Starší podoby theórie - Historie editací

Zde: /* Podle homérského hymnu na Apollóna */

2018-04-07T16:38:08Z

‎Podle homérského hymnu na Apollóna

Zde: /* Podle Odysseie */

2018-01-14T21:40:30Z

‎Podle Odysseie

Zde: /* Podle homérského hymnu na Apollóna */

2018-01-14T21:38:19Z

‎Podle homérského hymnu na Apollóna

Zde v 26. 12. 2017, 10:52

2017-12-26T10:52:36Z

Zde: /* Princ s palmou na pečetítku z Kamini */

2017-12-13T09:04:03Z

‎Princ s palmou na pečetítku z Kamini

Zde: /* Princ s palmou na pečetítku z Kamini */

2017-12-13T09:02:29Z

‎Princ s palmou na pečetítku z Kamini

Zde: /* Zpěný horizont theórií */

2017-12-13T08:39:55Z

‎Zpěný horizont theórií

Zde: /* Princ s palmou na pečetítku z Kamini */

2017-12-13T08:38:44Z

‎Princ s palmou na pečetítku z Kamini

Zde: /* Princ s palmou na pečetítku z Kamini */

2017-12-13T08:38:05Z

‎Princ s palmou na pečetítku z Kamini

Zde: /* Princ s palmou na pečetítku z Kamini */

2017-12-13T08:37:27Z

‎Princ s palmou na pečetítku z Kamini

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 == Podle homérského hymnu na Apollóna ==
-V ''Homérském hymnu na Apollóna'' (60n.) bohyně Létó slibuje ostrovu Délu za poskytnutí místa k Apollónovu narození: „Svým lidem pak výživu zjednáš z rukou poutníků cizích, když není tučná tvá půda.“ A skutečně, zástupy slavnostně vypravených Iónů oslavují na Délu Apollóna, ''Homérský hymnus na Apollóna'' (147-155) o tom v 7. století před n. l. mluví jako o něčem tradičním:
+V ''Homérském hymnu na Apollóna'' (60n.) bohyně Létó slibuje ostrovu Délu za poskytnutí místa k Apollónovu narození: „Svým lidem pak výživu zjednáš z rukou poutníků cizích, když není tučná tvá půda.“ A skutečně, zástupy slavnostně vypravených Iónů oslavují na Délu Apollóna, ''Homérský hymnus na Apollóna'' (147-155) o tom v 6. století před n. l. mluví jako o něčem tradičním:
 :(...) Foibe, ty z Délu v srdci se těšíš,<br />

@@ Řádka 40: / Řádka 40: @@
 Vůbec nejstarší písemnou zmínku o Apollónově oltáři na Délu nabízí homérský epos ''Odysseia'' (VI. 162-167, přeložil Otmar Vaňorný):
-Jenom jsem na Délu kdys blíž Foibova oltáře spatřil<br />
+:Jenom jsem na Délu kdys blíž Foibova oltáře spatřil<br />
-palmový mladý strůmek, jak ze země vyrůstá vzhůru,<br />
+:palmový mladý strůmek, jak ze země vyrůstá vzhůru,<br />
-neboť i tam jsem přišel, a množství lidu šlo se mnou<br />
+:neboť i tam jsem přišel, a množství lidu šlo se mnou<br />
-na cestě té, z níž tolik mi běd pak vzejíti mělo.<br />
+:na cestě té, z níž tolik mi běd pak vzejíti mělo.<br />
-Tam jsem právě tak stál jako ztrnulý, když jsem jej spatřil,<br />
+:Tam jsem právě tak stál jako ztrnulý, když jsem jej spatřil,<br />
-dlouho, vždyť takový kmen, mním, dosud nevzrostl z půdy.<br />
+:dlouho, vždyť takový kmen, mním, dosud nevzrostl z půdy.<br />
 Text pochází snad z konce 8. století před n. l., i když pojednává situaci z konce doby bronzové. Není řeč o žádné theórii, nejspíš ani o pouti, to „množství lidu“ mohou být jen Odysseovi průvodci na jeho cestě. Odysseus srovnává nečekaný příchod a nečekanou krásu princezny Nausikay s neočekávanou krásou a půvabem palmového výhonku u oltáře na Délu. Malá palma u oltáře je typická spíš pro mínojské prostředí, nebo prostě rituál jižní části Egeidy v pozdní době bronzové.
@@ Řádka 51: / Řádka 51: @@
 ===Princ s palmou na pečetítku z Aplomaty ===
 [[Soubor:Seal with “Theseus”, 1200-1100 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|thumb|512px|right|[[commons: File:Seal with “Theseus”, 1400-1300 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|Oběť u mladé palmy, Aplomata u Naxijské Chóry, 14. století před n. l.]] ]]
 Nejbližší výtvarnou analogii známe z Aplomaty na Naxu, kde je na razítku z pozdní doby bronzové zobrazen mladý aristokrat („princ“), stojící se vzpřímeným mečem před obětní deskou (oltářem) a palmou. Předmět bývá v nadsázce nazýván jako „zobrazení obětujícího Thésea“. Nebudeme si domýšlet jména osob, nicméně souvislost s tradicí na Délu je nápadná, ať už by skutečně šlo o zobrazení rituálu na Délu, nebo spíš jen o odkaz na něj, třeba jeho převzetí na Naxu, kde byla úcta k Délskému Apollónovi v řadě epoch velice živá.
 ===Ozvěny motivu Thésea na Délu v antice ===
-Výhonek palmy, znak přítomnosti nového boha, se stal nejen sakrálním atributem při oběti, ale také trofejí pro vítěze her. Pausaniás (VIII, 48, 3) připisuje užití této trofeje už Théseovi: „Théseus prý při zpáteční cestě z Kréty na Délu uspořádal závod k poctě Apollóna a vítěze ověnčil palmou.“<br />
+Výhonek palmy, znak přítomnosti nového boha, se stal nejen sakrálním atributem při oběti, ale také trofejí pro vítěze her. Pausaniás (VIII, 48, 3) připisuje užití této trofeje už Théseovi:<br />
 Podrobněji vypráví o Théseovi na Délu Plútarchos, poněkud řečnější filosof a Apollónův delfský kněz. Nemluví o palmě, nýbrž o Théseovu tanci u oltáře Keraton ([[Kerateion]]), viz exkurz [[Plútarchos, Théseus 21]].<br />
 Jsou to ovšem spíš doklady o pochopení Délu u řeckých autorů římské doby.

