, vystavuje jej Byzantské muzeum v Athénách pod inventárním číslem BXM 312.
-Skoro metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se celkem jednoznačně datuje do doby kolem roku 400. Byla nalezena někde v Sangri na Naxu, tedy v oblasti se silnou náboženskou tradicí od neolitu do byzantské doby. Vždyť v Gyroulas stávalo pozdně archaické Démétrion, přestavěné pak v raném 6. století na křesťanskou basiliku, a v okolí se v několika byzantských kostelech  v různých částech Sangri našly také stavební součásti pocházející z Démétria.
+Skoro metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se celkem jednoznačně datuje do doby kolem roku 400. Byla nalezena někde v Sangri na Naxu, tedy v oblasti se silnou náboženskou tradicí od neolitu do byzantské doby. Vždyť v Gyroulas stávalo pozdně archaické Démétrion, přestavěné pak v raném 6. století na křesťanskou baziliku, a v okolí se v několika byzantských kostelech  v různých částech Sangri našly také stavební součásti pocházející z Démétria.
 Horní část reliéfu se zachovala jen z malé části, patrně zobrazuje útěk do Egypta, nebo cestu do Betléma. V první publikaci z roku 1890 byl z ní ještě zobrazen větší fragment postavy sv. Josefa, než se nyní vystavuje.

@@ Řádka 23: / Řádka 23: @@
 [[Kategorie:Sangri (Naxos)]]
+[[Kategorie:Starokřesťanské památky na Kykladách]]
-[[Kategorie:Unikátní plastiky]]
+[[Kategorie:Unikátní umělecká díla]]

← Starší verze		Verze z 9. 2. 2018, 13:19
Řádka 23:		Řádka 23:

	[[Kategorie:Sangri (Naxos)]]		[[Kategorie:Sangri (Naxos)]]
		+
		+	[[Kategorie:Unikátní plastiky]]

← Starší verze		Verze z 9. 2. 2018, 13:19
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno~~, ~~vložit fotky~~	+	[[File:1024px-Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081079.jpg\|thumb\|right\|512px\|[[commons: File:Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081079.jpg\|Reliéf betlémské scény, Naxos, kolem roku 400. Byzantské muzeum v Athénách.]] ]]
		+
		+	[[File:Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081080.jpg\|thumb\|right\|512px\|[[commons: File: Marble relief Flight to Egypt or Bethlehem 400 AD, ByzMAth BXM 312 081080.jpg\|Jedno z nejstarších zobrazení betlémské scény. Detail mramorového reliéfu z náhrobku v oblasti Sangri na Naxu. Kolem roku 400 n. l. Byzantské museum v Athénách, BXM 312.]] ]]

	Z Naxu pochází také jedno z nejhezčích velice starých zobrazení betlémské scény, tedy Ježíška se zvířaty, jak to pak známe z řady betlémů v pozdějších dobách. Je to reliéf na náhrobní desce, vystavuje jej Byzantské muzeum v Athénách pod inventárním číslem BXM 312.		Z Naxu pochází také jedno z nejhezčích velice starých zobrazení betlémské scény, tedy Ježíška se zvířaty, jak to pak známe z řady betlémů v pozdějších dobách. Je to reliéf na náhrobní desce, vystavuje jej Byzantské muzeum v Athénách pod inventárním číslem BXM 312.

← Starší verze		Verze z 25. 12. 2017, 15:22
Řádka 8:		Řádka 8:

	Dolní část je zachovaná dobře. Představuje betlémskou scénu: Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma (nebo nějaký jehličnan) a vinná réva. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu (prý stejného, jaký se používal na sochy v archaické době) se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. Způsob ztvárnění scény je prý součástí trendů křesťanského umění v 4. a 5. století, zatímco kombinace s tématem útěku do Egypta v té době typická není.		Dolní část je zachovaná dobře. Představuje betlémskou scénu: Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma (nebo nějaký jehličnan) a vinná réva. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu (prý stejného, jaký se používal na sochy v archaické době) se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. Způsob ztvárnění scény je prý součástí trendů křesťanského umění v 4. a 5. století, zatímco kombinace s tématem útěku do Egypta v té době typická není.
		+
		+	Není to zvláštní? Vždyť kdybychom o křesťanství nevěděli nic jiného, než že cosi takového v pozdní antice bylo, tak bychom na základě této památky vyložili křesťanský mýtus o božím narození v jeskynním chlévě jako produkt naxijského náboženského synkretismu, který přeznačil starokykladské i řecké motivy, což by ovšem byla naprostá hloupost. Napřed nějaký kykladský bůh, pak Zás (Zeus), nakonec Ježíš. Samozřejmě tomu tak není, i když náboženská chronologie taková je. Onu možnost jsem zmínil jen jako ukázku, jak ošidné mohou být naše úvahy, pokud neznáme dost široké kontexty. V rámci egejských náboženství Ježíš není jediný Syn boží, který se za dramatických okolností rodí v jeskyni a který později tragicky umírá. Je to jenom náhoda, že se ten reliéf našel zrovna tady.
	<br clear=all>		<br clear=all>

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: [[MALÉ KYKLADY]]
+   Souvisle číst: [[MALÉ KYKLADY|'''MALÉ KYKLADY''']]
    Zpátky na obsah podkapitoly [[Z Naxu mimo Naxos, titul|Z Naxu mimo Naxos]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    zkorigováno, vložit fotky
-Byzantské muzeum v Athénách vystavuje velice zajímavou náhrobní desku s reliéfem, inv. č. BXM 312. Skoro metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se celkem jednoznačně datuje do doby kolem roku 400. Byla nalezena někde v Sangri na Naxu, tedy v oblasti se silnou náboženskou tradicí od neolitu do byzantské doby. Vždyť v Gyroulas stávalo pozdně archaické Démétrion, přestavěné pak v raném 6. století na křesťanskou basiliku, a v okolí se v několika byzantských kostelech  v různých částech Sangri našly také stavební součásti pocházející z Démétria.
+Z Naxu pochází také jedno z nejhezčích velice starých zobrazení betlémské scény, tedy Ježíška se zvířaty, jak to pak známe z řady betlémů v pozdějších dobách. Je to reliéf na náhrobní desce, vystavuje jej Byzantské muzeum v Athénách pod inventárním číslem BXM 312.
 Horní část reliéfu se zachovala jen z malé části, patrně zobrazuje útěk do Egypta, nebo cestu do Betléma. V první publikaci z roku 1890 byl z ní ještě zobrazen větší fragment postavy sv. Josefa, než se nyní vystavuje.