Skarkos (Íos) - Historie editací

Zde v 22. 2. 2018, 21:26

2018-02-22T21:26:17Z

Zde v 22. 2. 2018, 21:24

2018-02-22T21:24:02Z

Zde v 28. 12. 2017, 12:21

2017-12-28T12:21:53Z

Zde v 4. 4. 2017, 20:06

2017-04-04T20:06:48Z

Zde v 19. 3. 2017, 18:13

2017-03-19T18:13:29Z

Zde v 19. 3. 2017, 18:10

2017-03-19T18:10:31Z

Zde v 19. 3. 2017, 18:10

2017-03-19T18:10:02Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Skarkos je poměrně nízký a dost plochý kopec mezi Chórou a oblastí Epano Kampos. Najdeme jej 1 km severně od centra Chóry (…“

2017-03-19T18:03:32Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Skarkos je poměrně nízký a dost plochý kopec mezi Chórou a oblastí Epano Kampos. Najdeme jej 1 km severně od centra Chóry (…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Skarkos je poměrně nízký a dost plochý kopec mezi Chórou a oblastí Epano Kampos. Najdeme jej 1 km severně od centra Chóry (vzdušnou čarou), stejně daleko je od moře. V okolí se nachází téměř jediná plocha úrodné půdy ostrova a několik potoků. S Chórou jej spojuje pěkná stará cesta pro pěší a soumary.

Vykopávky v letech 1984-1997 odkryly rozsáhlé starokykladské sídliště z rané doby bronzové, zvláště z let 2800 až 2300 před n. l. Místo však bylo osídleno už od starší doby a také později. Prý se tu našlo množství dobře zachované keramiky a nástrojů, ale není nijak zřejmé, kde to je. Vykopávky ovšem stále pokračují (2014). Protože jsme na Íu, tak kulturní význam místa i vzorné parkové úpravy vstupu do areálu byl oceněn jakýmsi metálem Unie.

Skarkos je ovšem pozoruhodný opravdu, nejen metálově. V rané době bronzové tady stálo městečko s relativně širokými ulicemi (na kykladské poměry), patrovými domy a náměstím. Do horních pater prý byl přístup většinou po vnějším kamenném schodišti, tedy způsobem, který je na Kykladách obvyklý ve všech epochách, až do současnosti. Obraz městečka dokreslují dlážděné podlahy a kanalizace. Některé zdi jsou zachované až do výšky tří metrů, z původních asi čtyřech, ve velké většině samozřejmě vidíme jen půdorysy základů. Doba čtyř a půl tisíciletí do naší současnosti zachování těchto staveb samozřejmě neprospívá.

Od vchodu vidíme spíš mohutné podezdívky, které zajišťují statiku vykopávek. Pak se otevře výhled na zbytky města (foto) a vystoupáme ke zbytkům domů z rané doby bronzové těsně pod vrškem kopce. Směrem do vnitrozemí vedla dlouhá klikatá ulice, původně nejspíš dlážděná. Bohužel po ní nemůžeme jít, není tu svoboda pohybu jako na Korfari tou Amygdalou, zato je vidět víc zdí. Některé z domů si přesto můžeme prohlížet docela zblízka, včetně stavebních detailů zdiva (foto). Na druhou stranu, směrem k moři, se můžeme dívat jen zdálky, ještě se tam kope.

K zajímavým objevům zde prý snad patří kontinuita mezi střední a pozdní dobou bronzovou, tedy přibližně v polovině 2. tisíciletí před n. l., která bývá (mimo Mélos) dost vzácná. V pozdní době bronzové bylo na vrcholku kopce mykénské pohřebiště. Je škoda, že o tomto místu málokdo ví – a ještě větší škoda, že nebyly publikované skoro žádné odborné zprávy.
Víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Skarkos]]

<br />

Pokračovat v souvislém čtení: [[Homérův hrob]]

[[ÍOS]]

[[Kategorie:Skarkos (Íos)]]