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 V ''Homérském hymnu na Apollóna'' (60n.) bohyně Létó slibuje ostrovu Délu za poskytnutí místa k Apollónovu narození: „Svým lidem pak výživu zjednáš z rukou poutníků cizích, když není tučná tvá půda.“ A skutečně, zástupy slavnostně vypravených Iónů oslavují na Délu Apollóna, ''Homérský hymnus na Apollóna'' (147-155) o tom v 7. století před n. l. mluví jako o něčem tradičním:
-(...) Foibe, ty z Délu v srdci se těšíš,<br />
+:(...) Foibe, ty z Délu v srdci se těšíš,<br />
-kdy k tvé oslavě valně se Ióni s dlouhými rouchy<br />
+:kdy k tvé oslavě valně se Ióni s dlouhými rouchy<br />
-scházejí, manželky ctné i dítky vodíce s sebou;<br />
+:scházejí, manželky ctné i dítky vodíce s sebou;<br />
-pamětlivi jsou tebe a zápasem pěstním i tancem<br />
+:pamětlivi jsou tebe a zápasem pěstním i tancem<br />
-těší tebe a zpěvem, když zřídí velkou tu slavnost.<br />
+:těší tebe a zpěvem, když zřídí velkou tu slavnost.<br />
-Kdo by tak shromážděné v ten čas tu Ióny zastal,<br />
+:Kdo by tak shromážděné v ten čas tu Ióny zastal,<br />
-nesmrtelní že jsou, by řekl, a neznalí stáří;<br />
+:nesmrtelní že jsou, by řekl, a neznalí stáří;<br />
-spatřil by všech jich půvab a v svém by se potěšil srdci,<br />
+:spatřil by všech jich půvab a v svém by se potěšil srdci,<br />
-na muže pohlížeje i na ženy s krásnými pásy,<br />
+:na muže pohlížeje i na ženy s krásnými pásy,<br />
-na jejich rychlé lodi a na všecko bohatství hojné.<br />
+:na jejich rychlé lodi a na všecko bohatství hojné.<br />
 Nejspíše je řeč o poutnících z [[NAXOS|Naxu]] a z [[PAROS|Paru]], ale mohou to být i maloasijští Iónové, nebo se tímto jménem mohou ve staré době označovat i jejich blízcí příbuzní, Athéňané.
@@ Řádka 26: / Řádka 26: @@
 Z hlediska pátrání po dávných podobách theórie je nejzajímavější pasáží ''Homérského hymnu na Apollóna'' zmínka o obřadním zpěvu délských dívek (156-162):<br />
-Mimoto velký ten div, jehož slavná nezajde pověst:<br />
+:Mimoto velký ten div, jehož slavná nezajde pověst:<br />
-délských dívek to sbor, těch služebnic Jistého střelce;<br />
+:délských dívek to sbor, těch služebnic Jistého střelce;<br />
-ty když Apollóna svou písní oslaví nejdřív,<br />
+:ty když Apollóna svou písní oslaví nejdřív,<br />
-po něm velebnou Létu a panenskou Artemidu,<br />
+:po něm velebnou Létu a panenskou Artemidu,<br />
-vzpomenou mužů a žen dob dávných a o jejich činech<br />
+:vzpomenou mužů a žen dob dávných a o jejich činech<br />
-zpívají staré zkazky a jímají zástupy kouzlem.<br />
+:zpívají staré zkazky a jímají zástupy kouzlem.<br />
 V centru úcty je zde samozřejmě Apollón, ale patrné jsou i souvislosti s přediónskou tradicí, na kterou řecký kult na Délu v archaické době navazuje. Zpěv oslavuje božstva a zpřítomňuje příchod dávných mužů a žen. Lidé rané archaické doby při pouti zpřítomňují starší (a patrně i mnohem starší) minulost. To je asi nejstarší doložitelný odkaz na nějakou předlohu theórií. Pozdější „teoretik“ se však už tolik nedojímá zpěvem dívek a starými zkazkami. A platónský teoretik pak vytváří sítě myšlenek, jimiž jímá své následovníky.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
 Klasická podoba poutních slavností na Délu, která se už Platónovi stala předlohou pojetí theórie, samozřejmě není novinkou, tou je pouze specifická podoba athénských poutí. Athéňané klasické doby sami mluví o návaznosti na Théseův slib, čímž se považují za pokračovatele poutí k Apollónovi, trvajících přinejmenším od pozdní doby bronzové. Do nějaké míry je v tom stylizace ve jménu státní ideologie, avšak poutě na Délos dozajista mají velice starou tradici. Otázkou ovšem je v jaké podobě, kdo všechno je konal, kterým božstvům byli určené, a od kdy.
 ==Problémy ustavení poutních míst ==