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 <br clear=all>
-   Pokračovat v souvislém čtení: [[Homérův hrob]]
+   Pokračovat v souvislém čtení: [[Homérův hrob|'''Homérův hrob''']]
    Zpátky na obsah kapitoly [[ÍOS]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-  zkorigováno, vložit fotky
+[[File:Early Cycladic settlement Skarkos from kastro, Ios, 130344.jpg|thumb|left|[[commons: File: Early Cycladic settlement Skarkos from kastro, Ios, 130344.jpg|Skarkos z vrcholu Kastra nad Chórou, Íos.]] ]]
-Skarkos je poměrně nízký a dost plochý kopec mezi Chórou a oblastí Epano Kampos. Najdeme jej 1 km severně od centra Chóry (vzdušnou čarou, foto z Kastra), stejně daleko je od moře. V okolí se nachází téměř jediná plocha úrodné půdy ostrova a několik potoků. S Chórou jej spojuje pěkná stará cesta pro pěší a soumary.
+[[File:Skarkos 130309.jpg|thumb|right|[[commons: File: Skarkos 130309.jpg|Cestou z Chóry na Skarkos.]] ]]
 Vykopávky v letech 1984–1997 odkryly rozsáhlé starokykladské sídliště z rané doby bronzové, zvláště z let 2800–2300 před n. l. Místo však bylo osídleno už od starší doby a také později. Prý se tu našlo množství dobře zachované keramiky a nástrojů, ale není nijak zřejmé, kde jsou. Vykopávky ovšem stále pokračují (2014). Protože jsme na Íu, tak kulturní význam místa i vzorné parkové úpravy vstupu do areálu byly oceněny jakýmsi metálem Unie.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Skarkos je poměrně nízký a dost plochý kopec mezi Chórou a oblastí Epano Kampos. Najdeme jej 1 km severně od centra Chóry (vzdušnou čarou), stejně daleko je od moře. V okolí se nachází téměř jediná plocha úrodné půdy ostrova a několik potoků. S Chórou jej spojuje pěkná stará cesta pro pěší a soumary.
+Skarkos je poměrně nízký a dost plochý kopec mezi Chórou a oblastí Epano Kampos. Najdeme jej 1 km severně od centra Chóry (vzdušnou čarou, foto z Kastra), stejně daleko je od moře. V okolí se nachází téměř jediná plocha úrodné půdy ostrova a několik potoků. S Chórou jej spojuje pěkná stará cesta pro pěší a soumary.
-Vykopávky v letech 1984-1997 odkryly rozsáhlé starokykladské sídliště z rané doby bronzové, zvláště z let 2800 až 2300 před n. l. Místo však bylo osídleno už od starší doby a také později. Prý se tu našlo množství dobře zachované keramiky a nástrojů, ale není nijak zřejmé, kde jsou. Vykopávky ovšem stále pokračují (2014). Protože jsme na Íu, tak kulturní význam místa i vzorné parkové úpravy vstupu do areálu byl oceněn jakýmsi metálem Unie.
+Vykopávky v letech 1984–1997 odkryly rozsáhlé starokykladské sídliště z rané doby bronzové, zvláště z let 2800–2300 před n. l. Místo však bylo osídleno už od starší doby a také později. Prý se tu našlo množství dobře zachované keramiky a nástrojů, ale není nijak zřejmé, kde jsou. Vykopávky ovšem stále pokračují (2014). Protože jsme na Íu, tak kulturní význam místa i vzorné parkové úpravy vstupu do areálu byly oceněny jakýmsi metálem Unie.
-Skarkos je ovšem pozoruhodný opravdu, nejen metálově. V rané době bronzové tady stálo městečko s relativně širokými ulicemi (na kykladské poměry), patrovými domy a náměstím. Do horních pater prý byl přístup většinou po vnějším kamenném schodišti, tedy způsobem, který je na Kykladách obvyklý ve všech epochách, až do současnosti. Obraz městečka dokreslují dlážděné podlahy a kanalizace. Některé zdi jsou zachované až do výšky tří metrů, z původních asi čtyřech, ve velké většině samozřejmě vidíme jen půdorysy základů. Doba čtyř a půl tisíciletí do naší současnosti zachování těchto staveb samozřejmě neprospívá.
+Skarkos je ovšem pozoruhodný opravdu, nejen metálově. V rané době bronzové tady stálo městečko s relativně širokými ulicemi (na kykladské poměry), patrovými domy a náměstím. Do horních pater prý byl přístup většinou po vnějším kamenném schodišti, tedy způsobem, který je na Kykladách obvyklý ve všech epochách, až do současnosti. Obraz městečka dokreslují dlážděné podlahy a kanalizace. Některé zdi jsou zachované až do výšky třech metrů, z původních asi čtyř, ve velké většině samozřejmě vidíme jen půdorysy základů. Doba čtyř a půl tisíciletí do naší současnosti zachování těchto staveb samozřejmě neprospívá.
 Od vchodu vidíme spíš mohutné podezdívky, které zajišťují statiku vykopávek. Pak se otevře výhled na zbytky města a vystoupáme ke zbytkům domů z rané doby bronzové těsně pod vrškem kopce. Směrem do vnitrozemí vedla dlouhá klikatá ulice, původně nejspíš dlážděná. Bohužel po ní nemůžeme jít, není tu svoboda pohybu jako na [[Korfari ton Amygdalon]], zato je vidět víc zdí. Některé z domů si přesto můžeme prohlížet docela zblízka, včetně stavebních detailů zdiva. Na druhou stranu, směrem k moři, se můžeme dívat jen zdálky, ještě se tam kope.
-K zajímavým objevům zde prý snad patří kontinuita mezi střední a pozdní dobou bronzovou, tedy přibližně v polovině 2. tisíciletí před n. l., která bývá (mimo Mélos) dost vzácná. V pozdní době bronzové bylo na vrcholku kopce mykénské pohřebiště. Je škoda, že o tomto místu málokdo ví – a ještě větší škoda, že nebyly publikované skoro žádné odborné zprávy (2016).
+K zajímavým objevům zde prý snad patří kontinuita mezi střední a pozdní dobou bronzovou, tedy přibližně v polovině 2. tisíciletí před n. l., která bývá (kromě Mélu a Théry) dost vzácná. V pozdní době bronzové bylo na vrcholku kopce mykénské pohřebiště. Je škoda, že o tomto místu málokdo ví – a ještě větší škoda, že nebyly publikované skoro žádné odborné zprávy (2016).
-Víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Skarkos]]
+Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Skarkos albu].
-<br />
+<br clear=all>
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Homérův hrob]]
-[[ÍOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[ÍOS]]
 [[Kategorie:Skarkos (Íos)]]