 Zavést nové poutní místo není jen tak. Velká část poutních míst je proto „prastará, odnepaměti“, jejich renomé se předává mezi kulturami, dokonce i mezi náboženstvími, která je pak překrývají po svém. V křesťanském prostředí může být poutní místo nově zavedené třeba díky zázraku, který se tam udá, jak to ostatně uvidíme na kykladském ostrově [[TÉNOS (Tinos)|Ténu]] (Tinos). V řeckém náboženství ovšem nebývá zvykem zakládat poutní místo nálezem zázračné ikony, zázračným uzdravením nebo něčím podobným. Je zde tedy ještě větší důraz na kontinuitu z prastarých dob, byť ovšem s všelijakým přeznačováním. Podobně je v řeckém prostředí obvyklé užší sepětí náboženské dimenze úcty s charakterem místa, neboť řečtí bohové jsou „přirození“, jsou nejvýznamnější a občas i pořádající součástí přírody. Přesto se nabízí kandidát na řeckou analogii křesťanského zázraku, nebo dokonce na novou událost zcela zakladatelského významu (tedy analogickou starokřesťanským poutním místům v Palestině), totiž narození Apollóna. Na rozdíl od křesťanského pochopení Božího narození není Apollónovo narození chápané jako striktně datovatelná událost, ani není omezené na toto jediné místo. Apollónovo narození sice zakládá typicky řecký charakter poutí na Délos přinejmenším od rané archaické doby, ale nemůže to být tak, že by se právě od Apollónova narození stal Délos poutním ostrovem. V jednom momentu to tak málem vypadá, protože podle řecké mytologie nemá před narozením Apollóna Délos úplně dobrou pověst. Podobné narážky obsahuje už ''Homérský hymnus na Apollóna'' (51-83). Jenže to je mytické „před“, ne historické. Není to datovatelná událost, datovatelný by mohl být jenom počátek tohoto kultu. Spíš se tu „odnepaměti“ ctilo boží narození, buď Apollónovo, nebo boha, který pak dostal jméno Apollón, nebo bohyně.
 == Podle homérského hymnu na Apollóna ==
 V ''Homérském hymnu na Apollóna'' (60n.) bohyně Létó slibuje ostrovu Délu za poskytnutí místa k Apollónovu narození: „Svým lidem pak výživu zjednáš z rukou poutníků cizích, když není tučná tvá půda.“ A skutečně, zástupy slavnostně vypravených Iónů oslavují na Délu Apollóna, ''Homérský hymnus na Apollóna'' (147-155) o tom v 7. století před n. l. mluví jako o něčem tradičním:
@@ Řádka 46: / Řádka 48: @@
 Text pochází snad z konce 8. století před n. l., i když pojednává situaci z konce doby bronzové. Není řeč o žádné theórii, nejspíš ani o pouti, to „množství lidu“ mohou být jen Odysseovi průvodci na jeho cestě. Odysseus srovnává nečekaný příchod a nečekanou krásu princezny Nausikay s neočekávanou krásou a půvabem palmového výhonku u oltáře na Délu. Malá palma u oltáře je typická spíš pro mínojské prostředí, nebo prostě rituál jižní části Egeidy v pozdní době bronzové.
 ===Princ s palmou na pečetítku z Aplomaty ===
 [[Soubor:Seal with “Theseus”, 1200-1100 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|thumb|512px|right|[[commons: File:Seal with “Theseus”, 1400-1300 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|Oběť u mladé palmy, Aplomata u Naxijské Chóry, 14. století před n. l.]] ]]
@@ Řádka 52: / Řádka 55: @@
 ===Ozvěny motivu Thésea na Délu v antice ===
 Výhonek palmy, znak přítomnosti nového boha, se stal nejen sakrálním atributem při oběti, ale také trofejí pro vítěze her. Pausaniás (VIII, 48, 3) připisuje užití této trofeje už Théseovi: „Théseus prý při zpáteční cestě z Kréty na Délu uspořádal závod k poctě Apollóna a vítěze ověnčil palmou.“<br />
-Podrobněji vypráví o Théseovi na Délu Plútarchos, poněkud řečnější filosof a Apollónův delfský kněz. Nemluví o palmě, nábrž o Théseovu tanci u oltáře Keraton ([[Kerateion]]), viz exkurz [[Plútarchos, Théseus 21]].<br />
+Podrobněji vypráví o Théseovi na Délu Plútarchos, poněkud řečnější filosof a Apollónův delfský kněz. Nemluví o palmě, nýbrž o Théseovu tanci u oltáře Keraton ([[Kerateion]]), viz exkurz [[Plútarchos, Théseus 21]].<br />
 Jsou to ovšem spíš doklady o pochopení Délu u řeckých autorů římské doby.
@@ Řádka 60: / Řádka 63: @@
 Horizont praminulosti theórií je starokykladský, odkazuje na ranou dobu bronzovou. Řekové se zde tedy museli nějak vypořádat s přepochopením hlavních božstev do svého pojmosloví a své sítě představ, což zčásti učinili snad už Achájci, definitivně pak Iónové.
-Větší výbor z antické literatury o Délu je v albu Délos v antické literatuře. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Delos_in_ancient_literature]]
+Větší výbor z antické literatury o Délu je v albu Délos v antické literatuře. [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Delos_in_ancient_literature]
 <br />