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Skarkos je ovšem pozoruhodný opravdu, nejen metálově. V rané době bronzové tady stálo městečko s relativně širokými ulicemi (na kykladské poměry), patrovými domy a náměstím. Do horních pater prý byl přístup většinou po vnějším kamenném schodišti, tedy způsobem, který je na Kykladách obvyklý ve všech epochách, až do současnosti. Obraz městečka dokreslují dlážděné podlahy a kanalizace. Některé zdi jsou zachované až do výšky tří metrů, z původních asi čtyřech, ve velké většině samozřejmě vidíme jen půdorysy základů. Doba čtyř a půl tisíciletí do naší současnosti zachování těchto staveb samozřejmě neprospívá.
-Od vchodu vidíme spíš mohutné podezdívky, které zajišťují statiku vykopávek. Pak se otevře výhled na zbytky města (foto) a vystoupáme ke zbytkům domů z rané doby bronzové těsně pod vrškem kopce. Směrem do vnitrozemí vedla dlouhá klikatá ulice, původně nejspíš dlážděná. Bohužel po ní nemůžeme jít, není tu svoboda pohybu jako na Korfari tou Amygdalou, zato je vidět víc zdí. Některé z domů si přesto můžeme prohlížet docela zblízka, včetně stavebních detailů zdiva (foto). Na druhou stranu, směrem k moři, se můžeme dívat jen zdálky, ještě se tam kope.
+Od vchodu vidíme spíš mohutné podezdívky, které zajišťují statiku vykopávek. Pak se otevře výhled na zbytky města a vystoupáme ke zbytkům domů z rané doby bronzové těsně pod vrškem kopce. Směrem do vnitrozemí vedla dlouhá klikatá ulice, původně nejspíš dlážděná. Bohužel po ní nemůžeme jít, není tu svoboda pohybu jako na [[Korfari ton Amygdalon]], zato je vidět víc zdí. Některé z domů si přesto můžeme prohlížet docela zblízka, včetně stavebních detailů zdiva. Na druhou stranu, směrem k moři, se můžeme dívat jen zdálky, ještě se tam kope.
 K zajímavým objevům zde prý snad patří kontinuita mezi střední a pozdní dobou bronzovou, tedy přibližně v polovině 2. tisíciletí před n. l., která bývá (mimo Mélos) dost vzácná. V pozdní době bronzové bylo na vrcholku kopce mykénské pohřebiště. Je škoda, že o tomto místu málokdo ví – a ještě větší škoda, že nebyly publikované skoro žádné odborné zprávy (2016).

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
 K zajímavým objevům zde prý snad patří kontinuita mezi střední a pozdní dobou bronzovou, tedy přibližně v polovině 2. tisíciletí před n. l., která bývá (mimo Mélos) dost vzácná. V pozdní době bronzové bylo na vrcholku kopce mykénské pohřebiště. Je škoda, že o tomto místu málokdo ví – a ještě větší škoda, že nebyly publikované skoro žádné odborné zprávy.
 Víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Skarkos]]
 <br />