@@ Řádka 46: / Řádka 46: @@
 Text pochází snad z konce 8. století před n. l., i když pojednává situaci z konce doby bronzové. Není řeč o žádné theórii, nejspíš ani o pouti, to „množství lidu“ mohou být jen Odysseovi průvodci na jeho cestě. Odysseus srovnává nečekaný příchod a nečekanou krásu princezny Nausikay s neočekávanou krásou a půvabem palmového výhonku u oltáře na Délu. Malá palma u oltáře je typická spíš pro mínojské prostředí, nebo prostě rituál jižní části Egeidy v pozdní době bronzové.
-===Princ s palmou na pečetítku z Kamini ===
+===Princ s palmou na pečetítku z Aplomaty ===
-[[Soubor:Seal with “Theseus”, 1200-1100 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|thumb|512px|right|[[commons: File:Seal with “Theseus”, 1400-1300 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|Oběť u mladé palmy, Naxos, 14. století před n. l.]] ]]
+[[Soubor:Seal with “Theseus”, 1200-1100 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|thumb|512px|right|[[commons: File:Seal with “Theseus”, 1400-1300 BC, AM Naxos, 143275x.jpg|Oběť u mladé palmy, Aplomata u Naxijské Chóry, 14. století před n. l.]] ]]
 Nejbližší výtvarnou analogii známe z Aplomaty na Naxu, kde je na razítku z pozdní doby bronzové zobrazen mladý aristokrat („princ“), stojící se vzpřímeným mečem před obětní deskou (oltářem) a palmou. Předmět bývá v nadsázce nazýván jako „zobrazení obětujícího Thésea“. Nebudeme si domýšlet jména osob, nicméně souvislost s tradicí na Délu je nápadná, ať už by skutečně šlo o zobrazení rituálu na Délu, nebo spíš jen o odkaz na něj, třeba jeho převzetí na Naxu, kde byla úcta k Délskému Apollónovi v řadě epoch velice živá.

@@ Řádka 63: / Řádka 63: @@
 <br />
-   Souvisle číst: exkurz [[Plútarchos, Théseus 21]] a dál [[Starší předlohy filosofické metafory theórie?|'''Starší předlohy filosofické metafory theórie?''']]
+   Souvisle číst: text [[Plútarchos, Théseus 21]] a dál [[Starší předlohy filosofické metafory theórie?|'''Starší předlohy filosofické metafory theórie?''']]
    Zpátky na obsah podkapitoly [[Theórie]]